Justiční prominent zpět ve hře. Sváček usedl do vedení Vrchního soudu v Praze |
Soudy vyšších stupňů, které potřebují personální kapacity doplnit o zkušené kolegy, tak musí do doby než nebude kariérní postup soudců legislativně upraven, v náborové politice improvizovat. Například Jan Sváček, novopečený místopředseda trestního úseku Vrchního soudu v Praze (VS), si nechal soudce „oznámkovat“.
Soudci trestního úseku dostali za úkol označit ty nejlepší soudce, s jejichž rozsudky v rámci rozhodovací praxe pracovali. „Myslím, že je dobře, pokud práci soudce hodnotí soudci nadřízeného soudu. Nemůžeme samozřejmě vyloučit některé subjektivní pohledy, ale jestliže se jméno konkrétního soudce objeví opakovaně u většiny hodnotitelů, tak už to něco znamená,“ řekl LN Sváček.
Náborové jízdy po krajích
Na základě výsledků dotazníků začíná místopředseda Sváček vyjednávat s předsedy příslušných krajských soudů o možném přestupu konkrétních soudců na pražský VS. „S výjimkou Krajského soudu v Praze, kde jsme s oslovenými adepty společnou řeč nenašli, jsme dohodnul ve všech ostatních krajích personální posily,“ uvedl Sváček. Jednání o personálních přestupech přitom probíhají zhruba rok předtím, než dojde k jejich realizaci, a to z důvodu, aby měl příslušný soud dostatek času oslabení stavu vykompenzovat.
Nejde přitom o systém bez vad. Vrchní soud totiž má sice přehled o práci prvostupňových krajských soudců, ne však o odvolacích soudcích krajských soudů, s jejichž spisy do styku nepřijdou. Velkou otázkou je také, jak přesvědčit šéfa krajského soudu, aby posvětil odchod svých nejlepších lidí. Podle Sváčka mají mít soudy sami zájem na tom, aby k vrchním soudům odcházeli ti nejlepší.
Vrchní soud v Praze také uvažuje o zavedení obdoby výběrových řízení na soudce. Dopředu však tuší, že ani tím nemusí uspět, a to kvůli rezervovanosti soudců. „Obáváme se, že z důvodů jisté míry konzervovanosti, skromnosti nebo sounáležitosti s mateřským soudem by se ti nejpovolanější soudci ani nepřihlásili,“ konstatoval Sváček.
