Některé země, například Švýcarsko a Lichteštejnsko, navíc nepovažují neplacení daní za trestný čin, ale jen za přestupek. V některých zemích je možné vést v bance účet jen pod číslem, což někdy vede k mylnému výkladu pojmu anonymní účet (banky identitu klienta vždy znají).
Letos na jaře se ale představitelé skupiny G20 vůči těmto daňovým rájům dohodli na tvrdém postoji. Viní je totiž z částečné odpovědnosti za současnou ekonomickou krizi. Vůči těmto zemím přitvrdila i OECD, která v dubnu sestavila seznam zemí s neprůhlednou daňovou politikou.
Nátlaku G20 a OECD tak již některé země podlehly a začaly podepisovat bilaterální dohody o výměně informací souvisejících s daněmi. Díky tomu tak už OECD minulý měsíc ze seznamu zemí s neprůhlednou daňovou politikou odstranila Belgii a Lucembursko. Vstřícné kroky v tomto směru slíbily na jaře i Lichtenštejnsko a Andorra, jejíž vláda hodlá do listopadu schválit zákon, který umožní na základě bilaterálních dohod přístup k informacím ohledně daní.
Daňové úniky zkalily začátkem loňského roku vztahy mezi Německem a Lichtenštejnskem. Německo tehdy začalo vyšetřovat stovky lidí podezřelých z toho, že si do Lichtenštejnska (a dalších daňových rájů) uložili miliardy eur, aby se vyhnuli placeni německých daní z úspor.
Několik posledních měsíců se ale táhne i spor americké vlády se švýcarskou bankovní skupinou UBS, po níž USA požadují jména asi 50.000 bohatých Američanů podezřelých z daňových úniků. Švýcaři odmítali jména sdělit s odkazem na bankovní tajemství, ale dnes obě strany podepsaly návrh dohody, která by spor měla ukončit. Předpokládá se, že v rámci urovnání sporu Švýcaři předají Spojeným státům požadovaná jména.
