Ekonomové ale varují, že kvůli stávkám může německé hospodářství sklouznout do ještě hlubší krize. Analytik Clemens Fuest se obává, že současná vlna vleklých pracovních sporů by mohla vykolejit Německo z cesty za hospodářským oživením a narušit jeho globální konkurenceschopnost, píše na svém portálu německý rozhlas Deutsche Welle.
Opakované stávky mají v Německu negativní dopad na produktivitu práce. Výpočty Německého institutu pro hospodářský výzkum v Kolíně nad Rýnem ukazují, že jeden den stávky stojí německou ekonomiku zhruba sto milionů euro (2,3 miliardy korun), a i proto se v budoucnu mohou dál rozevírat nůžky mezi ekonomikami Nemecka a Spojených států.
To potvrzují i čerstvé statistiky Eurostatu, podle kterých se německá produktivita práce v posledním čtvrtletí loňského roku propadla o 0,3 %.
„Německá ekonomika funguje jako dobře namazaný stroj, dokud se věci nezačnou měnit. V současné době tu ale máme jednu krizi za druhou a my je nezvládáme dobře,“ doplnil ekonom Stefan Müller – ale dodal, že stávky jsou pro německou ekonomiku menším problémem než vysoké ceny energií, značná byrokracie nebo nedostatek pracovních sil.
Němečtí zaměstnanci bojují i za kratší pracovní týden
Mezi stávkující se v Německu opakovaně řadí i Jens Höngen, třicetiletý strojvedoucí. U železniční společnosti Deutsche Bahn pracuje již desátým rokem. Se svým zaměstnavatelem ale není spokojený, neboť dopravce se podle něj snaží o zvyšování produktivity na jeho úkor.
„Stávkovat není zábava. Počet provozovaných vlaků ale stoupá a dopravce nemá dostatek zaměstnanců, hlavně mladší generace nemá o práci na železnici zájem. Pracovní podmínky nejsou dostatečně atraktivní,“ řekl Höngen v rozhovoru pro Deutsche Welle s tím, že situace se navíc bude ještě zhoršovat, neboť řada jeho kolegů brzy odejde do důchodu.
Německému strojvůdci nejvíce vadí náročný pracovní program. Ačkoliv jeho pracovní doba je stanovena na 38 hodin, málokdy se vyhne přesčasům. Také kvůli tomu se stává, že Höngen v práci stráví i 55 hodin týdně; navíc ho frustruje vysoká inflace z posledních měsíců.
„Někdy pracujeme šest dní v kuse, jindy pět dní s jedním dnem volba a pak zase dalších pět dnů,“ doplnil Höngen a zdůraznil, že práce mu ubírá na psychické a fyzické pohodě, a proto německou vládu žádá, aby schválila zkrácení pracovního týdne na 35 hodin. Zároveň bojuje za vyšší mzdu a minimálně 48hodinový odpočinek mezi dlouhými směnami.
Deutsche Welle informoval také o tom, že mezi lety 2012 a 2021 v přepočtu na tisíc zaměstnanců nejvíce stávkovali Belgičané, Francouzi a Dánové. Mimo Evropskou unii pak šlo hlavně o Kanaďany.
Hledáte práci v dopravě nebo v logistice? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
