Nejmenší strana současné vládní koalice se dlouhodobě potýká s tím, že v průzkumech veřejného mínění klesla její podpora prakticky trvale pod pět procent. Na vstup do europarlamentu by to sice stačilo, neboť při těchto volbách se v Německu neuplatňuje žádné omezení. Avšak ve volbách do Spolkového sněmu by se s takovýmto výsledkem liberálové ocitli mimo parlament.
Prosíme dvě fregaty a 900 obrněnců. Berlín zbrojí, nově zaplatí 7 miliard eur |
Účast Svobodných demokratů ve vládě s dvěma levicovými stranami, sociálními demokraty (SPD) a Zelenými jim příliš nesvědčí. Po volbách v roce 2021, kdy získali 11,5 procenta, do ní sice vstupovali s ambicí, že budou své partnery brzdit a hlavně dbát na to, aby nepřicházeli s příliš nákladnými projekty, jež by mohly rozklížit veřejné finance.
Liberálové proti všem
Proto si také pro svého předsedu Christiana Lindnera vymohli ministerstvo financí, ačkoli bývalo zvykem, že šéf státní pokladny je členem stejné strany jako kancléř. Avšak jejich voliči to zatím příliš nedocenili. Všechny regionální nebo místní volby, které se v Německu od vstupu FDP do celostátní vlády konaly, skončily neúspěchem. Přišli o voliče, někde skončili i mimo parlament. Koncem roku 2023 proto část liberálů spustila vnitrostranický plebiscit, který měl rozhodnout o setrvání ve vládě. Přes 52 procent hlasovalo pro pokračování koalice.
„Přemýšlejme, jak zmrazit a ukončit válku.“ Spor o dění na Ukrajině štěpí německé sociální demokraty |
V mezičase se ovšem situace dál vyhrotila. Stranický šéf Lindner proto neustále zvyšuje tlak na koaliční partnery a v souladu s přáním svých členů je nabádá, aby změnili svůj přístup. Pomalu není dne, aby nepřišel s nějakým novým návrhem, který musí oba koaliční partneři považovat za skrytý útok. Sociální demokraty provokuje zpochybňováním občanského příjmu, což je základní forma sociální podpory v zemi. Zeleným zase odmítá posvětit projekt sociální podpory, která má odstranit dětskou chudobu.
Donedávna také liberálové blokovali zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích. Normu, která ukládá německým firmám zajistit, aby jejich dodavatelé dodržovali lidská práva či minimální sociální standardy, dlouho blokovali. Odůvodňovali to tím, že malým firmám nová povinnost způsobí další byrokratickou zátěž a sníží jejich konkurenceschopnost.
Velkým testem soudržnosti koalice budou s největší pravděpodobností jednání o státním rozpočtu na příští rok. Souvisí to s rozsudkem německého ústavního soudu z loňského podzimu, který vládě částečně zakázal financovat její klíčové priority, mimo jiné zelenou transformaci ekonomiky, formou vedlejších rozpočtů.
Ministr financí proto již prohlašuje, že „bez skutečné konsolidace“ neboli škrtů se příští rozpočet neobejde. Podle odhadů zkraje roku bude muset německý stát v roce 2025 ušetřit 25 miliard eur (zhruba 634,5 miliardy korun).
Ozvěna roku 1982
Současné napětí ve vládní koalici a zejména postup FDP vyvolává nejen řadu spekulací, ale i reminiscence na rok 1982. Tenkrát byli liberálové rovněž v koalici se sociálními demokraty a atmosféra v tehdejším Západním Německu byla podobná té současné: zemi trápily nízký hospodářský růst, vysoké ceny energií a nejistá geopolitická situace způsobená imperiální rozpínavostí Sovětského svazu.
Pro Evropu nastává čas inventury. Dokud nebude přesvědčivá v ekonomice, bude dále oslabovat jinde |
Tehdejší předseda FDP, dlouholetý ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher tak dlouho stupňoval tlak, až nakonec zavelel k odchodu z koalice. Na podzim 1982 poslanci jeho strany pomohli zvolit kancléřem lídra opozičních křesťanských demokratů Helmuta Kohla. FDP ovšem za to zaplatila vysokou cenu, přišla kvůli tomu o třetinu členů.
Takováto situace by se mohla opakovat i letos, pravděpodobně by však vedla k předčasným volbám. O těch už hovoří i opoziční křesťanští demokraté (CDU), podle nichž by mohly proběhnout už koncem září.
