Zásadní výzvu pro dopravu v České republice představuje evropský Green Deal, který mimo jiného počítá s tím, že státy Evropské unie do roku 2050 dosáhnou nulových emisí skleníkových plynů. Shodla se na tom řada odborníků, kteří se tento týden zúčastnili on-line debaty pořádané vydavatelstvím Mafra ve spolupráci se společnostmi ČEZ a Siemens.
Například podle Michala Ulricha z odboru fondů na ministerstvu dopravy je proto klíčové, abychom se v oblasti silniční dopravy co nejrychleji zbavili závislosti na fosilních palivech. „Ty se dnes podílejí na konečné spotřebě energie v dopravě 93 procenty, což je velmi vysoké číslo,“ řekl.
Jednou z cest, jak tento podíl snížit, můžou být dle odborníků elektromobily. Ty se díky lepší veřejné i neveřejné dobíjecí infrastruktuře a vyšším dojezdům nových typů e-aut stávají alternativou klasických vozů. A to nejen ve městě, ale stále častěji i na delších trasách.
Statisíce elektromobilů
„Dnes je v Česku 830 dobíjecích stanic a stále vznikají nové. Trendem dalších měsíců budou dobíjecí huby, které umožní čerpat energii najednou šesti a více e-autům,“ uvedl předseda představenstva ČEZ ESCO Kamil Čermák. Dodal, že za poslední dva roky se počet veřejných dobíjecích stanic v tuzemsku zdvojnásobil. Jejich množství je tak vzhledem počtu elektromobilů na českých silnicích, kterých u nás jezdí kolem 8,5 tisíce, v tuto chvíli dostatečné.
Prognóza do budoucna však zní, že se počet elektromobilů v Česku dostane v horizontu následujících pěti až deseti let na hranici stovek tisíc vozidel. A to i přesto, že pro Čechy s průměrným příjmem jsou dnes tyto typy vozů finančně spíše nedostupné, například nejprodávanější elektromobil Škoda Enyaq stojí přes milion korun.
Nabízí se tedy otázka, zda budou v tuzemsku na nabíjení automobilů dostatečné kapacity i v příštích letech. Podle Čermáka jsou takové obavy zbytečné, jelikož je na rozvoj infrastruktury dobře připravená česká přenosová síť i sítě distributorů elektřiny, navíc se počítá s průběžným posilováním kapacit. Čermák také polemizoval s názorem, že dodaná elektromobilita není udržitelná, protože si elektřinu bere z uhlí. Argumentoval, že veškerá elektřina v dobíjecích stanicích ČEZ pochází z obnovitelných zdrojů.
Železniční doprava zrychlí
Stále důležitější roli v budoucnu pak bude na základě debaty expertů přebírat železniční doprava, protože je ve srovnání s tou silniční zhruba 7,5krát energeticky efektivnější. Řeč byla v tomto kontextu také o vysokorychlostních tratích. „Stavby se plánují už dlouho. Máme jasně daná spojení mezi evropskými velkoměsty,“ řekl Roman Kokšal, generální ředitel Siemens Mobility. „Jsem optimista a věřím, že roku 2032 budeme mít první úseky, na kterých se i v tuzemsku budeme moci svézt.“
S tím souhlasil i Ulrich z ministerstva dopravy. „Už se projektuje, některé stavby by mohly být propláceny již v rámci programového období 2021–2027 a výstavba prvních úseků by mohla být okolo roku 2029,“ dodal Ulrich. S tím, že má na mysli třeba takzvaný Podkrušnohorský úpatní tunel, který se bude nacházet na novém železničním spojení Drážďany–Praha. První úseky, po kterých bude možné jezdit rychlostí přes 200 km/h, by pak měly vznikat i mezi Prahou a Brnem.
„Věřím, že za 20 let bude přeprava mezi metropolemi v rámci celé republiky v rozmezí 30 až 50 minut,“ uzavřela debatu optimisticky Marie Zezůlková, ředitelka odboru regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj.
