130 let
Lubomír Lízal

Lubomír Lízal | foto: Petr Topič, MAFRA

Rozhovor

Škrty lidé tolik nepocítí. Zrušení superhrubé mzdy ale umocnilo rozdělení společnosti, říká ekonom Lízal

Ekonomika
  •   18:12
Pokud se nepodaří razantně snížit náklady na provoz státu, bude nutné zvýšit daně, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Lubomír Lízal, docent na ČVUT a Anglo-American University v Praze a bývalý člen bankovní rady ČNB.

Lidovky.cz: Co říkáte návrhu státního rozpočtu pro rok 2022?
Momentálně mě napadla jedna věc, která souvisí s rozpočtem nepřímo, ale dlouhodobě dává smysl  - a to je nutnost stlačit současnou vysokou inflaci. Mohla by k tomu přispět opatření na trhu práce. Je vidět, jak nám chybí zahraniční pracovníci, kteří tady bývali. Z Ukrajiny a dalších zemí. To tlačí nahoru mzdy a potažmo inflaci. Takže vláda by měla co nejrychleji uvolnit příjezd zahraničních pracovníků. 

Vztah k rozpočtu to má takový, že krocení inflace úrokovými sazbami znamená růst nákladů na obsluhu vládního dluhu. A to může při dnešním objemu dluhu - v návrhu rozpočtu na letošní rok činí obsluha dluhu skoro 50 miliard korun - znamenat velký problém. Bavíme se o hodně blízké době.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte navržené škrty?
Pokud jde o provozní výdaje, pokud by to vedlo k razantnímu snížení zaměstnanosti ve státní správě, tak to bude jen dobře. Naše státní administrativa je obrovská a není to zrovna produktivní část ekonomiky. Je to běh na dlouhou trať. V letošním roce se takové úspory neprojeví.

Lidovky.cz: Je podle vás možné směřovat ke snižování rozpočtových schodků, když rozpočet přichází zrušením superhrubé mzdy o asi 100 miliard korun ročně?
Šlo by toho docílit jedině v případě, že by se dlouhodobě výrazně obdobným způsobem snížily výdaje na provoz státu. Tedy hlavně státem placené výdaje  z veřejných rozpočtů. Ale nemyslím si, že by stát byl schopen tohle udělat, že by se mu to podařilo.

Realita a snění. V rozpočtu se škrtat dá, ale bude to bolet

Lidovky.cz: Pocítí lidé letos rozpočtové škrty?
Ani ne. Máme vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, které zůstávají. Bude spíš cítit to, že zrušení superhrubé mzdy, kterým chtěla vláda podpořit příjmovou situaci rodin, umocnilo rozdělení společnosti, protože zvětšilo rozdíl mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými skupinami. Podobně problematická byla i nedomyšlená pomoc státu podnikatelské sféře. Bohužel pouze polovina deficitu veřejných financí během pandemie byla skutečně pomoc, ta druhá polovina byly jen běžné vládní výdaje na dluh, což byl výrazný stimul k dnešním inflačním tlakům.

Lidovky.cz: A co příští rok?
Pokud se nepodaří razantně snížit náklady na provoz státu, bude spíše debata, které daně zvyšovat nebo kde získat další prostředky.

Autor: Ivana Pečinková