V pátek napětí na světových trzích ještě vzrostlo. Ruští vojáci totiž zaútočili na jadernou elektrárnu v ukrajinském Záporoží, kde způsobili požár v několikapatrové výcvikové budově. Trhy tak reagovaly na riziko unikající radiace i další bezpečnostní rizika, která by mohla dopadnout na celý svět. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Ropa WTI kvůli útokům na ukrajinskou jadernou elektrárnu zrána vzrostla o dalších pět procent a mezi investory nadále panuje i strach z nedostatečných ropných dodávek. Obchodníci se stále snaží vyhýbat ropě i dalším palivům původem z Ruska, a proto cena ropy již několik dnů v řadě stoupá.
Podle mezinárodní energetické agentury je v ohrožení globální energetická bezpečnost. Plánované uvolnění nouzových zásob ropy ze strany USA i jiných velkých ekonomik nedokázalo dostatečně utlumit obavy kolem ropných dodávek v dalších měsících.
Agentura JPMorgan dokonce varovala, že pokud bude Rusko na trzích stranou i ke konci letošního roku, může se cena ropy Brent na konci roku pohybovat okolo 185 dolarů za barel, což je v přepočtu zhruba 4 255 korun. V pátek se přitom tato ropa obchodovala za asi 112 dolarů.
„Ekonomicky je současná situace stále podobnější ropným šokům ze sedmdesátých let dvacátého století. Dochází k nárůstu cen energií a nadále stoupají inflační tlaky, které se netýkají už jen cen energií. Podobnost vidím i v tom, že pro některé části světa je velkým rizikem příští zima. Hrozí, že na trhu nemusí být dostatečné množství některých komodit, jako je ropa nebo zemní plyn,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Cena pšenice vyskočila na nejvyšší úroveň od roku 2008. Rusko a Ukrajina jsou totiž odpovědné až za čtvrtinu celosvětového vývozu této suroviny. Od počátku ruské invaze se cena pšenice na trzích zvýšila o více než padesát procent, a to brzy se promítne i do cen jednotlivých výrobků. Spotřebitelé se budou muset připravit na další zdražování třeba pečiva nebo sušenek.
Roste i cena kovů. Hliník na londýnské burze povyskočil o 3,6 procenta na 3 850 dolarů za tunu. Historickým maximům se blíží ale třeba i měď. Jedna tuna se v pátek dopoledne obchodovala za více než 10 600 amerických dolarů, což je v přepočtu asi 250 tisíc korun.
Vyšší ceny komodit jsou hrozbou i pro globální hospodářský růst a ještě vyšší inflaci. Současná situace tak přidělává vrásky na čele centrálním bankéřům, kteří na ni budou muset zareagovat. Ve hře je proto i další navyšování úrokových sazeb.
„Je patrné, že současná situace je velkou hrozbou pro světovou ekonomiku. Hrozí stagflační šoky, což znamená, že stagnuje výkonnost ekonomiky a prudce rostou ceny. Jde o riziko, které se momentálně snáší nad řadou zemí v Evropské unii. Stoupající ceny ropy, zemního plynu i uhlí však dopadnou i na ostatní regiony, a to včetně Číny,“ řekl analytik Petr Sklenář.
Ten ale zároveň dodává, že z hlediska hospodářské politiky bychom se měli větším reakcím na tento šok vyvarovat. Politikům i centrálním bankéřům po zkušenosti ze sedmdesátých let dvacátého století doporučuje, aby s tímto šokem příliš nebojovali. Třeba uvolněná měnová politika by totiž podle něj přinesla akorát inflační spirálu, kterou by bylo nutné jednou stejně zastavit. Celé by to bylo akorát bolestnější.
