Středa 3. března 2021svátek má Kamil 11 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Brusel rozděluje tučný balík peněz. Česko vstupuje do nové dotační sedmiletky, může čerpat až 960 miliard korun

Peníze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze | foto: Shutterstock

Praha S novým rokem vstupují Evropská unie, tedy i Česká republika do nové dotační sedmiletky. Byť ještě v polovině prosince visely nad podobou bruselské eurokasy otazníky, předvánoční mimořádný summit prezidentů a premiérů členských států odblokoval – s pomocí diplomatického úsilí Unii předsedajícího Německa – hrozící pat.

Sedmadvacítka odsouhlasila tučný balík peněz, který včetně začlenění Evropského rozvojového fondu činí 1074,3 miliardy eur. S připočtením nového evropského dotačního fondu, známého pod názvem Next Generation EU, ve výši 750 miliard eur bude moci EU v nadcházejících letech poskytnout bezprecedentní financování ve výši 1,8 bilionu eur (takřka 50 bilionů korun) na podporu oživení ekonomiky po koronavirové pandemii a dlouhodobých priorit EU napříč různými oblastmi politiky.

„Položili jsme základy pro nový začátek, pro zelenější a férovější Evropu,“ komentoval schválení obřího balíku peněz předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Narážel tím mimo jiné na fakt, že jeho podstatná část má podporovat přechod Unie ke klimaticky odpovědnému hospodářství. „Můžeme začít stavět naše ekonomiky zpátky na nohy,“ doplnil šéf Evropské rady Charles Michel.

Miliardy na soudržnost

Česko bude i v příštím sedmiletém období (2021–2027) patřit k čistým příjemcům z rozpočtu, i díky mimořádnému fondu bude moci vyčerpat celkem až 960 miliard korun. „Oproti původnímu návrhu z roku 2018 je to zhruba o 450 miliard korun více,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) s tím, že EU v souvislosti s koronakrizí přichystala ještě dodatečné zdroje. Například z fondu pro podporu oživení a odolnosti získá ČR navíc 170 miliard korun, z fondu soudržnosti ještě dalších 210 miliard.

Co se týče oné klíčové politiky soudržnosti, česká vláda počítá s pěti prioritami: Inteligentnější Česko (do této kapitoly poplyne zhruba 3,3 miliardy eur), Zelenější, bezuhlíkové Česko (5,9 miliardy eur), Propojenější Česko (4,6 miliardy eur), Česko blíže občanům (0,4 miliardy eur) a Sociálnější Česko (4,7 miliardy eur).

„Zatímco ještě před dvěma třemi roky jsme si říkali, že budeme muset vážit každou korunu, nyní máme trochu opačný úkol – musíme mít k dispozici dostatek projektů,“ uvedla ministryně Dostálová.

Oproti předchozímu finančnímu rámci se v příští programové sedmiletce změnilo dosud platné pravidlo N+3 nově na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, nikoli do tří, jak platilo doteď. Změn doznala i výše podílu národního spolufinancování: doposud činil 15 procent z nákladů na daný projekt, nově jde o dvojnásobek, v případě krajů Středočeského, Plzeňského, Jihočeského a Jihomoravského a též Vysočiny pak dokonce 45 procent.

„Původně jsme plánovali jen dvě kategorie regionů – více a méně rozvinutých, přičemž do více rozvinutých by jako doposud spadala jen Praha. Avšak Senát, bohužel, přehlasoval rozhodnutí vlády a pět krajů zařadil do kategorie takzvaných přechodových regionů. A tam je míra spolufinancování vyšší,“ uvedla Dostálová.

Evropská komise ke konci letošního září proplatila Česku 48,8 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Šlo o 304,8 miliardy korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 570 miliard korun, tedy 91 procent. 

Dle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, rychlost čerpání má ale negativní vliv na kvalitu projektů. V programovém období 2007 až 2013 Česko nevyčerpalo 3,7 procenta eurodotací. Šlo o 996,2 milionu eur (27 miliard korun) z celkově přidělených 26,8 miliardy eur (728,6 miliardy korun).

V novém víceletém rámci se má financování EU zaměřit na nové a posílené priority napříč oblastmi politiky Unie, včetně ekologické a digitální transformace. Významné sumy peněz i nadále poplynou na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. Obě však projdou modernizací, aby se dle Komise dosáhlo kýženého, tedy aby co nejefektivněji přispěly k hospodářskému oživení Evropy a k dosažení ekologických a digitálních cílů.

Sázka na digitální Evropu

Sedmadvacítka se chystá vynaložit až téměř 133 miliard eur v oblasti výdajů na jednotný trh, inovace a digitální oblast, dalších 378 miliard eur pak na soudržnost, odolnost a hodnoty. Díky dodatečnému financování ze zmíněného nástroje Next Generation EU včetně půjček členským státům se tyto částky zvýší na 143,4 miliardy eur, resp. 1099,7 miliardy eur. Dalších 356,4 miliardy eur je určeno pro oblast přírodních zdrojů a životního prostředí. Plánované výdaje v oblasti migrace a správy hranic budou v příštích sedmi letech činit 22,7 miliardy eur a dalších 13,2 miliardy eur má být vynaloženo v oblasti bezpečnosti a obrany.

Na podporu digitální transformace byl zřízen nový program financování Digitální Evropa, který má podpořit robustní zavádění a využívání klíčových digitálních technologií, jako jsou aplikace umělé inteligence a nejmodernější nástroje kybernetické bezpečnosti. Výrazně posíleno má být financování digitální složky Nástroje pro propojení Evropy. Nový program EU pro zdraví poskytne základ pro činnost v oblasti zdraví na základě zkušeností získaných během koronavirové pandemie.

V oblasti výzkumu a inovací budou významně navýšeny prostředky pro program Horizont Evropa, výrazně posíleno bylo rovněž financování okruhu migrace a správa hranic, včetně prostředků pro až 10 tisíc příslušníků pohraniční stráže, jež mají být do roku 2027 k dispozici Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž. V oblasti bezpečnosti a obrany vzniká Evropský obranný fond zaměřený na podporu konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity obranné, technologické a průmyslové základny EU.

Posíleny budou též programy určené pro mladé lidi, jako jsou Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, přičemž se očekává, že počet účastníků v programu Erasmus+ se v průběhu nového víceletého finančního rámce ztrojnásobí.

Na podporu nejohroženějších regionů s vysokými emisemi uhlíku při jejich přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku byl zřízen Fond pro spravedlivou transformaci, z nějž má plynout pomoc i do českých uhelných regionů, tedy do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

S Blatným se nedalo pracovat, říká bývalý náměstek ministra Aleksi Šedo

Aleksi Šedo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na ministerstvu zdravotnictví v úterý skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. V rozhovoru pro MF DNES...

Test doručovacích služeb: Třetí místo pro Českou poštu, naopak zklamala PPL

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už žádné čekání s balíkem na poště. MF DNES vyzkoušela, že když máte štěstí, můžete pohodlně, levně a spolehlivě poslat...

Protesty v Nizozemsku se absolutně vymkly kontrole, popisuje zraněná Češka

Češka zraněná během nepokojů v Nizozemsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Přísná koronavirová opatření stále platí v mnoha zemích světa. Nizozemsko přijalo nejpřísnější opatření od konce druhé...

Středisko výchovné péče
Speciální pedagog - psycholog

Středisko výchovné péče
Středočeský kraj
nabízený plat: 37 000 - 50 000 Kč