Jelikož přímé intervence využívala centrální banka naposledy před zhruba deseti lety v situaci, kdy kurz byl zjevně nerovnovážný, je dnes namístě celá řada otázek ohledně toho, jak hodlá banka kurz jako svůj nástroj využívat.
ČTĚTE TAKÉ |
Leccos ohledně tohoto tématu naznačil v minulém týdnu guvernér ČNB M. Singer. Centrální bankéři nehodlají jít podle něj cestou Švýcarska a stanovit pevně hranici, pod kterou by se kurz neměl dostat. Spíše se chtějí inspirovat singapurským modelem, který je pružnější a mnohem lépe zapadá do modelového instrumentária ČNB. To by mohlo znamenat, že by ČNB na každém zasedání po vyhodnocení rizik své inflační prognózy oznámila, v jakém fluktuačním pásmu by měl kurz být, aby ČNB plnila svůj mandát cenové stability.
Vzhledem k tomu, že ČNB aktuálně cíluje inflaci pro druhou polovinu roku 2014, není ani tak důležitý aktuální kurz koruny, ale spíše to, jaký bude v období přelomu letošního a příštího roku – pokud tedy bereme hlavně v potaz rychlý dopad oslabení koruny do dovozních cen a následně do inflace.
ČNB bude jednoznačně preferovat, aby transparentní formování kurzových očekávání vedlo k tomu, že trh udělá práci za ni a centrální bankéři se tak vyhnou realizaci přímých intervencí na devizovém trhu. Z tohoto důvodu prozatím nevnímáme riziko intervencí jako akutní. Toto riziko by se zvýšilo v případě, že deflační tlaky zesílí a aktuální kurz to nebude reflektovat.
