130 let
Android Asteroid při natáčení v londýnských Abbey Road Studios. Zleva Tomáš Konůpka, Lukáš Martínek, Viliam Béreš a Jan Pospíšil.

Android Asteroid při natáčení v londýnských Abbey Road Studios. Zleva Tomáš Konůpka, Lukáš Martínek, Viliam Béreš a Jan Pospíšil. | foto: archiv kapely Android AsteroidČeská pozice

Android Asteroid: V Abbey Road máte obrovský pocit pokory

  •   22:16

První čeští muzikanti, kteří nahrávali ve slavném londýnském studiu: „Asi jsme neuvařili nejprodávanější desku světa, ale o to vůbec nejde.“

Jména Tomáše Konůpky a Jana Pospíšila nejsou na české hudební scéně žádným zjevením. Dlouholetí členové populární soul-funkové kapely Navigators si dali od mateřské skupiny pauzu, během níž přesedlali ke svému novému projektu.

Android Asteroid není jen fúzí hip hopu, jazzu, funku a okouzlujícího downtempa, jedná se také o prvního českého interpreta, který nahrával v legendárním studiu Abbey Road, mezi jehož zdmi natáčeli i The Beatles, Pink Floyd nebo Rolling Stones.

ČESKÁ POZICE: Android Asteroid – to první slovo ve vašem názvu vyjadřuje něco umělého, nelidského, zároveň však paradoxně kladete při nahrávání velký důraz na živé nástroje.

POSPÍŠIL: Název Android Asteroid vyjadřuje styl našeho pojetí hudby. Je tam vždycky pravej zvuk nástrojů, ale přetavenej vesmírnou pájkou. Baví nás obracet vlastní představy o produkci hudby naruby, často zkoušíme voloviny, který do sebe krásně zapadnou. Bavíme se.

ČESKÁ POZICE: Pomocí projektu Android Asteroid si dle vlastních slov plníte sny. V čem se to odráží?

„Tohle je jednoduše muzikantskej sen. Alespoň jednou za život. Nemohli jsme to udělat líp, než to v ten moment šlo, a nejde tu o prodej.“POSPÍŠIL: Natočili jsme desku v Abbey Road a Red Bull Studios v Londýně s nejlepšími muzikanty, které tahle země má, mastering udělá nejlepší studio na světě. Jasně, asi jsme neuvařili nejprodávanější desku světa, ale o to vůbec nejde. Tohle je jednoduše muzikantskej sen. Alespoň jednou za život. Nemohli jsme to udělat líp, než to v ten moment šlo, a nejde tu o prodej.

KONŮPKA: Nebo už ten zmíněnej autorskej přístup – to, že máte kytaru, přece neznamená, že musí být nutně v každý písničce. Tím, že jsme v kapele jen my dva, protože zbytek jsme si pozvali, nevznikají třecí plochy a problémy. Nechci tím nikoho odrazovat od zakládání skupiny. Pokud se nějaká třeba sedmičlenná parta dokáže dostat nahoru, vydávat desky, plnit kluby a vydržet to spolu padesát let, tak takovým kapelám by se měli stavět pomníky po městech.

ČESKÁ POZICE: Z londýnského Abbey Road, kde jste natáčeli jako první česká kapela, jste se vrátili před několika málo dny. Jaké jsou vaše – jistě ještě stále živé – dojmy z legendárního studia?

POSPÍŠIL: Mám husí kůži pokaždé, když si na to vzpomenu. Před branou stojí fronty turistů a my si vjedeme za bránu přímo před dveře. Jenom vejít do Abbey Road Studios je vlastně hrozně náročný. Plnil se nám sen a cestou k němu jsme prošli kolem fotek všech lidí, který v hudbě dokázali nejvíc na světě. Je pak těžký se ve studiu koncentrovat.

KONŮPKA: Vcházíte tam v takový posvátný úctě, všude kolem vás visí fotky slavnejch muzikantů, kteří v Abbey Road nahrávali. Jinak to snad ani nejde. To je jasný, že se pak necejtíš, jako když jdeš do hospody za kámošema na pivo. Když se ale začneš koncentrovat a dostaneš se do toho, ani ti nedochází, že jseš v Abbey Road nebo kterýmkoli jiným studiu. Dojde ti to zase později, když odjíždíš ze dvora a říkáš si, že už se sem taky nemusíš nikdy podívat. To byl tak silnej pocit, že jsem hned před studiem vjel do protisměru.

ČESKÁ POZICE: Kladete důraz na atmosféru studia, kromě Abbey Road jste nahrávali i v pražském studiu Smečky. Chodíte nahrávat skladby s hotovými nápady, nebo k jejich dokončení využíváte genius loci?

KONŮPKA: Každý studio dokáže svým zvukem, i tím, jaká chemie funguje mezi muzikanty, ovlivnit výsledek. Já strašně nerad chodím nahrávat s písničkou připravenou do noty. Třeba v Abbey Road jsme ke každý písni udělali čtyři nebo pět verzí. To je důvod, proč hudbu dělám a proč mě tak baví – zachytit ten neopakovatelnej okamžik.

Android Asteroid živě z pražského studia Smečky.

ČESKÁ POZICE: V širší kapele je kromě vás ještě dalších šest sedm muzikantů. Jaký prostor dostávají pro uplatňování své kreativity?

POSPÍŠIL: My jsme ty lidi oslovili, protože nás hrozně baví, kdo jsou a jak hrají. Nekecáme jim do toho, protože cokoli jsou oni, je skvělý. Vědí moc dobře, co nehrát. Zároveň respektují naší představu a cítí, co od nahrávky potřebujeme.

ČESKÁ POZICE: Studia v Abbey Road fungují už od 30. let minulého století. Proč si podle vás sem nenašel cestu český muzikant už dřív?

POSPÍŠIL: Protože je to příšerně drahé. Nikomu se nevyplatí jet natáčet desku do studia, kde jeden den stojí jako ve špičkových českých podmínkách měsíc. Oni se potřebují tou hudbou živit a vydávat desky za co nejmíň peněz, protože je to pořád byznys.

ČESKÁ POZICE: Jak se relativně neznámá kapela jako Android Asteroid dostane k pozvánce do Red Bull Studia v Londýně, kde jste natáčeli hned po Abbey Road?

KONŮPKA: Nás si lidi z Red Bullu začali všímat už v dobách Navigators, a když jsme dali dohromady Android Asteroid, tak je to hodně bavilo. Cejtili v tom potenciál, tak to zkusili poslat do Londýna, jestli by to v Red Bull Studios neodklepli. A vyšlo to, což je věc, který si hrozně moc vážíme, protože víme, že to není jen tak. Mám pocit, že ve východní části Evropy jsme byli první kapela, která tam nahrávala. A k tomu všemu jsme ještě dostali možnost vybrat si někoho z londýnský scény, takže jsme sáhli po Yarah Bravo a DJ Vadimovi, protože nás s Honzou jejich společná deska Oneself hrozně ovlivnila.

POSPÍŠIL: Yarah Bravo je jedna z nejlepších rapperek, kterou jsem kdy v životě slyšel. Navíc je to šíleně roztomilá, otevřená, pozitivní ženská.

ČESKÁ POZICE: Pomocí crowdfundingové platformy HitHit.com jste na natáčení v Abbey Road vybrali přes sto tři tisíc korun, což je více než dvojnásobek původně požadované částky (natáčení nakonec stálo několikanásobně více – pozn. red.). Přesto mi ale váš kameraman Prokop Motl říkal, že jste obraceli každou korunu. Báli jste se říct o víc?

KONŮPKA: Vybírat jsme začali asi dva měsíce po vydání desky, nikdo nás neznal, ani teď nás vlastně nikdo nezná. Říkali jsme si, jestli vůbec někdo přispěje, počítali jsme, že to neklapne.

ČESKÁ POZICE: Někteří lidé vám přispěli i částkou 60 tisíc korun, prvních dvacet tisíc jste měli vybráno, ačkoli jste měli odehraný jediný koncert, nemýlím-li se. Čím si tento úspěch vysvětlujete?

KONŮPKA: Shodou okolností vím, že člověk, kterej nám na začátku přispěl deseti tisíci, to udělal proto, že se mu hrozně líbil náš plán, proto nám napsal a podpořil nás, protože je to něčím speciální. Ten, kdo přispěl těch šedesát tisíc, zase mohl jet za odměnu s námi, a myslím, že si to užil taky parádně. Mohl třeba stát v režii u nejdražšího mixpultu na světě, na kterej si málem položil kafe. Mimochodem, někdo si tam na Steinwaye za miliony, na kterýho hrál Lennon, položil plechovku s pivem...

ČESKÁ POZICE: Myslíte si, že crowdfunding jako budoucnost hudebního průmyslu bude využitelný celoplošně?

KONŮPKA: Stoprocentně. Důkazy jsou všude, vidíš je mezi známejma i neznámejma lidma, který díky tomu mohli natočit desku. Navíc už dopředu víš, jakej zájem o tvojí desku bude, takže když pak vyjde, máš ji de facto prodanou.

POSPÍŠIL: V ideálním světě by crowdfunding dotoval stát, aby člověka, kterej peníze vybere, nestála nic ta služba. Ale i tak, jak to funguje, je to skvělý, protože sehnat peníze na cokoli je strašně těžký.

ČESKÁ POZICE: Jak vnímáte rozšíření laptopů v elektronické hudbě?

KONŮPKA: Když jdu na koncert, podívám se na pódium a vidím, že jsou tam nazvučené nástroje, tak se na koncert těším o tisíc procent víc, než když tam přijdu a vidím pult s počítačem. Živí hudebníci zkrátka do sálu dokáží přenést úplně jinou energii. Je to ale hrozně náročné – finančně, organizačně, ale i lidsky. Musíte se s těmi lidmi domluvit, vycházet s nimi nebo jim zaplatit, když s vámi jezdí turné.

ČESKÁ POZICE: Je fakt, že si desku může dnes natočit každý v pohodlí domova, přínosem pro hudební scénu, která se neustále přeměňuje a pulzuje?

KONŮPKA: Technický možnosti jsou dneska skvělý, kdyby tohle šlo v 60. letech, určitě by to taky dělal každej. Díky internetu se zase dostaneš k někomu na druhý straně planety, kdo tvoří fantastickou hudbu, k níž by ses jinak nikdy nedostal. A kdyby ten chlápek neměl laptop a domácí studio, tak o něm taky nikdy neuslyšíš...

Živá verze písně That‘s the Way Love Goes ze Smeček.

ČESKÁ POZICE: V jednom z rozhovorů jste mluvili o tom, že na příští rok chystáte natáčení, které „jsme nikdy nevyzkoušeli, ale víme, že to bude fantastický“. Můžete už poodkrýt pokličku a prozradit, o co se bude jednat?

POSPÍŠIL: Asi ještě ne. Je to další sen, který bude ale tak strašně drahý, že o něm snad ani nebudeme mluvit. Jedná se o tak velký projekt, že si teď musíme trochu odpočinout a pak zjistit, jestli je to vůbec reálné.

ČESKÁ POZICE: V čem tkví skutečnost, že se většina českých interpretů nedokáže komerčně prosadit v zahraničí? Někteří světově známí interpreti přece pocházejí i z menších zemí než je Česká republika, viz například izraelský zpěvák Asaf Avidan.

„Dnes nejsou úspěšní umělci, ale baviči. Lidé mají konzumní přístup. Chtějí rychlý, účinný a klidně i laciný zážitek.“POSPÍŠIL: Musí zkrátka mít hit. Nic jinýho vlastně nehraje roli. Čistě, bez sarkasmu. Dnes nejsou úspěšní umělci, ale baviči. Lidé mají konzumní přístup. Chtějí rychlý, účinný a klidně i laciný zážitek. Písničku tři minuty dvacet, tři refrény, texty obsahující slova jako „love“, „baby“, „tonight“, „sky“, „fly“, „ocean“ a tak dále. Hudba je hlavně business jako každý jiný. Hloupá i chytrá hudba byla a bude, jen je třeba si nastavit laťku.

KONŮPKA: Všude je to stejný. V Londýně jsem se těšil, až si zapnu rádio, a když jsem to udělal, nemohl jsem najít nic poslouchatelnýho, jedna stanice horší než druhá. Fakt mě překvapilo, co se v Anglii hraje v rádiu za sračky.

ČESKÁ POZICE: Žánrově je ale přece jen britský mainstream širší než ten český.

KONŮPKA: Taky tam žije daleko víc lidí, takže ten vzorek těch, co dělaj hudbu, je tam mnohem širší a pestřejší. Tady v Česku žijeme vlastně na vesnici, což ví ostatně každej, kdo se někdy vrátil z nějaký světový metropolie do Prahy. Taky si říkáš: „Jé, tady je to takový milý a malý, tady se znají všichni se všema.“ I když to je taky skvělý.

Android Asteroid
Hudební projekt bývalých členů soul-funkové kapely Navigators, bubeníka Tomáše Konůpky a zpěváka Jana Pospíšila. V Android Asteroid dále hostují i další hvězdná jména české hudební scény: Anna María D’Almeida (zpěv), Barbora Kafková (zpěv), Jan Steinsdörfer (syntetizátory, klávesy), Viliam Béreš (piano), Josef Fečo (basová kytara), Marta Minárik (basová kytara), Lukáš Martínek (elektrická kytara), Radimo Výchopeň (příčná flétna), Miroslav Hloucal (trumpeta), Miloš Dvořáček (perkuse). Android Asteroid se v srpnu stali první českou kapelou, která nahrávala v legendárním studiu Abbey Road, konkrétně několik živých verzí nových písní, ale i těch z debutového alba, které vyšlo na konci minulého roku.

Autor: Ian Macháček