Na začátku letošního roku – přesně 6. ledna – nastala na Pražském hradě malá změna, která může mít zajímavé důsledky. Do postu náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR) byl jmenován generál Rostislav Pilc, který donedávna řídil Vojenské zpravodajství (VZ).
Lidé přicházejí a odcházejí – proč by tato změna měla být významnější? Může mít vliv na činnost zpravodajského systému státu, jehož součástí je též prezident republiky? Jakou roli může v tomto ohledu sehrát VKPR?
Vojenská kancelář
To, že existuje Vojenská kancelář prezidenta republiky, ví leckdo. To však asi bude tak všechno. Neuškodí proto malá rekapitulace. Vojenská kancelář prezidenta republiky byla zřízena rozhodnutím prvního československého prezidenta T. G. Masaryka již k 1. lednu 1919.
Mezi trvalé úkoly VKPR patří příprava rozhodnutí prezidenta republiky jako vrchního velitele po formální i věcné stránce, říká nový náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky |
O její činnosti generál Pilc říká: „Je zajímavé, že působnost VKPR je i po téměř stech letech v základu stejná. V jejím čele původně stál přednosta, nyní náčelník. Kostrbatým právním jazykem zákon praví, že VKPR zabezpečuje výkon ústavních pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a řídí Hradní stráž.“
Co si představit pod zabezpečením výkonu ústavních pravomocí prezidenta republiky? O tom se generál Pilc vyjadřuje následovně:
„Úředně řečeno, VKPR v součinnosti s příslušnými složkami ministerstva obrany zajišťuje informační, analytickou a organizační podporu prezidenta republiky v oblasti výkonu jeho ústavních rolí při zabezpečování obrany a bezpečnosti České republiky. Jinými slovy, zprostředkovává prezidentovi operativní styk s ministrem obrany, má též svou roli ve vztahu k civilním institucím a veřejnosti, pokud se týká vojenských záležitostí. Mezi trvalé úkoly VKPR patří příprava rozhodnutí prezidenta republiky jako vrchního velitele po formální i věcné stránce.“
Zpravodajské služby a prezident
Prezident republiky je součástí zpravodajského systému České republiky. Jeho roli vymezuje § 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky:
- „Zpravodajské služby prezidentovi republiky (a vládě) podávají jednou za rok a kdykoliv na požádání zprávy o své činnosti.“
- „Prezident patří mezi zákonné adresáty, jimž zpravodajské služby bezprostředně předávají zjištění, která nesnesou odkladu.“
- „Prezident republiky ukládá (s vědomím vlády) zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb.“
V těchto souvislostech nabývá důležitosti skutečnost, že nový náčelník VKPR Rostislav Pilc je zkušeným zpravodajcem. Vojenské zpravodajství prošel „od píky“ až po nejvyšší výkonné posty. Řízením VZ byl pověřen od léta 2013, kdy byl odvolán tehdejší ředitel VZ generál Milan Kovanda v rámci aféry „Nagygate“, až do října 2014, kdy byl ředitelem VZ jmenován Jan Beroun.
Jako náčelník VKPR jsem v přímé podřízenosti prezidentu republiky, upřesňuje generál Pilc |
Jak se to může promítnout do výkonu jeho nového postu? K tomu opět generál Pilc: „Jako náčelník VKPR jsem v přímé podřízenosti prezidentu republiky. K povinnostem VKPR patří zajištění organizační a odborné podpory prezidenta i ve zpravodajské oblasti. Její rozsah se bude odvíjet od prezidentova zájmu využívat schopností a znalostí zpravodajských služeb.“
Aktivní adresát
Budeme-li vycházet z dikce zákona, měl by náčelník VKPR být v kontaktu s prezidentem republiky nejméně jednou ročně, dále kdykoliv to nesnese odkladu a také kdykoliv je to třeba. To jsou specifika zpravodajské práce. Jak si generál Pilc představuje podporu prezidenta obsahově?
Mohu prezidentovi jako příjemci zpravodajské produkce poskytnout kvalifikované komentáře, uvádí o své činnosti Rostislav Pilc |
„Zpravodajské služby nenosí dobré zprávy. Těm, kteří činí rozhodnutí, však mohou poskytnout důležitou výhodu v tom, že je uslyší první a s takovým předstihem, který jim umožní onu výhodu uplatnit. Já mohu prezidentovi jako příjemci zpravodajské produkce poskytnout kvalifikované komentáře. A mohu pomoci při formulaci úkolů pro zpravodajské služby v rámci jejich zákonem vymezené věcné působnosti.“
Zpravodajské služby vždy volaly po aktivní komunikaci s adresáty svých zpravodajských informací. Zdá se tedy, že by Hrad mohl tomuto přání vyhovět.
Účinná kontrola
S diskutovaným zvýšením pravomocí pro zpravodajské služby neoddělitelně souvisí potřeba vyšší kvality jejich kontroly. Již více než 20 let se ale vede diskuse pouze o parlamentní kontrole.
Není třeba zpravodajské služby zavalit požadavky, ale řádně, pravidelně a kvalitně je úkolovat, a informační produkci důsledně využívat |
Praktici však vědí, že nejúčinnější kontrola je exekutivní. Nikoliv služby zavalit požadavky, ale řádně, pravidelně a kvalitně je úkolovat, a informační produkci důsledně využívat. Jedině tak se totiž přesvědčí o reálné kvalitě činnosti zpravodajských služeb ČR.
Malá změna na Hradě by tedy mohla znamenat docela zajímavou, novou etapu skutečně efektivní interakce mezi českými zpravodajskými službami, prezidentem a vládou. Rádi se k tomuto tématu v rozhovoru s náčelníkem VKPR generálem Pilcem vrátíme! Nejpozději za rok, nebo v případě, že to nesnese odkladu, a kdykoliv to bude třeba.
