Zdá se, že globální ekonomika opět zpomaluje. A centrální bankéři na celém světě začali provádět nové kolo snižování úrokových sazeb, jež by mělo nastartovat ekonomiku. Například Bankovní rada České národní banky (ČNB) 28. června snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordně nízkou hodnotu 0,5 procenta. Dosud činila základní sazba již více než dva roky 0,75 procenta. Pokud to ČNB uklidní, není sama.
Jak však uvádí americký deník Wall Street Journal (WSJ) mnohá opatření centrálních bankéřů jsou zbytečná a spíše extrémní:
„Evropská centrální banka snížila krátkodobou úrokovou sazbu na rekordně nízkou hodnotu 0,75 procenta a další sazbu pro banky na nulu. Čínská centrální banka sdělila, že nechá poklesnout jednoroční úrokovou sazbu v jüanech z 6,31 na šest procent. Anglická centrální banka (The Bank of England) již snížila krátkodobou úrokovou sazbu na nulu.“
Některá opatření centrálních bankéřů však jsou ještě radikálnější. Dánsko dokonce zavedlo zápornou úrokovou sazbu, aby povzbudilo banky k vyššímu půjčkám. Žádná jiná země sice nezašla stejně daleko, ale čím dál víc hlavních světových ekonomik se přinejmenším vydává tímto směrem.
Tato rozhodnutí mohou být zajímavá pro studenty netradiční měnové politiky, ale ve skutečnosti znamenají ryzí zoufalství. A jak píše WSJ, jen málo finančních analytiků se domnívá, že tato opatření budou úspěšná, protože v mnoha zemích Západu jsou úrokové sazby již téměř na nule. Navíc mezinárodní akciové trhy poklesly okamžitě poté, co se dozvěděly o nových radikálních opatřeních centrálních bankéřů. A investoři začínají být přesvědčeni, že centrální banky na celém světě pozvolna přestávají mít nástroje k boji proti zpomalování hospodářského růstu.
V tuto chvíli lze říct s jistotou jediné: globální ekonomika se pohybuje po neprozkoumaném území. V minulosti nikdy nic podobného nebylo, a nikdo, dokonce ani šéfové nejbohatších a nejrespektovanějších centrálních bank na světě nevědí, jaký příští krok by měli udělat.
