Nejvyšší íránský duchovní vůdce už dříve vyslovil názor, že Írán může za čtyřicet let mít bez problémů i 150 milionů obyvatel, tedy zhruba dvojnásobek současného stavu. Demografové přitom očekávají, že při dosavadním trendu bude mít Írán v roce 2050 zhruba 100 milionů lidí. „Jedna z našich chyb v uplynulých desetiletích byla kontrola porodnosti. Vládní činitelé v tom chybovali a svůj díl viny nesu i já. Snad nám Bůh a historie odpustí,“ prohlásil Alí Chámeneí v říjnu 2012.
Nyní přišel čtrnáctibodový opravný plán, jak v oblasti demografie prosazovat „íránské a islámské hodnoty“ a vyvarovat se „neblahých vlivů“ Západu.
Írán sice patří k nejlidnatějším zemím planety, od revoluce v roce 1979 však postupně klesal přírůstek populace i počet dětí na jednu ženu. A tak zatímco mnoha parametry patří islámská republika mezi rozvojové země, dnes tam připadá na jeden manželský pár 1,3 dítěte, přičemž například i v Česku na jednu ženu statisticky připadá více: 1,46 dítěte. Přírůstek populace v Íránu činí 1,2 procenta, což je rovněž číslo odpovídající spíš západním státům.
Konec dotovaných kondomů
V Íránu byla dlouhá léta snadno dostupná antikoncepce, výrobu kondomů dotoval stát a hormonální prostředky pro ženy se jeden čas daly sehnat i bez předpisu. Mladé páry před uzavřením manželství stále procházejí školením, k jehož důležitým složkám patří i plánování rodiny. Restriktivní jsou zákony jen v oblasti umělého ukončení těhotenství, protože úmyslný potrat je v rozporu s islámskými hodnotami.
V Íránu připadá na jeden manželský pár 1,3 dítěte, přičemž například i v Česku na jednu ženu statisticky připadá více: 1,46 dítěte |
Vše bylo dosud vedeno snahou ukočírovat populaci země, protože se íránské vedení obávalo nekontrolovaných sociálních a hospodářských dopadů. Nyní ale z nejvyšších pater politiky přicházejí úplně opačné myšlenky. Zmíněný čtrnáctibodový plán zahrnuje usnadnění uzavírání manželství, a to i ve formě nové finanční pomoci, namísto prezervativů má jít státní podpora na boj s neplodností. Nově mají státní aparát i nevládní organizace věnovat větší pozornost i takovým věcem, jako je výživa dětí či sociální zabezpečení těhotných žen a matek s novorozenci, daňové zvýhodnění mladých rodin, přednostní přidělování bytů a podobně.
Ostatně neblahá ekonomická situace země je v podtextu celého nového tažení. „Obáváme se budoucnosti země, jejího ekonomického stavu, kdy si miliony nezaměstnaných nemohou dovolit sňatek a bydlení,“ varoval ministr kultury a islámské orientace Alí Džannatí. „Výsledkem je společenský úpadek, přibývá zločinu, prostituují stále mladší ženy a základy rodiny jsou ohroženy.“ Jenže hospodářskou krizí argumentují i skeptici, kteří na nová opatření nahlížejí s neskrývaným despektem – v zásadě tvrdí, že když v Íránu nemůže slušně žít značná část populace, stěží se to prý podaří, pokud ještě další desítky milionů Íránců přibudou.
Z nového programu také koncem června vyvolal velký poprask zákon schválený parlamentem, který si vzal na mušku de facto nevratné formy antikoncepce, hlavně vasektomii. Objevil se i výklad, že za podvazování vaječníků a chámovodů je možné skončit za mřížemi, a odborníci i komentátoři spekulovali, zda se hrozba vězení týká lékařů, nebo lidí, kterým tuto operaci provedli. Poslanec Abbás Saláhí nakonec musel ujišťovat, že „zákon žádné tresty a hrozby neobsahuje a má za úkol pouze zvýšit porodnost“. Každopádně dotace na podporu těchto zákroků skončily, takže si lékaři stěžují na úbytek pacientů.
Míří program na ženy?
Poslanec Mehdí Davátgarí zákon kritizoval s poukazem na to, že se dotyčné zákroky budou provádět dál, jen se přesunou do ilegality. Přerušení chámovodů a vejcovodů navíc podle něj volí pouze desítky tisíc Íránců, zatímco miliony se před početím chrání jinými prostředky. „Nemůžeme lidi nutit, aby měli děti, a pokud je nechtějí, tak je trestat bičováním a vězněním,“ prohlásil v nadsázce Davátgarí.
Jiní kritici zase tvrdí, že se režim prostřednictvím programů na podporu rodin snaží zvrátit trend emancipace íránských žen a lákadlem snadnějšího mateřství je prý chce zahnat zpátky k plotnám. „Ženy budou finančně závislejší na svých manželech a politickém systému,“ varovala socioložka Ázáde Charrázíová.
Konzervativní poslanec Alí Motaharí přesto trvá na tom, že se po třech dekádách omezující populační politiky musí Írán ubírat novým směrem a že to přispěje i k hospodářskému ozdravení země. „Orientace na západní kulturu nám způsobila značné problémy. Překážky v růstu íránské populace musejí být odstraněny,“ prohlásil íránský politik.
