Skutečnost, že peníze sviští světem elektronickou cestou, už nikoho nepřekvapí. Nový výzkum japonských a německých vědců však ukazuje, že elektronizace asi brzy dostihne i hotovost. Kromě hologramů, nitek ve speciálním papíru nebo vodotisku by se další ochranou platidel a cenin mohly stát drobné plíšky, jež ponesou čitelnou informaci. Zafantazírujme si: peníze vybavené a evidované pod elektronickým kódem by šlo třeba sledovat anebo i „vypnout“.
Jenže křemíkové okruhy byly až dosud příliš silné, aby se vměstnaly do tenoučkého plátku bankovek. Týmu vědců z Německa a Japonska se však podařilo vyvinout tenké filmové tranzistory (Thin-Film Transistors, TFT), jejichž prostřednictvím by to možné bylo. Plíšky sestávají ze zlata, oxidu hlinitého (Al2O3) a organických molekul, jež jsou vtištěny do platidla.Nanoplíšky v penězích sestávají ze zlata, oxidu hlinitého a organických molekul
Na euru již odzkoušeno
To vše je možné bez „agresivních chemikálií nebo postupů při vysokých teplotách, jež by jinak mohly poškodit povrch peněz“, řekl magazínu NewScientist jeden z vědců Ute Zschieschang z Institutu Maxe Plancka pro pevné látky v německém Stuttgartu. Výsledkem je cenina s obsahem asi stovky organických TFT, z nich každé je tenčí než 250 nanometrů. Přiložená externí čtečka pak dodá napětí tří voltů a je schopná peníze zkontrolovat a přečíst.
Výzkumníci už novou technologii vyzkoušeli na amerických dolarech, švýcarských francích, jenech a na eurech. Budoucnost technologie se laikům jeví zářná. Otázkou je, zda za několik let ještě nějaké to euro bude vůbec existovat, jak ukazuje vývoj nedávných měsíců...
