Katalog digitálních služeb: Co Česku chybí ke státní správě 21. století

Dodržuj sociální distanci, posílíš boj proti šíření koronaviru, vtloukají od jara stát i epidemiologové populaci do hlavy. Pomoci dodržet toto přikázání může i kýžené přesunutí byrokracie do virtuálního světa, tedy aby se co největší objem komunikace na trase občan–stát/úřad přestěhoval do online prostředí. Inventuru toho, jak na tom Česko nyní je a co mu k opravdovému vstupu státní správy do 21. století schází, má provést Katalog digitálních služeb, který z dat od dalších ministerstev kompletuje resort vnitra.

Má se podívat na veškeré služby, jež stát občanům nyní poskytuje, a říct, které z nich lze převést na internet a které nikoliv. V lednu 2020, ještě před nástupem covidové epidemie, přijali příhodně zákonodárci normu o právu na digitální služby. Dle jejího znění by mělo být každému obyvateli Česka nejpozději do roku 2025 umožněno vyřizovat úřední záležitosti elektronickou cestou, tedy alespoň ty, u kterých není nezbytná osobní přítomnost.

Ani jedna služba

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Ministerstva tedy měla na „krmení“ katalogu zhruba rok, kompletně hotový má být do začátku letošního února. Jak však upozornil pirátský poslanec Ondřej Profant, první výsledky, jež se v systému elektronické knihovny legislativního procesu eKlep objevily v polovině prosince, se mu jeví velmi špatné. „Některé resorty nemají vyplněné vůbec žádné agendy, jako by říkaly, že pro občany nedělají nic,“ konstatoval Profant, jenž se digitalizaci státní správy dlouhodobě věnuje.

Konkrétně jde o ministerstva školství, financí, kultury a spravedlnosti. Připustil však, že připomínkové řízení k materiálu dosud běží, proto nelze očekávat, že katalog už bude od všech ministerstev kompletně vyplněn. Z předběžné verze katalogu, jež byla v eKlepu aktualizovaná k 7. prosinci, vyplývá, že osm resortů prozatím nenašlo ve svém hájemství jedinou službu, kterou by šlo digitalizovat.

Například ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo 74 úkonů, jež zdigitalizovat nepůjde, a ani jeden, který by do „onlajnu“ převést šel. „Pobavilo mě například ministerstvo zemědělství, jež tvrdí, že nějaký úkon nelze provést, protože vyžaduje poplatek. Asi si nevšimli existence internetového bankovnictví,“ podotkl Profant. Ministerstvo financí už na tuto námitku reagovalo v rámci připomínkového řízení.

Požaduje, aby se takové argumenty nebraly v potaz, jelikož poplatky má každý občan právo platit bezhotovostním převodem, je to dáno zákonem. „Tyto způsoby platby správních poplatků jsou plně slučitelné s digitalizací, a není tedy důvod dané služby zařazovat na seznam úkonů nevhodných k digitalizaci,“ uvedl v připomínce resort financí. Premiantem při tvorbě Katalogu služeb je ministerstvo vnitra, jež do seznamu nahlásilo 218 agend jako digitalizovatelné a 136 s označením „pro digitalizaci nevhodné“.

Propojení veřejných rejstříků

Mezi nimi figuruje řada těch, u nichž je z logiky řešené věci nutné úřad fyzicky navštívit – třeba uzavření sňatku či vyzvednutí nového cestovního pasu. Zodpovědnost za provedení digitalizace nakonec spadne na Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT). „Od ministerstev chceme mít nahlášené všechno v řádném termínu,“ řekl její šéf Vladimír Dzurilla, též vládní zmocněnec pro digitalizaci.

U něho se údaje od ministerstev scházejí v reálném čase, a jak říká, od verze katalogu, jež byla zatím naposledy přístupná v eKlepu, se řada resortů polepšila a data doplnila. Aby digitalizace usnadnila běžnému člověku život, musejí být propojeny veřejné rejstříky, aby odpadla nutnost vyplňovat základní údaje pokaždé znovu. Aby si občanem už jednou zadaná data mohl úřad od úřadu v případě potřeby „vypůjčit“. To se dle Dzurilly má dít postupně, vždy s ohledem na to, které agendy ministerstev dostanou přednost.

„Ale ty nejpoužívanější rejstříky bychom chtěli mít propojené do dvou let,“ uvedl šéf NAKIT s tím, že do čtyř let už by mělo být plně digitální vše, ostatně zákon s tím tak počítá. Dosavadní práci úřadů hodnotí Profant jako postup kupředu, ale velmi pomalý. Dle něho jsou na vině ministři, kteří málo tlačí na své úředníky, aby digitalizovali. „Každý zaměstnanec, dostane-li na stůl novou agendu, se jí přirozeně snaží vyhnout,“ poznamenal k tomu poslanec.