Udělat konečně pořádek v kancelářských budovách, které vlastní stát, by měl pomoci registr Centrální registr administrativních budov (CRAB), který vzniká na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Záměr je to dobrý, zůstává však stále v půli cesty. Háček je v tom, že aby tento registr poskytoval skutečně ucelenou a nezkreslenou statistiku, musí být pro všechny organizační složky státu povinný. A to není.
Vláda Petra Nečase sice na konci loňského prosince přijala usnesení, že úřady musejí povinně evidovat budovy v CRABu do 1. července 2013 – jenže usnesení je přímo závazné jen pro šéfy resortů, a nikoliv pro příspěvkové organizace jejich ministerstev. Aby se databáze zcela naplnila, je nutno tuto povinnost zakotvit v zákoně. S tím počítá novela zákona o majetku ČR, která je již od března v Poslanecké sněmovně. Její třetí čtení by se na program jednání mohlo dostat v září. Kdy bude CRAB kompletní, je tedy stále otázkou.
Proč registr kanceláří potřebujeme? Jednoduše proto, že stát nemá přehled o tom, jaké budovy vlastní a kolik stojí jejich správa. K dispozici jsou pouze sedm let stará data. Z nich vyplývá, že v roce 2006 vydal stát na správu administrativních budov pět miliard korun, což je částka nezanedbatelná.
Zahraniční zkušenosti
Podobné centralizované systémy databází státních nemovitostí mají také v zahraničí. Ve většině zemí západní Evropy se touto agendou zabývají specializované státní subjekty – úřady, agentury, obchodní společnosti –, které s administrativními budovami státu a s prostory užívanými státem hospodaří, nebo je alespoň centrálně evidují.
Dle vedení ÚZSVM se díky zavedení centralizované správy podařilo v zahraničí snížit výdaje související s administrativními budovami o pět až patnáct procent. Konkrétnější údaje lze vyčíst z materiálu Řízení vybraných oblastí veřejné správy pomocí KPI (Key Performance Indicators – ukazatelé výkonnosti a efektivnosti), který zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) a na němž se ÚZSVM podílel. Dva příklady:
- Francie: s centralizací státních objektů začala v roce 2000. Podařilo se vytipovat nepotřebný majetek. V roce 2004 dosáhly příjmy z jeho prodeje 170 milionů eur, o dva roky později dokonce 780 milionů eur. V roce 2008 francouzská vláda vybudovala centrální informační systém majetku státu IS Chorus, který má podpořit efektivní využívání budov.
- Německo: v roce 2005 byl založen Bundesanstalt für Immobilienaufgaben (BImA), jehož úkolem bylo navrhnout, jak efektivně využívat nemovitosti ve vlastnictví státu. V roce 2011 se podařilo snížit náklady na správu federálních nemovitostí o osm procent v porovnání s rokem 2001. „Výši příjmů z prodeje majetku BImA nepublikuje, jeho zástupci však hovoří o dopadech transformace federálního nemovitého majetku na zvýšení příjmů v desítkách procent,“ píše se v materiálu NERVu.
Nechuť politiků
Projektový záměr CRAB schválila Topolánkova vláda v květnu 2008. Vedení ÚZSVM přiznává, že se úřad při vytváření podoby registru inspiroval v zahraničí. Jeho ředitel Miloslav Vaněk tvrdí, že k systému, který by měl mít pod kontrolou všechny administrativní budovy v majetku státu, byla mezi politiky a úředníky od počátku patrná velká nechuť. To je zřejmě hlavní důvod, proč registr státních kancelářských budov Česko doposud nemá.
Co CRAB umí (respektive bude umět)
- Po zanesení dat do registru bude zřejmé, v jakých budovách úřady sídlí, kolik v nich pracuje lidí, kolik metrů čtverečních připadá na jednoho zaměstnance, kolik stojí provoz dané budovy.
- Systém by měl zamezit i podvodům s investicemi. Uloženy v něm totiž budou třeba i údaje o tom, kdy byla provedena výměna oken.
- Pro státní instituce, které hledají volné kanceláře, bude snadné zjistit, zda je k dispozici nějaká volná budova.
- Ve veřejné části registru budou zveřejňovány informace o nabídkách objektů k prodeji.
- V současné době se do CRABu vkládají pouze údaje o administrativních budovách. Registr lze ale později rozšířit na veškerý nemovitý majetek státu, tedy například i na muzea či nemocnice.
- Systém bude umět generovat několik druhů reportů: například setřídit instituce podle typu a výdajů na nájem či podle metrů čtverečních připadajících na jednoho zaměstnance. Reporty bude pravidelně dostávat na stůl vláda. K dispozici by měly být od začátku příštího roku. Je ale otázkou, jak s materiály budou členové kabinetu nakládat.
V současné době jsou v registru vložena data o 1584 budovách. Ze statistiky z roku 2006 na základě šetření Vládní dislokační komise vyplývá, že státní instituce disponují více než 4800 administrativními budovami. Na kolik budov se vztahuje vládní usnesení, přitom nikdo neví. Vedení ÚZSVM odhaduje, že data od institucí, kterých se usnesení týká, budou v systému do konce roku. Největším počtem budov přitom disponuje ministerstvo vnitra – dle odhadu ÚZSVM jde o zhruba tři tisícovky.
Kde vázne novela?
Jak již bylo zmíněno, Nečasova vláda svým usnesením z konce roku zavedla povinnost vložit data do CRABu do 1. července letošního roku. Usnesení přímo zavazuje šéfy jednotlivých resortů, jim podřízeným organizačním složkám státu však tuto povinnost ukládá pouze nepřímo.
Povinnost pro všechny státní instituce zapojit se do CRABu je zakotvena v návrhu novely zákona o majetku ČR. Jeho přijetí se ale stále prodlužuje. Loni v létě přerušila projednávání návrhu Legislativní rada vlády a vrátila ho ministerstvu financí k přepracování. Přepracovaný materiál, který schválila Nečasova vláda, je nyní v Poslanecké sněmovně. Po prvním čtení byl předán výborům. Kontrolní výbor přijal dva pozměňující návrhy.
Dnes musí být každá smlouva o prodeji státního majetku schválena ministerstvem financí. Po novele by to už tak nebylo.Jejich předkladatelem je poslanec Roman Sklenák, stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD. „První návrh se týká Centrálního registru majetku státu, který hodlá ministerstvo financí vybudovat v rámci státní pokladny. Jsem proti tomuto registru, který vyjde na několik set milionů korun. Druhý pozměňovací návrh se staví proti zrušení schvalovacích doložek. Dnes musí být každá smlouva o prodeji státního majetku schválena ministerstvem financí. Po novele by to už tak nebylo,“ upřesňuje Sklenák.
I když s pozměňovacími návrhy nesouhlasilo ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem, dle informací ČESKÉ POZICE by pro ně mohli zvednout ruku někteří poslanci bývalé koalice. Schvalování zákona může předcházet zdlouhavá diskuse. Protože je materiál považován za kontroverzní, nebyl zařazen už na nejbližší jednání Poslanecké sněmovny, které proběhne příští týden. Do Senátu se tak materiál dostane nejdříve na podzim.
Vyplatí se to?
Vraťme se ke CRABu. I když bude registr administrativních budov v mnohém přínosný, směřuje k němu i řada výhrad. O první výtce, týkající se výběru dodavatele, již ČESKÁ POZICE informovala.
Dodavatelem systému je společnost IBM. Zakázku za 110 milionů korun firma nezískala v otevřené soutěži, ale na základě vyjednávacího řízení s výzvou k účasti v soutěži. Důvody, proč ÚZSVM takto postupoval, jsou popsány v internetovém Věstníku veřejných zakázek: úřad argumentuje tím, že IBM vyhrála v roce 2004 tendr na dodávku Informačního systému o majetku státu (ISMS) – a CRAB je dle tvrzení ÚZSVM jeho integrální součástí.
Celkové náklady na registr přesáhnou 200 milionů korun. Drtivá většina peněz (85 procent) půjde z evropských fondů, zbytek z rozpočtu ÚZSVM. Kritici poukazují na to, že tím výdaje nekončí: roční provoz systému se odhaduje na čtyřicet milionů korun, další peníze spolyká nákup dodatečných licencí.
Zda se tyto náklady vyplatí, bude záležet na tom, jak efektivně budou politici s výstupy zpracovanými na základě dat obsažených v systému CRAB pracovat.
