130 let
Mexický prezident Enrique Peña Nieto (uprostřed)

Mexický prezident Enrique Peña Nieto (uprostřed) | foto: Reuters

Mexiko: Přesvědčí prezident národ o smyslu své telenovely?

USA
  •   8:21
Enrique Peña Nieto provádí odvážné reformy, na jeho hlavu dopadají korupční obvinění a nezvládá násilí mezi drogovými kartely. Snad jen díky podpoře nejsledovanějších televizních stanic jeho popularita neklesá ještě rychleji, píše z Mexika Tomáš Nídr.

Enrique Peña Nieto pro vítězství v prezidentských volbách udělal všechno. Věděl, že potřebuje okouzlující první dámu, proto se dal dohromady s herečkou Angélikou Riverovou, kterou celé Mexiko podle její role v telenovele zná pod jménem Gaviota (Racek). Předtím se však musel tento notorický záletník zbavit své dosavadní manželky a matky jeho tří dětí. Prý zemřela při epileptickém zásahu.

Není žádná náhoda, že krátce po její smrti zahynuli i všichni její bodyguardi. S národem milovanou Gaviotou po boku hlasování v roce 2012 o nové hlavě státu Peña Nieto jasně vyhrál, čímž vrátil dřívější autoritářskou Stranu institucionalizované revoluce (Partido Revolucionario Institucional, PRI) po dvanácti letech k moci.

Odměna za provdání

Tento značně přehnaný příběh mi zcela vážně vyprávěl Juan Flores, který dělá poradce levicovým poslancům. A dále mi sdělil, že mexický prezidentský pár má svůj Bílý dům – nikoli oficiální rezidenci, ale dosud utajovanou luxusní nemovitost v hodnotě sedmi milionů dolarů registrovanou na jméno Riverové.

Historka o zavraždění bývalé manželky Peñi Nieta ukazuje, nakolik telenovelové vidění reality proniklo v 120milionovém Mexiku do běžného života

Podle Florese je to odměna hrdince seriálu Vypálená láska o 171 pokračováních (odehrává se ve městě Tequila) za to, že se provdala za nyní 47letého politika, který má mimochodem všechny parametry telenovelového hezouna. Vyplatil ji údajně její bývalý zaměstnavatel Televisa, největší mediální společnost španělsky mluvícího světa ovládající 70 procent televizního trhu v Mexiku.

Její majitelé si přáli právě Peñu Nieta, který tehdy byl guvernérem spolkového státu s matoucím názvem Mexiko, v čele celé země. „Věděli, že půjde na ruku jejich zájmům, a proto mu dělali pozitivní kampaň už dlouho před tím, než vůbec vyhlásil kandidaturu,“ prohlásil Flores. Jeho historka o zavraždění bývalé manželky Peña Nieta  ukazuje, nakolik telenovelové vidění reality proniklo v 120milionovém Mexiku do běžného života.

Spolupráce policie se zločinci

Realističtější teorie o nabytí nemovitosti, jejíž cena by odpovídala spíše odměnám hollywoodských hvězd než hvězdičce televizních mýdlových oper, upozorňuje na podezřelý tendr na rychlodráhu mezi metropolí a městem Querétaro. Ten bez účasti konkurentů vyhrála s prezidentem spřízněná firma, v důsledku mediálního tlaku však byl zrušen.

Podobné skandály existují ve všech demokraciích, tento však zakrývá mnohem závažnější aféru, typickou pouze pro mexickou demokracii. Nejde v ní o úplatky, ale o lidské životy.

V případě zavraždění 43 studentů se naplno ukázalo, že volení představitelé i policisté jsou spojení s narkokartely

„Odjel by váš prezident do zahraničí ve chvíli, kdyby se dozvěděl, že mafiáni zavraždili 43 protestujících studentů, které jim k popravě předala přímo z vězení policie, a to na rozkaz starostovy ženy?“ zeptal se mě sugestivně rozvojový pracovník Pavel Valdés na zářijový případ z města Iguala, který nebývale pobouřil celou zemi a kvůli němuž se do dnešních dnů demonstruje. I proto, že se k němu Peña Nieto postavil velmi laxně.

Nejdříve se k tomuto skandálu dokonce ani nevyjadřoval. Zřejmě proto, že si na mrtvé po osmi letech otevřené války úřadů s narkokartely žijícími především z pašování drog do USA zvykl. Jenže v tomto případě ze spolkového státu Guerrero jihozápadně od hlavního města Mexika se naplno ukázalo, že volení představitelé i policisté – tedy ti, kteří by měli občany před podsvětím chránit –, jsou s nimi spojení. Demonstrující lidé po svém vrcholném představiteli chtějí, aby tomu zabránil, i když nikdo neví, jak.

Zakázaná přesná čísla

Pro Peñu Nieta, který právě prožívá nejkritičtější chvíle svého prezidentování, se tím otevřel zásadní problém, jejž se dosud snažil odsouvat stranou: Mexiko není bezpečné. Jeho obyvatelům hrozí kulka při náhodných přestřelkách v ulicích, nebo že je někdo zavraždí, pokud včas nezaplatí výpalné ze svého stánku s tacos.

Za osm let války proti zločinu násilně zemřelo zhruba sto tisíc Mexičanů. Přesná čísla nejsou k dispozici. Peña Nieto je zakázal zveřejnit.

Nemluvě o rizicích expres-únosů, ze kterých se oběť může dostat, jen pokud s gangsterským revolverem v zádech vybere ze svého konta, co jí bankomat dovolí. Hlásit to na policii? Ne, to raději ne, protože pravděpodobnost, že únosci byli muži zákona, kteří se svlékli z uniforem a odskočili na „melouch“, je nebezpečně vysoká.

Za osm let války proti zločinu, kterou kvůli rostoucímu vlivu narkokartelů ve společnosti vyhlásil Peñu Nietův předchůdce v prezidentském postu Felipe Calderón a jež vedla i k odstartování střetů mezi jednotlivými mafiemi, násilně zemřelo zhruba sto tisíc Mexičanů. Přesná čísla nejsou k dispozici. Peña Nieto je zakázal zveřejnit, protože statistiky mrtvých jen delikventy, jejichž brutalita a zvrhlý černý humor při vyřizování si účtů s nepřáteli nemá ve světě srovnání, motivují k dalšímu vraždění.

Galerka silnější než stát

Zatímco Calderón měl boj s podsvětím za vlajkovou loď svého mandátu, Peña Nieto upřednostňoval o kriminalitě nemluvit. „Téma se začalo méně objevovat v médiích, čímž vznikl falešný dojem, že se situace lepší, což však zkušenosti lidí v žádném případě nepotvrzují,“ říká politoložka Araceli Mondragónová Gonzálesová. A dodává, že ve venkovských oblastech státu Michoacán to vedlo tak daleko, že si obyvatelstvo proti zločincům zřídilo domobrany.

Přitom od zvolení prezidenta Peña Nieta ze strany PRI, která navzdory předstírání demokracie tvrdě vládla Mexiku 70 let až do roku 2000, si voliči slibovali, že situaci vrátí do starých časů, kdy v nepsané dohodě stát dával volnost narkomafiím k jejich drogovému byznys a ony na oplátku nechávaly obyvatelstvo dýchat.

Není pochyb, že volební kampaně v Mexiku financuje galerka. Spory se vedou jen o to, kolik politiků dosud není na výplatních páskách narkobossů.

Jenže takový návrat už byl nemožný. Demokratizace dříve všemocnou PRI oslabila a narkokartely se poté, co z kšeftů „vyštípaly“ kolumbijskou konkurenci, staly bohatší a vlivnější než dříve. Není pochyb, že volební kampaně v Mexiku financuje galerka. Spory se vedou jen o to, kolik politiků dosud není na výplatních páskách narkobossů.

V podezřívavém Mexiku se pochybuje i o prezidentovi. Peña Nieto se snažil ukázat, že se s kmotry nekamarádí, což podpořil zatčením zdánlivě nepolapitelných kápů dvou největších skupin – Joaquína „Skrčka“ Guzmána z Kartelu ze Sinaloy a Miguela Treviña Moralese, šéfa organizace Zetas. Tyto úspěchy však lidem k bezpečnějšímu životu nepomohly, protože kormidla v řízení chobotnice se chopili pro tento případ připravovaní následníci. Takže vše zůstává při starém.

Nesečtělý „cukroušek“

Až do osudného 26. září 2014, kdy v Iguale zmizelo 43 studentů, Peñovi Nietovi vše vycházelo. Volby vyhrál především díky podpoře dvou hlavních televizních společností Televisa a TV Azteca, které cílí na méně vzdělané diváky, jež lze ovlivnit spíše dojmy než diskusí o problémech. A těmto voličům nevadilo, když se dost ztrapnil.

Peña Nieto zvítězil ve volbách především díky podpoře dvou hlavních televizních společností Televisa a TV Azteca, které cílí na méně vzdělané diváky

V jedné debatě se ukázalo, že není sečtělý, protože nedokázal kromě Bible jmenovat žádnou jinou knihu, kterou by četl. V jiné diskusi zase na otázku, kolik stojí kilo tortil, základ mexické kuchyně, arogantně odpověděl, že není žena v domácnosti, aby to věděl.

Na voličky fungoval jeho sexappeal a při jeho vystoupení si zpívaly: „Peña Nieta, bombón! Te quiero en mi colchón“ (volně přeloženo: Peño Nieto, cukroušku! Chci tě na svou podušku). „Viděl jsem, jak se venkovanky popraly o šátek, kterým si utřel rty,“ vzdychá nešťastně politolog Néstor Vargas, který vítězovi prezidentského klání z července 2012, nemůže přijít na jméno.

Levná dílna

Poté Peña Nieta přečkal dlouhé protesty studentů převážně levicového hlavního města, kteří jeho vítězství s osmiprocentním náskokem označili kvůli očividné podpoře televizními stanicemi za podvod. Od té doby se události odehrávaly v jeho režii.

Mexiko navzdory špatné pověsti z hlediska bezpečnosti láká investice jako levná dílna s proškolenými pracovníky, která se nachází hned za humny největší ekonomiky světa – USA

Téma bezpečnosti shodil ze stolu a místo toho se věnoval hospodářství. Důraz kladl na budování nové infrastruktury (kromě neslavného rychlovlaku do Querétara je hlavním projektem výstavba nového letiště v hlavním městě) a na přitahování investorů ze zahraničí. V tomto ohledu mu přeje i mezinárodní situace.

V Číně rostou dělníkům platy natolik, že svými cenami nemůže překonat Mexiko, jež navzdory špatné pověsti z hlediska bezpečnosti láká investice jako levná dílna s proškolenými pracovníky, která se nachází hned za humny největší ekonomiky světa – USA.

Především pro automobilky je země novým El Doradem, z čehož těží především severní a dlouhodobě rozvinutější polovina Mexika. Jako teprve druhé latinskoamerické zemi v historii jí 5. února 2014 agentura Moody’s udělila prestižní hodnocení A pro vládní dluhopisy.

„Zachránce“

Kritici prezidentovi předhazují, že ekonomický růst o pouhé procento v roce 2013 je slabý oproti jeho slibům i výsledkům jeho předchůdce, za něhož hospodářství rostlo o čtyři až pět procent. Navzdory tomu se v zahraničních médiích dostalo středopravicovému Peñovi Nietovi velké chvály. Například americký týdeník Time loni v únoru zveřejnil na titulní stránce jeho fotografii s titulkem Zachránce Mexika.

Za dva roky u moci dokázal Peña Nieto prosadit reformy, o kterých jeho předchůdci jen snili

Za dva roky u moci totiž dokázal prosadit reformy, o kterých jeho předchůdci jen snili. „Na rozdíl od nich je Peña Nieto schopný vyjednavač, který pro základní změny dokázal získat pravicovou i levicovou opozici,“ říká na rektorátu Monterreyské univerzity ekonom Jorge Garza Rodríguez. Anglický týdeník The Economist dokonce neváhal předložit mexický příklad politikům, kteří na konci roku 2013 kvůli malicherným sporům dovedli USA přechodně do stavu rozpočtové nouze.

Při odletu dostávám od personálu Aero México letáček, ve kterém jsou reformy tezovitě popsány – například i otcové mají po narození potomka nárok na pět dní volna, drobní podnikatelé dostanou daňová zvýhodnění, obchody o malé ploše jsou první rok osvobozeny od daně z nájmu či ruší se vnitromexický roaming, který lidem extrémně zdražoval telefonáty.

Nejdůležitější reforma

To jsou však drobnosti ve srovnání s nejdůležitější reformou – otevření místního petrochemického průmyslu zahraničním investorům. Mexická státní společnost PEMEX, která navzdory své zbědovanosti každý rok z jedné třetiny naplní státní rozpočet, bude moci na nových vrtech spolupracovat se zahraničními partnery s vyspělejšími technologiemi.

Mexická státní společnost PEMEX bude moci na nových vrtech spolupracovat se zahraničními partnery s vyspělejšími technologiemi

Uvědomíme-li si, že 18. březen se znárodnění ropných zdrojů v roce 1938 v Mexiku slaví jako svátek, je zázrak, že sáhnutí na toto tabu prošlo natolik hladce. Dokonce ani odboráři nevystupovali proti otevření petrochemického průmyslu zahraničním investorům.

„Za to může školská reforma,“ poznamenává David Calderón z neziskové organizace Méxicanos Primero, která dlouhodobě usiluje, aby se vzdělávací systém v jejich vlasti vymanil z rozvojového světa. Když odbory vystupovaly proti přezkušování učitelů, kteří mají v zemi velmi nízkou úroveň, objevila se jejich dlouholetá šéfka Elba Esther Gordillová za mřížemi kvůli zneužívání odborářských fondů.

„O tom, že se takto obohacuje, každý ví už více než 20 let. Kde jinde by vzala na nemovitost v Paříži nebo San Diegu? Náhlý zásah policie byla ukázka prezidentovy síly, proto další odborářští šéfové, kteří mají také máslo na hlavě, se reformám ve svých oborech neodvažovali protivit, aby rovněž neskončili ve vězení,“ vysvětluje Calderón nefér praktiky mexické reality.

Selhání v bezpečnosti

Mexičané však za problém číslo jedna považují bezpečnost, ve které však Peña Nieto, k jehož odstoupení vyzývají radikální demonstranti, selhává. Jeho popularita v důsledku tragédie 43 studentů v Iguale podle deníku La Reforma za uplynulé čtyři měsíce klesla z 50 na 39 procent.

Peña Nieto je vyzýván k odstoupení, neboť selhává v bezpečnosti

Televizní stanice nakloněné Peñovi Nietovi dokážou propad jeho oblíbenosti pouze brzdit. Každá telenovela se jednou přejí. Prezident bude mít co dělat, aby národ přesvědčil, že přečkat tu jeho, které do skončení mandátu chybí ještě čtyři roky, má smysl.

(Cestu podpořilo mexické ministerstvo zahraničí.)

Autor: Tomáš Nídr
  • Vybrali jsme pro Vás