Aktualizováno. Když právní expert Petr Greger počátkem července analyzoval pro ČESKOU POZICI případ paní Marie Landtové, dospěl k závěru, že český stát má de facto tři možnosti, jak se vyrovnat s ošemetnou situací. Z pondělní informace ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že stát si vybral. Rozhodl se ukončit dorovnávání penzí lidem, kteří v době československé federace pracovali na slovensku a nyní pobírají důchod podle slovenského výpočtového vzorce.
Detaily naleznete v článku Petra Gregera Obrana českého občana stojí za malou právní bitvu s Evropou, proto jen krátké připomenutí důsledků jednoho soudního sporu.
Česká občanka Marie Landtová pracovala před rozpadem bývalé federace na Slovensku, a proto jí byl důchod vyměřen podle Slovenského vzorce. Dostává téměř o 1700 korun měsíčně méně, než kdyby pracovala v české části federace. Spor paní Landtové s Českou správou sociálního zabezpečení se nakonec ocitl až u Evropského soudního dvora, který zjevně nepochopil specifickou situaci související s rozpadem federace. Z jeho závěru pak vyplývá, že má-li být dorovnána penze paní Landtové, nesmí Česká republika diskriminovat v tomto smyslu jiné občany zemí EU. Tedy – všichni cizinci ze zemí EU, kteří v československé federaci odpracovali alespoň 25 let a do důchodu šli až po jejím rozpadu, mají nárok na to, aby dostávali důchod spočtený podle českých pravidel. Berou-li ve své zemi méně, rozdíl doplatí česká strana. Náš stát by to přišlo pravděpodobně na miliardy korun, některé propočty uvádějí až řád stovek miliard.
Vraťme se nyní k textu pana Gregera. Právní expert situaci komentoval v tom smyslu, že samozřejmě česká strana uvažuje, jak nemuset vyplatit miliardy. Vyplatit je, to by byla první možnost. O dalších dvou variantách postupu napsal v kostce:
- Nabízí se nejlacinější řešení – zrušit doplatek a říci občanům, jako je paní Landtová: „Musíte trpět, protože jinak by byli diskriminováni jiní, a to Evropská unie nemá ráda.“ Rozdělení federace odnese skupina důchodců, kteří pracovali na Slovensku a kteří za rozpad federace nemohli. Etatistické řešení.
- Nabízí se však i jiné cesta. A to, že si Ústavní soud ČR bude stát na svém. Podle mého názoru totiž není Ústavnímu soudu ČR (na jehož nález z roku 2005 se paní Landtová odvolává, když trvá na dorovnání své penze) nadřazen nikdo – ani lucemburský evropský soud. Obrana občana, jeho práv a nároků stojí za drobnou právní válku s Bruselem a Lucemburkem.
Již sobotní MF Dnes uvedla, že zdroje z ministerstva práce a sociálních věcí list informovaly, že úřad prostě přestane přiznávat takzvané vyrovnávací příspěvky na důchody nárokované z dob federace. Ministerstvo údajně přichystá zákon, který přiznávání doplatků ukonční. Ministr Jaromír Drábek řekl, že v pondělí zveřejní další postup.
V pondělní zprávě ministerstva stojí: "V souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí nuceno zrušit dosavadní úpravu k dorovnávání nižších slovenských důchodů, neboť – ve světle uvedeného rozhodnutí – byl zjevně diskriminační, a v současnosti proto nemůže Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) o žádostech rozhodovat kladně."
Takže b) je správně? Český stát řekne svým občanům, jako je paní Landtová: „Musíte trpět, protože jinak by byli diskriminováni jiní, a to Evropská unie nemá ráda. Rozdělení federace odnese skupina důchodců, kteří pracovali na Slovensku a kteří za rozpad federace nemohli.“ A možná by mohl dodat: „Obrana občana, jeho práv a nároků nestojí za drobnou právní válku s Bruselem a Lucemburkem.“
