Řecko si přestalo půjčovat peníze. Čekají ho desítky let splátek

Osm let dostávalo Řecko finanční pomoc od ostatních evropských zemí a Mezinárodního měnového fondu. Celkem od nich přišlo asi 289 miliard eur. To ale v pondělí 20. srpna skončilo a země se opět staví na vlastní finanční nohy, respektive na svůj provoz si půjčuje na mezinárodních dluhopisových trzích, stejně jako ostatní státy. „Konečným cílem plánu finanční pomoci a reforem v Řecku v průběhu uplynulých osmi let bylo vytvořit nový základ pro zdravý a udržitelný hospodářský růst,“ řekl v pondělí 20. srpna šéf euroskupiny Mario Centeno.

„Trvalo to sice déle, než se čekalo, ale já věřím, že jsme tam, kde máme být,“ doplnil Centeno. Za zmíněnou finanční pomoc ale země tvrdě zaplatila obřími výdajovými škrty, zvýšením daní, propadem hospodářství o čtvrtinu a vysokou nezaměstnaností. Od roku 2009, kdy se pohybovala pod desetiprocentní hranicí, vzrostla na dnešních 20 procent. V jednu chvíli bylo ale v zemi s asi jedenácti miliony obyvatel bez práce skoro 28 procent práceschopné populace.

Dva scénáře

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Sami Řekové si uvědomují, že to není konec jejich potíží. „V Řecku je domácí poptávka prakticky mrtvá. Největší výzvou je teď vytvořit prostředí, kam budou chtít firmy investovat,“ řekl listu Financial Times Aristost Doxiadis, manažer fondu, který je zaměřen na technologické startupy. Například náměstek řeckého ministra financí Stergios Pitsiorlas přirovnal nedostatek přímých zahraničních investic v zemi k otevřené zlomenině. Nedávné reformy v podobě zjednodušení pracovních zákonů či snazšího získání licence pro podnikání by podle něho ale měly pomoci.

Evropští představitelé počítají se dvěma hlavními scénáři, které mohou v průběhu příštích 15 let nastat. Prvním je, že Řecko sice bude splácet své dluhy, ale bude i nadále stagnovat pod tíží nesplacených dluhů a vysoké nezaměstnanosti. „Řecko je vyčerpaná, unavená země, odkud velká část nejpodnikavějších lidí již odešla. Má jen průmysl s nízkou přidanou hodnotou (především stavební materiály) a ze služeb jen turistiku. To není dobrý základ pro dynamický růst,“ je skeptický ekonom Pavel Kohout.

Druhý scénář počítá s tím, že se země konečně oklepe a zbaví svých problémů a ekonomice se začne dařit. Celkem země dluží věřitelům 322 miliard eur neboli kolem 180 procent svého hrubého domácího produktu. Jde o nejvyšší zadlužení v eurozóně. Většinu peněz přitom půjčili Řecku ostatní členové eurozóny v čele s Německem, kterým v současnosti Řecko dluží asi 256,6 miliardy eur. Částku 32,1 miliardy eur pak bude muset země vrátit Mezinárodnímu měnovému fondu.

Obří odříkání

Splácení peněz bude Řecku trvat další desítky let, takže dnešní dluhy zaplatí až další generace. Navíc to pro zemi a její obyvatelstvo bude znamenat další roky obřího odříkání. V příštích deseti letech by měl průměrný rozpočtový přebytek Řecka, tedy výsledek hospodaření státu bez započtení splátek dluhu, činit 3,4 procenta HDP ročně. Později by pak měl klesnout na 2,2 procenta HDP, která by si měli Řekové udržet až do roku 2060. Ekonomové přitom poznamenávají, že se to žádné evropské zemi s historií, jakou má Řecko, dosud nikdy nepovedlo.

„Dlouhodobá historie jihoevropských ekonomik a zejména členství Řecka v eurozóně, kde sdílí společnou měnu s převážně velmi odlišnými ekonomikami, ve mně mnoho optimismu nevyvolávají. Je těžké věřit, že lze přístup kteréhokoli národa například k placení daní a hospodaření s veřejnými prostředky změnit během jediné dekády,“ říká například analytik České spořitelny Michal Skořepa.