Po totalitě přišel maloměšťácký socializmus, kdo nemá v 18 letech BMW, tak létá k moři. Na trampování nejsou lidi.
Tramping, podobně jako třeba husitství, má řadu rovin a nelze jej popisovat neúplně, zkratkovitě. U těch nejmladších asi převažovala touha odpoutat se od rodičovského dozoru. Za komunismu touha uniknout komunistickému dozoru a povídat si o demokracii. Za války touha uniknout protektorátním orgánům a hrát si na tajný odpor, což často vedlo i k odporu otevřenému. U všech kategorií záliba v prostředí za hranou nebo na hraně civilizace. Romantika, samostatnost, často vlastenectví, odpor k autoritám, někdy i anarchie. Přírodní, přirozené zákony a pravidla. Vždy aktivní provozování kytarové muziky. Snění o vlastním, spravedlivém světě a romantických dálkách. Vzory v idealizovaném divokém západě. Odpor k organizovanosti. Vlastní svérázný humor. Pocit sounáležitosti a odlišnosti. Nepsaná pravidla. Dobrý pocit s dobrými kamarády v krásném prostředí přírody.
Tremp od šestnácti do osmadvaceti (v létě i v zimě), na Portu jsem jaktěživ nevkročil. Písničky se hrály u ohně, na potlachu, při jakémkoli setkání dvou osad nebo pár anonymních trempů, Porty nebylo zapotřebí. A že šlo o pokus tremping skamarádit s režimem, o tom (aspoň v mé osadě a v mém okolí) nikdo nepochyboval.
Trochu mi tu chybí, že za první republiky byli trampové všeobecně levicoví (byť jen někteří přímo komunisti), a za německé okupace byli hodně v odboji, mají i své mrtvé... Tady to vypadá, že jejich největším dějinným nepřítelem byl SSM.
Máte pravdu, můj strýc byl jedním z těch mrtvých. Ale válka trvala šest let a komunismus jednačtyřicet.
To, že Portu zastřešovalo SSM bylo jenom dobře, jinak by ji komunisti velmi brzy zakázali. Díky Portě si tu nádhernou sounáležitost s trempskou muzikou mohly poměrně dlouhou dobu užít desetitisíce lidí. Organizátoři udělali obrovsky moc dobrého v době, kdy se skoro nic smysluplného dělat nedalo, a patří jim za to jistě nejen můj velký dík.
To je sice pravda (a těch lidí bylo možná řádově více, než desetitisíce), nic to však nemění na správnosti tvrzení, že v určitých dřevních trampských kruzích tahle "organizovanost" byla důvodem ne-li opovržení, tak odstupu. Těžko říci, zda oprávněně; odpor k jakékoli organizovanosti se projevoval už v diskusích v ostravském časopisu Tramp... Za mne Porta OK (byť jsem na žádné nikdy nebyl).