ČESKÁ POZICE nedávno publikovala rozhovor s ministrem školství Petrem Fialou. Stěžejním tématem byla příprava novely zákona o vysokých školách. Na skutečnost, že Univerzita Karlova harmonogram novely označila mimo jiné za „nepřípustný“, Fiala reagoval: „Pokud jsem někde čekal nesouhlas, pak právě u akademického senátu Univerzity Karlovy. Ten totiž dlouhodobě postupuje s velkou nedůvěrou k čemukoliv, co se ve vysokém školství mění.“ Rozhovor nyní komentuje prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech.
KOMENTÁŘ Stanislava Štecha / Některé texty svádějí k ironizování. Je jím bohužel i rozhovor Martina Rychlíka s ministrem školství Petrem Fialou zveřejněný na serveru ČESKÁ POZICE. Nechám stranou trochu úsměvné psychologické postupy, kterými se předprogramuje čtenářovo čtení výroků pana ministra: v rádoby neutrálním úvodním hodnocení se dozvíme, že mluvit bude „vnějškově klidný, věcný a akademicky seriózní“ člověk. Čtenář pak už musí vědět, že to, co obsahově ministr sděluje, nejsou záležitosti, se kterými by mohl mít rozumný člověk problém. Ale pojďme k věci.
Ministrův katalog „drobností“, kterými se novelou vysokoškolského zákona údajně vylepší podmínky pro vysoké školy a hlavně se zvýší jejich kvalita, ignoruje kontext jeho návrhu.
Analýzy jsou kde?
Za prvé, je harmonogram skutečně nepřípustně nátlakový, nebo jde jen o prosté legální ukotvení desetileté debaty o bodech, o kterých už máme jasno? Především je nutno položit otázku, která bohužel nepadla: Proč byl velmi rudimentární a různé výklady připouštějící katalog změn předložen o dva měsíce později, než bylo ministerstvem avizováno v létě. Půl roku byl čas a nyní se musí šturmem vše zvládnout za pět, šest týdnů.
Je-li klíčová kvalita, nikoli rychlost, pak je nutné připustit, že dohodnuté změny nemusejí nastat dle předem nalinkovaného jízdního řáduMožná ano, vždyť „všechny pozice jsou známé, všechno víme, všechny analýzy máme k dispozici“, a „co potřebujeme, ví každý“, jak říká pan ministr. Chybí jen jediné: říci, kde jsou ty analýzy? V mrtvé Bílé knize z roku 2009? V jiných, dosud utajených výstupech Individuálních projektů národních? Především není známa jediná přesvědčivá analýza, proč a jaká reforma by měla být provedena. S alternativními modely dopadů i odpovědí na otázku, komu prospěje a kdo z ní třeba vyjde poražený.
Máme se snad inspirovat varovnými hlasy významných britských, francouzských nebo německých kolegů, abychom vytrvali v obraně veřejného vysokého školství před jeho „manažersko-úspornou“ transformací? Je-li klíčová kvalita, nikoli rychlost, jak pan ministr tvrdí, pak je nutné připustit, že dohodnuté změny nemusejí nastat dle předem nalinkovaného jízdního řádu. A čas věnovat skutečně odpovědným analýzám.
Zásadní zásah bez formulování cílů
Za druhé, novelou se obvykle nemění samotná podstata fungování kodifikovaného jevu. Je tomu skutečně tak? O jaké „drobnosti“ zde jde? Podivná diverzifikace vysokých škol na úrovni studijních programů (mimochodem, tuší někdo, co bude „profesní doktorský studijní program“?), ale akreditace instituce jako celku vázaná na vnitřní hodnocení kvality podle dosud neznámých standardů schválených nově vytvářeným externím správním úřadem.
Prý je to jen podklad k debatám, termín se může o dva týdny posunout, lze k němu paralelně vést diskusi...Dále takzvané poziční profesury bez jakéhokoli relevantního argumentu prokazujícího vztah navrhovaného opatření ke zvýšení kvality. Nebo kontraktové financování, u kterého chybějí indikátory, které budou smlouvy obsahovat, i nedostatečně modelovaný a prodiskutovaný způsob financování včetně stanovení adekvátní minimální výše podílu finančních prostředků přidělovaných podle víceletých smluv a podobně.
A jako bonus akademické senáty ztratí postavení nejvyšších samosprávných orgánů tím, že klíčové úkony budou muset být schvalovány i správní radou. To vše nejsou drobnosti, ale naprosto zásadní zásah do podoby celého terciárního systému a jeho směřování. Aniž by ovšem byly explicitně formulovány jeho cíle.
Za třetí, prý je to jen podklad k debatám, termín se může o dva týdny posunout, lze k němu paralelně vést diskusi. Tohle těšínské jablíčko se dá opravdu jen obtížně skousnout.
Silná káva
A hlavní sdělení? Univerzita Karlova je radikální, nezdrženlivá, kritická, ale vlivná. Úvodní věty na adresu akademického senátu UK (AS UK), který „dlouhodobě postupuje s velkou nedůvěrou k čemukoliv, co se ve vysokém školství mění“, jsou poněkud silnou kávou.
Všechny aktivity Univerzity Karlovy vždy obsahovaly vlastní návrhy případných změn, někdy včetně paragrafovaného zněníChce snad pan ministr říci, že stanoviska AS UK k akademické samosprávě z roku 2008 (Historie, současný stav a perspektivy univerzit), kritická analýza Bílé knihy z roku 2008 a podpora dokumentu Perspektivy českého vysokého školství (2009), stejně jako aktivity proti paskvilu v podobě dobešovských věcných záměrů zákona o vysokých školách z konce roku 2011 nebo příspěvek k obraně veřejnoprávního charakteru univerzitních nemocnic a k proměně jejich kodifikace svědčí o nedůvěře k jakékoli změně? Všechny aktivity Univerzity Karlovy vždy obsahovaly vlastní návrhy případných změn, někdy včetně celého paragrafovaného znění!
Nesvědčí to spíše o tom, že Univerzita Karlova nechce změnu za každou cenu (motivovanou ideologicky nebo jako pouhé odškrtnutí manažerského úkolu), ale změnu, jejíž potřeba bude přesvědčivě doložena?
