Před měsícem rozhodl Ústavní soud o zrušení paragrafu, který jednotlivcům v registrovaném partnerství zakazoval osvojení dítěte. „Zrušená úprava byla zcela iracionální, svévolná a v demokratickém právním státě nepřípustná. Není totiž žádný důvod, aby homosexuálové, kteří dávají najevo větší tendenci k soužití ve stabilním svazku, měli být pro účely adopce a priori nahlíženi v horším světle. Odůvodnění ale působí mimořádně konzervativním dojmem, když hovoří o erozi tradičního pojetí rodiny, kterou chápe jako biologický konstrukt. Skoro to působí, jako by si soudci vytvářeli alibi – na jednu stranu nemohli nezrušit zcela zjevně protiústavní úpravu, na stranu druhou ale nechtěli vytvořit dojem, že nějak vychází vstříc adopci homosexuálními páry,“ vysvětluje jeden z respondentů ankety, které tradičně ponecháváme v anonymitě.
Pokud ale zákon nevylučuje, aby jednotlivec osvojil dítě, pak je nelogické zakazovat osvojení dvojici registrovaných partnerů.“ |
„Pro osvojení je třeba zohlednit nejlepší zájem dítěte, tedy možnost dítěte za účelem plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti a schopnosti vyrůstat v rodinném prostředí a atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Proto je třeba vždy zohledňovat individuální okolnosti každého konkrétního případu. Pokud se stát rozhodl umožnit adopci i osobám mimo manželství, tak nesmí postupovat diskriminačně. To by taky mohl rozhodnout, že adoptovat si nesmí děti cyklisti, Židi a kulturisti,“ zní hlas z justice.
Soud ale nerozhodl, že by dítě mohl adoptovat celý pár registrovaných partnerů, jako mohou manželé. „Pokud ale zákon nevylučuje, aby jednotlivec osvojil dítě, pak je nelogické zakazovat osvojení dvojici registrovaných partnerů. Nemám problém s tím, aby děti, které potřebují rodiče, osvojil kdokoliv, kdo splní obecné předpoklady. Ale nechci, aby registrované partnerství bylo postaveno na roveň manželství,“ říká jedna advokátka. A dodává, že jde o celkem marginální problém, protože homosexuálních párů, které by chtěly osvojit dítě, jsou ročně jen desítky či stovky.
Třaskavé politické téma
Návrh na uzákonění adopcí homosexuálních párů už minulý týden projednali poslanci. Debata o něm přinesla mimo jiné šokující výrok poslankyně Pavlíny Nytrové (ČSSD), že jako další krok budou homosexuálové chtít legalizaci sexu s dětmi. Konzervativní názory se samozřejmě ozývají i od právnické veřejnosti: „Když se projednával zákon o registrovaném partnerství, jeho zastánci se slovu adopce zdaleka vyhýbali. A je to tady a ptám se, kam až to má pokračovat? Bude většina stále ustupovat menšině jen proto, že ona umí víc křičet?Ať si dva lidé spolu dělají co chtějí, když se jim to tak líbí, ale ať nedeformují děti!“
Tradiční argument proti spočívá v tom, aby si dítě neosvojilo „nestandardní“ sexuální chování adoptivních rodičů. „Stále platí, že příklady táhnou. Dítě by mělo vyrůstat v prostředí normální rodiny, aby u něho nevznikala zkreslená představa, že soužití partnerů stejného pohlaví je standardní rodinou, což by podle mého názoru reálně mohlo ovlivňovat jeho sexuální orientaci,” zní další hlas z advokacie. Jiní právníci ale tuto představu považují za nesmyslnou: „Respektovaný sexuolog Jaroslav Zvěřina zastává názor opřený o objektivní výzkumy, že sexuální orientace se vyvíjí již u plodu v těle matky a ovlivnit ji výchovou je nemožné.“
„Stále platí, že příklady táhnou. Dítě by mělo vyrůstat v prostředí normální rodiny, aby u něho nevznikala zkreslená představa, že soužití partnerů stejného pohlaví je standardní rodinou.“ |
Mnoho respondentů navíc dodává, že ve světě zatím nevznikl jediný objektivní vědecký výzkum, který by prokázal, že pečují-li o dítě dvě osoby téhož pohlaví, má to na dítě negativní vliv: „Neexistuje žádný vědecký základ pro závěr, že by stejnopohlavní páry byly jakkoliv méně vhodnými či schopnými rodiči či že by jejich děti byly jakkoliv méně psychologicky zdravé a připravené na život. Větší ohrožení pro vývoj spatřuji spíše ve vyrůstání dětí v péči ústavní.”
Přesto existují obavy z toho, že dítěti vyrůstajícímu ve stejnopohlavní rodině bude nepřítomnost druhého pohlaví chybět: „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že dítě pro svůj zdárný a vyrovnaný vývoj potřebuje obě polarity, mužskou i ženskou. Na druhou stranu je asi lepší vyrůstat v milujícím prostředí osob stejného pohlaví než v dětském domově. Možná by se to tedy za určitých podmínek povolit mohlo, ale prioritu by mělo mít vždy osvojení do přirozené rodiny.” Tomu ale jiný advokát oponuje: „Argumentace mužskými a ženskými vzory v rodinách nefunguje. Jde hlavně o řešení otázky právního vztahu partnerů k dítěti, kde myslím taková úprava jedině posílí právní postavení dítěte tím, že zde budou dvě osoby, které se o jeho výchovu postarají, a to, i kdyby se s jednou z nich něco stalo.“
Je česká společnost připravena?
Mnoho respondentů upozornilo, že otázka adopce dětí homosexuály není primárně otázkou právní. „Je to záležitost společenského konsenzu. Je otázka, zda správnou cestou k umožnění adopcí je nějaké další budoucí průlomové rozhodnutí Ústavního soudu, které budu učiněno za nynější právní úpravy. Lepší variantou by bylo, kdyby většina česká společnost došla k názoru, že takové adopce jsou správné a toto se pak přirozenou cestou promítlo ve změně legislativní úpravy, která by prošla parlamentem,“ myslí si jeden z nich.
Otázkou ale je, zda je na takovou změnu česká společnost připravena. „Ve Francii, Velké Británii či Lucembursku se v poslední době otevřela možnost adopcí všem párům, pokud splní obecné požadavky zákona. Také v Česku dochází k významnému nárůstu tolerance homosexuálních forem soužití. Jsem tedy pro evolutivní cestu, která osvětou, osobním příkladem a zkušeností může bourat případné předsudky a ukázat další trendy vývoje,“ říká jeden z účastníků ankety.
„Nejde o to, že by osvojení homosexuálními páry narušilo náš společenský řád, ale může to způsobit podobnou reakci, jaká nyní probíhá v Polsku a která může narušit demokratické poměry.“ |
Revoluční změny se obává například jiný advokát: „Nejde o to, že by osvojení homosexuálními páry narušilo náš společenský řád, ale může to způsobit podobnou reakci, jaká nyní probíhá v Polsku a která může narušit demokratické poměry. To je reálné riziko, proto je třeba snažit se primárně o zachování základních demokratických a právních hodnot a neklást si nereálné cíle směřující k sociální revoluci.“
Jedním z dílčích kroků na evoluční cestě může být i nedávné rozhodnutí prostějovského okresního soudu, který uznal osvojení dvou chlapců homosexuálním párem, které proběhlo podle práva amerického státu Kalifornie: „Soud v podstatě umožnil, aby homosexuální pár vykonával v České republice svá práva k dětem a výslovně uvedl, že to není v rozporu s hodnotami českého právního řádu, na jejichž zachování je potřeba trvat. Pokud je tedy fakticky připuštěna možnost adopce přes jiný právní řád a český soud ji neodmítl s odkazem na výhradu veřejného pořádku, měla by být umožněna i řádnou vnitrostátní cestou.“
