Úterý 7. července 2020svátek má Bohuslava 19 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Zámek z lásky, čert k výročí. Litomyšl slaví a legenda o vzniku Portmonea

Na obnově sgrafitové fasády litomyšlského zámku pracoval i Olbram Zoubek, jehož... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na obnově sgrafitové fasády litomyšlského zámku pracoval i Olbram Zoubek, jehož... | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Co mají společného zámek Humprecht u Sobotky, letohrádek Hvězda na Bílé Hoře v Praze a renesanční zámek v Litomyšli?

Provází je legendy, že šlo o dary z lásky od bohatých pánů pro jejich krásné dámy. Na zámku v Litomyšli navíc letos slaví 450 let od položení základního kamene. Snadno si spočítáte, že se tak stalo v roce 1568, a dokonce známe i přesné datum: 18. března. Podobně jako jiní významní investoři – vyjádřeno současným jazykem – si i Vratislav z Pernštejna s časem zahájení stavby litomyšlského zámku nechal poradit od astrologů. 

Rady před cestou

  • Zámek Litomyšl, otevřeno denně kromě pondělí, základní okruh 150 a 110 Kč, letní pozastavení do konce prázdnin vždy v 10.35, 12.35 a 14.35 za jednotné vstupné 90 Kč, www.zamek-litomysl.cz
  • Rodný byt Bedřicha Smetany (vstup z prvního zámeckého nádvoří) a regionální muzeum, místo konání řady zajímavých výstav (Za oknem mrazilo srpnové slunce aneb Rok 1968 v Litomyšli, výstava Dioramata, stroječky, hračky, letní dětská herna) a také místo, kde najdete Rócafé, cukrárnu, kavárnu a čajovnu, www.rml.cz 
  • Portmoneum – Museum Josefa Váchala, otevřeno denně kromě pondělí, vstupné 60 a 40 Kč, vždy první čtvrtek v měsíci vstup zdarma, www.portmoneum.cz

Zřejmě měli šťastnou ruku: renesanční skvost, jejž navrhl italský architekt Giovanni Battista Aostalli de Sala, lidé navštěvují dodnes a v roce 1999 byl díky jedinečné architektuře zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Hlavní prohlídkovou trasu doplňuje prodloužená trasa a také zkrácené prohlídky, takzvaná letní pozastavení. Ty uvítají především rodiny s menšími dětmi nebo ti, kteří se na zámku chtějí zastavit jen nakrátko – protože Litomyšl nabízí spousty dalších pěkných míst k prozkoumání.

Kolem zámku a podzámčím

Obejděte si zámek kolem dokola a zkuste uhodnout, kolik sgrafitových „psaníček“ pokrývá jeho zdi? Prý jich je kolem osmi tisíc, každé měří přibližně metr čtvereční a autorem byl patrně jakýsi Šimon Vlach. Jeho portrét se šaškovskou čepicí a nápisem „Šimon Vlach ztřeštěnej“ najdete pod okny kaple na jihovýchodním nároží. Není to jediná zvláštnost, která zámecké zdi zdobí. Řada pověstí o ukrytém pokladu provází poslední obraz ve třetím pásu výjevů o ctnostech antických a renesančních válečníků na severní stěně vnitřního zámeckého nádvoří. Zčásti zakrytá okapovou rourou se tu skví postava tajemného rytíře s kočkou či opicí za krkem; bohatství prý získá ten, kdo rozluští záhadných pět G nad jeho hlavou.

Pro Litomyšl tak typická renesanční sgrafitová fasáda byla dlouho schovaná pod omítkou. Obnovy se dočkala až v 70. a 80. letech 20. století. Pracoval na ní například Olbram Zoubek. Pět jeho soch zdobí Klášterní zahrady, které se rozkládají kousek od zámku mezi piaristickou kolejí a chrámem Povýšení sv. Kříže. Je to krásné místo s pěkným výhledem, kavárnou a fontánou, kde zní hudba, a vy si tu můžete odpočinout.

Portmoneum

Když z Klášterních zahrad zamíříte na východ, projdete uzoučkou Prkennou a zamíříte ulicí T. Novákové doprava, po pár krocích dojdete k Portmoneu, přízemnímu domečku č. 75. Zvláštní jméno a nenápadná fasáda nijak neprozrazují, že uvnitř se skrývá rarita jinde nevídaná: stropy a stěny interiérů totiž vyzdobil fantastickými, sytě barevnými malbami spisovatel, malíř a grafik Josef Váchal (1884–1969).

Ze stěn cení zuby ďáblové a skřeti, nechybí ani klasické křesťanské motivy, doplněné prvky z jiných náboženství.

Raritní Portmoneum mělo být původně Váchaleum

Vznik Portmonea provází historie jednoho zničeného přátelství. V domě totiž žil úředník, soukromý tiskař a sběratel umění Josef Portmon (1893–1968), Váchalův přítel a obdivovatel jeho tvorby. Obdiv zašel tak daleko, že v letech 1920–1924 nechal Váchala vymalovat několik místností, které rovněž doplnil originální nábytek. Portmon tu údajně plánoval otevřít Váchaleum, muzeum dokonale ilustrující přítelovo umění. Jenže Váchal rád provokoval: když v roce 1924 vydal svůj Krvavý román (proslavilo jej hlavně vydání v roce 1990 nakladatelstvím Paseka), Portmona zvěčnil na jeho stránkách jako škudlivého hraběte Portmona žijícího v Portmoneu. Přátelství byl konec, Váchaleum nikdy nevzniklo, ovšem Portmoneum žije dál.

Kromě toho se v Portmoneu pořádají zajímavé výstavy; letos až do konce října je to Mystika v horách a dřevě ukrytá, fotografie Rostislava Bartoně ze Šumavy a Orlických hor, provázené sochařskými díly Jiřího Janočka. Díla propojená váchalovskou mystikou vznikla přímo pro muzeum, včetně čerta, kterého si Portman přál mít ve výklenku a za svého života se ho nedočkal. Dostal ho tedy nyní, k výročí padesáti let od úmrtí.

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!