Horkou novinkou letošní sezony je na Klínech bobová dráha, která je dlouhá necelých 900 m a je jedinou bobovkou na české straně Krušných hor. Na bobu jedete po speciální trubce, takže je bobovka bezpečná a nemůžete z ní vypadnout. Díky páce, kterou brzdíte, si můžete sami regulovat rychlost a z jízdy na bobovce si tak uděláte buď pohodovou jízdu klidně i ve dvou, nebo slušný adrenalin, který tu umocňují krátké prudké sešupy.
Bobová dráha je v provozu od středy do neděle a pět jízd vyjde dospělé na 400 Kč, děti pak na 300 Kč. Zpátky nahoru vás navíc vyveze lanovka, takže máte dvojitý zážitek v jednom.
  |
Přímo vedle výstupu lanovky se nachází nepřehlédnutelná lezecká věž, která zahrnuje 3 stěny různých obtížností a vylézt můžete až do výšky 8 m. Věž si můžou vyzkoušet klidně i děti nebo začátečníci, pro které je tu k dispozici instruktor agentury Zimlet Klíny.
Podobně jako na věži se můžete protáhnout i v lanovém parku jen pár metrů od věže, kde si můžete vyzkoušet 18 různých překážek. Děti si lanové atrakce nejprve mohou osahat v malé výšce, a pak se instruktorem nebo samy mohou vydat do výšky mezi stromy. V parku nechybí ani oblíbený přejezd na kladce.
Klíny v kostce:
|
Na Klínech si můžete půjčit i terénní koloběžky a vydat se po jednoduchém modrém singltrailu, tedy nenáročné lesní pěšině. Místy se ovšem musíte vypořádat i s nějakým tím vykukujícím kořenem, takže tuhle zábavu uvítají i odvážnější povahy. Pokud si netroufáte do terénu, můžete sjet na koloběžkách po zpevněné cestě až do Litvínova, kde na vás bude čekat dodávka a odveze vás zpátky. My samozřejmě volili variantu terénu a nejvíc nás bavilo na koloběžkách projíždět jednoduché klopené zatáčky a terénní vlny.
Klíny hostí i bikepark, jehož tratě jsou vhodné pro širší škálu jezdců, protože jsou nenáročné, pěkně udržované, ale samozřejmě tu nechybí i technický černý trail.
Mně osobně se na tratích líbila jejich hravost – zkrátka si užíváte klopené zatáčky a terénní vlny, aniž byste měli „smrt v očích“. Začátečníci můžou odstartovat na modrém singltrailu, který spíš kopíruje vrstevnici, takže tu nejsou ani žádné prudké nebo nějak technické úseky.
Když jsem chtěla ale trochu té náročnější techniky, zavítala jsem na černou trasu, která je tu přesně podle mého gusta – prudké úseky jsou akorátní výzvou a já si ráda rychlejší jízdy na červených tratí proložím pomalejší jízdou v technice. Ačkoli je trasa značená černě, všechny sekce jsou tu jetelné a zvládnou je i méně zkušení bikeři.
Klíny jsou odrazovým můstkem pro řadu cyklovýletů po hřebenech Krušných hor a využívat můžete značené cyklostrasy i běžkařské okruhy. My se vydali od výstupní stanice lanovky směrem na Černý rybník, odkud jsme dále pokračovali na přehradu Fláje, která je díky své unikátní duté konstrukci zařazena mezi kulturní památky České republiky.
Od Flájí jsme dále zamířili na vrchol Loučné, kam vede mírně stoupající asfaltová cesta, která se za poslední křižovatkou proměnila v půlkilometrový štěrkový stoupák. Odměnou nám byl výhled ze skály jak na Krušné hory, tak na Mosteckou pánev. Z Loučné jsme sjeli na druhou stranu do údolí k nástupu sedačkové lanovky na Klínech.
Klíny se v zimě i v létě vyznačují velmi kvalitním zázemím, které podtrhuje stylová a poměrně dominantní restaurace Emerán. V Emeránu můžete ochutnat speciality jako klínská bůčková pomazánka nebo borůvkové tiramisu – já si tu oblíbila kuřecí tortily s okurkovou limonádou. V Emeránu se můžete i ubytovat a bydlet tak přímo v centru dění.
Na závěr bych ráda vyzdvihla jednu věc, která stále není ve všech službách zcela samozřejmá, a tou je profesionální a milý přístup místních zaměstnanců, ať už instruktorů v lanovém parku, obsluhy lanovky nebo obsluhy v restauraci. Zatímco v jiných střediscích statní muži obsluhující lanovku významně funěli u nakládání e-biku na lanovku, útlá mladá slečna na Klínech neměla jedinou připomínku a kolo zvedla do výšky, jako by bylo z papíru. No a ještě je ta slečna kočka! Foto při další návštěvě, nyní jsme to nestihli.
