Titul nejstaršího vilového letoviska v okolí Prahy nemají ani Dobřichovice, ani Černošice, Říčany nebo Senohraby, ale Roztoky. Oblíbeným výletním a prázdninovým místem pražské smetánky se staly už v polovině 19. století, respektive po roce 1851 a zprovoznění Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan.
Cesta se zkrátila na pár desítek minut a z Roztok se záhy stalo místo, kam začali na letní byt jezdit obchodníci, továrníci a další bohatí Pražané. K těm prvním patřil František August Brauner, právník, poslanec Říšské rady a Sněmu Království českého, s manželkou Augustou: v roce 1861 si koupili takzvaný Malý mlýn na Únětickém potoce a proměnili jej v letní sídlo.
Zastavuje tam skoro každý. Proč se odpočívadlo na D1 jmenuje Devět křížů? A proč tam některé řidiče mrazí? |
Dovnitř se nepodíváte, mlýn využívá jako správní budovu Středočeské muzeum, ovšem přístupná je zahrada. Tam stojí domeček, který si snadno dokážete představit někde na anglickém venkově.
V letech 1903–1904 si ho podle vlastního návrhu nechala postavit Zdenka Braunerová, dcera Augusta Braunera, malířka, knižní výtvarnice a spoluzakladatelka moderní české grafiky. Když rodiče prvně přijeli do Roztok, byly jí přibližně čtyři roky.
Ateliér v anglickém stylu
Zdenka Braunerová byla jednou z nejzajímavějších osobností českého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Roztoky si zamilovala a jezdily sem za ní spousty přátel z uměleckých kruhů z domova i zahraničí.
Neobyčejná žena, která bořila předsudky a múza řady umělců, měla svůj první ateliér v podkroví starého mlýna. Ten pozdější si navrhla sama; inspirací pro ni byl ateliér Františka Bílka v Chýnově i anglické venkovské domy, které viděla v britských časopisech o architektuře.
Zdenka Braunerová: 90 let od úmrtíZdeňka aneb Zdislava Rosalina Augusta Braunerová (9. 4. 1858 – 23. 5. 1934) dostala jméno po jiné Zdeňce, dceři Karla Havlíčka Borovského. Po Havlíčkově smrti se jejím poručníkem stal právě dr. Brauner a Zdeňka nějakou dobu u Braunerových bydlela. Malířka Zdenka zahájila kariéru studiem v Paříži na Akademii Colarossi a ve Francii řadu let žila. Francouzům přiblížila českou kulturu a naopak. Společně s Alfonsem Muchou a dalšími umělci například doprovázela francouzského sochaře Augusta Rodina, když se po výstavě v Praze v roce 1902 vydal na týdenní cestu po Moravě. Chcete se o skvělé malířce dozvědět víc? Přečtěte si životopisný román Na křídlech větrného mlýna od Františka Kožíka. |
Když měla hotové vlastní plány a nákresy, stavbou pověřila místního zednického mistra a v milovaném domečku pak malovala, tvořila grafiky a zdobila sklo či nábytek.
Po Zdenčině smrti v roce 1934 vystřídal domeček několik majitelů a vypadalo to, že definitivní ránou do vazu bude pro půvabnou stavbičku povodeň v roce 2002, která ateliér zaplavila až po střechu.
Naštěstí ho ale zachránila kompletní rekonstrukce, takže dnes můžete vidět dveře, okenice, trámové stropy salonu, ateliéru i podkrovní místnosti v původní barevnosti a povrchové úpravě.
Expozice představuje jednu z prvních českých profesionálních výtvarnic v celé šíři jejího uměleckého záběru, tedy jako malířku, návrhářku i jako historickou osobnost spojenou s tehdejší uměleckou Evropou. K vidění jsou kromě originálů také dobové fotografie a množství osobních a rodinných předmětů i doplňků.
Letní sídla v Tichém údolí
Pro Zdenku se její ateliér stal oblíbeným útočištěm, odkud pěšky nebo na bicyklu vyrážela na malířské výpravy do Roztok či nedalekých Únětic a Klecan.
Po jejích stopách se můžete vypravit do Tichého údolí a okolí, odkud se otvírají krásné vyhlídky na Suchdol a na Okoř. Protože letošní letní hosté ještě nepřijeli, můžete přitom zvědavě okukovat historické letní vily, které během druhé poloviny 19. století vyrostly v údolí Únětického potoka.
Z přibližně padesáti domů se jich dochovala asi polovina, informativní tabule s jejich plánem a podrobným popisem je umístěná u vstupu do Tichého údolí, jen pár desítek kroků od Braunerova mlýna.
Výlet: Kolem letních vil do Únětického pivovaruStart a cíl: nádraží Roztoky Délka trasy: 18,5 km Čas: 7 hodin (pěšky, s návštěvami vyhlídek) Náročnost: ★★★★✰ Zajímavost: Kromě řady vyhlídek můžete cestou navštívit Levý Hradec na okraji Roztok. Ostroh nad řekou Vltavou byl osídlený už v mladší době kamenné, dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště. Pravděpodobně tu sídlil přemyslovský kníže Bořivoj I., který tu v 80. letech 9. století založil první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentovi. Cesta: Od nádraží v Roztokách se po modré značce vydáme do Tichého údolí, vyšplháme na Alšovu vyhlídku a zastavíme se v Únětickém pivovaru. Pokud se vrátíme stejnou cestou, čeká nás hezká desetikilometrová procházka. Komu by to nestačilo, může pokračovat do obce Černý Vůl, odbočit po žluté značce do Úholiček a pokračovat přes Švestkovnu a vyhlídky Stříbrník a Řivnáč k Levému Hradci, po zelené sejít k Vltavě a po jejím břehu se vrátit k roztockému nádraží. |
