Pondělí 24. června 2024, svátek má Jan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Kousek Anglie v údolí Vltavy. Navštivte ateliér bořitelky předsudků Zdenky Braunerové v Roztokách

Stylový ateliér je pro veřejnost otevřený středa až neděle od dubna do října, prohlídky začínají každou celou hodinu foto: Eva Obůrková

Cesta z Prahy do Roztok kdysi trvala půl dne, v roce 1851 ale všechno změnila železnice. Z Roztok se během dalších let stalo oblíbené letovisko pro ty, kdo si chtěli odpočinout od rušného velkoměsta. Dnes za návštěvu stojí stylový ateliér umělkyně Zdenky Braunerové, který si sama navrhla.
  10:15

Titul nejstaršího vilového letoviska v okolí Prahy nemají ani Dobřichovice, ani Černošice, Říčany nebo Senohraby, ale Roztoky. Oblíbeným výletním a prázdninovým místem pražské smetánky se staly už v polovině 19. století, respektive po roce 1851 a zprovoznění Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan.

Cesta se zkrátila na pár desítek minut a z Roztok se záhy stalo místo, kam začali na letní byt jezdit obchodníci, továrníci a další bohatí Pražané. K těm prvním patřil František August Brauner, právník, poslanec Říšské rady a Sněmu Království českého, s manželkou Augustou: v roce 1861 si koupili takzvaný Malý mlýn na Únětickém potoce a proměnili jej v letní sídlo.

Zastavuje tam skoro každý. Proč se odpočívadlo na D1 jmenuje Devět křížů? A proč tam některé řidiče mrazí?

Dovnitř se nepodíváte, mlýn využívá jako správní budovu Středočeské muzeum, ovšem přístupná je zahrada. Tam stojí domeček, který si snadno dokážete představit někde na anglickém venkově.

V letech 1903–1904 si ho podle vlastního návrhu nechala postavit Zdenka Braunerová, dcera Augusta Braunera, malířka, knižní výtvarnice a spoluzakladatelka moderní české grafiky. Když rodiče prvně přijeli do Roztok, byly jí přibližně čtyři roky.

Ateliér v anglickém stylu

Zdenka Braunerová byla jednou z nejzajímavějších osobností českého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Roztoky si zamilovala a jezdily sem za ní spousty přátel z uměleckých kruhů z domova i zahraničí.

Neobyčejná žena, která bořila předsudky a múza řady umělců, měla svůj první ateliér v podkroví starého mlýna. Ten pozdější si navrhla sama; inspirací pro ni byl ateliér Františka Bílka v Chýnově i anglické venkovské domy, které viděla v britských časopisech o architektuře.

Zdenka Braunerová: 90 let od úmrtí

Zdeňka aneb Zdislava Rosalina Augusta Braunerová (9. 4. 1858 – 23. 5. 1934) dostala jméno po jiné Zdeňce, dceři Karla Havlíčka Borovského. Po Havlíčkově smrti se jejím poručníkem stal právě dr. Brauner a Zdeňka nějakou dobu u Braunerových bydlela.

Malířka Zdenka zahájila kariéru studiem v Paříži na Akademii Colarossi a ve Francii řadu let žila. Francouzům přiblížila českou kulturu a naopak. Společně s Alfonsem Muchou a dalšími umělci například doprovázela francouzského sochaře Augusta Rodina, když se po výstavě v Praze v roce 1902 vydal na týdenní cestu po Moravě. Chcete se o skvělé malířce dozvědět víc? Přečtěte si životopisný román Na křídlech větrného mlýna od Františka Kožíka.

Když měla hotové vlastní plány a nákresy, stavbou pověřila místního zednického mistra a v milovaném domečku pak malovala, tvořila grafiky a zdobila sklo či nábytek.

Po Zdenčině smrti v roce 1934 vystřídal domeček několik majitelů a vypadalo to, že definitivní ránou do vazu bude pro půvabnou stavbičku povodeň v roce 2002, která ateliér zaplavila až po střechu.

Naštěstí ho ale zachránila kompletní rekonstrukce, takže dnes můžete vidět dveře, okenice, trámové stropy salonu, ateliéru i podkrovní místnosti v původní barevnosti a povrchové úpravě.

Expozice představuje jednu z prvních českých profesionálních výtvarnic v celé šíři jejího uměleckého záběru, tedy jako malířku, návrhářku i jako historickou osobnost spojenou s tehdejší uměleckou Evropou. K vidění jsou kromě originálů také dobové fotografie a množství osobních a rodinných předmětů i doplňků.

Letní sídla v Tichém údolí

Pro Zdenku se její ateliér stal oblíbeným útočištěm, odkud pěšky nebo na bicyklu vyrážela na malířské výpravy do Roztok či nedalekých Únětic a Klecan.

Po jejích stopách se můžete vypravit do Tichého údolí a okolí, odkud se otvírají krásné vyhlídky na Suchdol a na Okoř. Protože letošní letní hosté ještě nepřijeli, můžete přitom zvědavě okukovat historické letní vily, které během druhé poloviny 19. století vyrostly v údolí Únětického potoka.

Z přibližně padesáti domů se jich dochovala asi polovina, informativní tabule s jejich plánem a podrobným popisem je umístěná u vstupu do Tichého údolí, jen pár desítek kroků od Braunerova mlýna.

Výlet: Kolem letních vil do Únětického pivovaru

Start a cíl: nádraží Roztoky

Délka trasy: 18,5 km

Čas: 7 hodin (pěšky, s návštěvami vyhlídek)

Náročnost: ★★★★✰

Zajímavost: Kromě řady vyhlídek můžete cestou navštívit Levý Hradec na okraji Roztok. Ostroh nad řekou Vltavou byl osídlený už v mladší době kamenné, dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště. Pravděpodobně tu sídlil přemyslovský kníže Bořivoj I., který tu v 80. letech 9. století založil první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentovi.

Cesta: Od nádraží v Roztokách se po modré značce vydáme do Tichého údolí, vyšplháme na Alšovu vyhlídku a zastavíme se v Únětickém pivovaru. Pokud se vrátíme stejnou cestou, čeká nás hezká desetikilometrová procházka. Komu by to nestačilo, může pokračovat do obce Černý Vůl, odbočit po žluté značce do Úholiček a pokračovat přes Švestkovnu a vyhlídky Stříbrník a Řivnáč k Levému Hradci, po zelené sejít k Vltavě a po jejím břehu se vrátit k roztockému nádraží.