Zápisky horolezce Holečka: Doma na ledu, máme tábor na hřebenu kamenité morény |
Včera v jednu hodinu ráno se po ztichlém a do tmy zabaleném údolí rozléhal skřípavý zvuk našich maček (konstrukce na boty s železnými hroty používaná k lezení). Jejich hroty se zakusovaly do ledu za našeho sípavého unisona. Kužel světla od čelovky nám vytvářel zúžené jeviště, kterým se Zdendou postupně stoupému vzhůru nocí.
Rozednění nás chytlo až na platu v šesti tisích, takže nás nebrzdilo ani sžíravé slunce, ani děsivý ledopád, který jsme díky tmě bezbolestně minuli. Teď už čekáme ve stanu v nádherném amfiteátru obehnaném pěti vrcholy. Jednoduše skvost.
Zítra lezeme výš a pak ještě výš, tak do 7400 metrů nad mořem, abychom mohli prohlásit aklimatizaci za uzavřenou a svalili se rychle dolů. Následně nastane zcela jiný boj.