23. února 2018 6:48 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Cukr vyvolává jen další chuť na jídlo, závislost na něm je progresivní, říká blogerka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Janina Černá | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Janina Černá | foto: Archiv Janiny Černé

PRAHA Trpěla bulimií i anorexií a přes 13 let se potýkala s poruchami příjmu potravy. Problému se zbavila, až když vyřadila z jídelníčku cukr. „Zbavení se cukru nebyl samozřejmě zázračný lék na mou poruchu příjmu potravy, nicméně jsem si jistá, že kdybych se cukru nezbavila, nezbavím se nikdy ani své nemoci,“ říká blogerka Janina Černá, autorka Cukrfree kuchařky, v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak píšete na blogu, máte za sebou 13 poměrně náročných let. Proč jste tolik řešila svou váhu?
Od svých asi 12 let jsem trpěla poruchou příjmu potravy, kdy se mi dalších 13 let střídalo období anorexie, záchvatového přejídání a bulimie. I přesto, že jídlo a postava bylo v tu dobu téměř to jediné, co jsem řešila, byla jsem schopna během jednoho roku díky záchvatovému přejídání přibrat z 55 kilogramů na 85. Byl to začarovaný kruh, ze kterého jsem neviděla cestu ven. Zbavení se cukru nebyl samozřejmě zázračný lék na mou poruchu příjmu potravy, nicméně jsem si jistá, že kdybych se cukru nezbavila, nezbavím se nikdy ani své nemoci.

Lidovky.cz: Jak jste se dozvěděla o „stravování bez cukru“?
Poprvé jsem se s životním stylem bez cukru setkala v Austrálii v roce 2013, kde jsem v té době žila. Spousta lidí kolem mě, včetně celých rodin s dětmi, žila bez cukru. Energie měli na rozdávání, neměli problém s váhou, sportovali a celkově se na této stravě cítili dobře. V té době jsem se dostávala z další fáze bulimie a záchvatového přejídání. Věděla jsem, že ta většinou lékařů a výživových poradců doporučovaná „vyvážená strava“ prostě není pro mě. Na vyvážené stravě jsem neustále měla pocit „nedojezení“, nebyla jsem nikdy zasycená, měla jsem neustále chutě, hlad a také jsem přibírala. Pomalu jsem se smiřovala s tím, že to tak prostě mám a vždycky mít budu. Když jsem objevila cukrfree životní styl, byla jsem zpočátku velmi skeptická. Přišlo mi to jako něco nenormálního, něco příliš omezujícího. Na druhou stranu už jsem vyzkoušela téměř všechno a neměla tak co ztratit. Úžasné výsledky jsem viděla už po několik týdnech, kdy mi úplně zmizely obsesivní myšlenky na jídlo a chutě. Během několika dalších měsíců jsem bez extrémního cvičení zhubla na svou přirozenou váhu a uvědomila si, že jsem poprvé v životě našla svobodu a klid v jídle.

Houbová galetka s kozím sýrem
Avokádové lanýže

Lidovky.cz: Opravdu jsou lidé na cukru závislí, a když ho mají přestat jíst, pociťují abstinenční příznaky?
Představte si příklad, kdy jste se navečeřela. Měla jste velkou dobrou večeři (pečenou zeleninu s olivovým olejem a kus kvalitního masa). Převléknete se do pyžama, pustíte televizi a dostanete nepřekonatelnou chuť na čokoládovou tyčinku. V deset večer tak sednete do auta a jedete na nejbližší benzínku. Tyčinky nakoupíte raději tři, protože už v tu chvíli víte, že vám jedna nebude stačit. Jednu sníte po cestě, zbylé dvě doma, protože když už jste to zkazila, tak pořádně. Poté máte výčitky, že jste to nezvládla a potrestáte se tím, že dojíte doma zbytek sladkých nebo vysokosacharidových jídel, protože od zítřka už je jíst nebudete. Tohle u mě byl naprosto normální scénář. Sladkým a vysokosacharidovým jídlem jsem byla naprosto hypnotizovaná. Rodina přede mnou musela jídlo schovávat, jinak bych byla schopná sníst celý nákup během jednoho dne. Zároveň jsem nedokázala být jediný den bez cukru. Stačilo mi jen pár hodin bez cukru a dostavily se výkyvy nálad, byla jsem podrážděná až agresivní, měla jsem deprese a úzkostné stavy a hlavně nepřekonatelnou chuť na něco sladkého. Závislost na cukru je progresivní. Může to začít tím, že vám už nestačí jeden dortík denně a končit až tím, že jídlu obětujete veškeré své záliby, ale i povinnosti. Kolem jídla se začne točit celý váš život.

Koláč ze špagetové dýně

Lidovky.cz: Váš blog i vaše kuchařka se jmenují Cukrfree. Co vlastně znamená jíst bez cukru? Musí lidé vyloučit i přirozené cukry, nebo se to týká pouze rafinovaného cukru?
Nejdříve jsem začala eliminací fruktózy, která je ve větším množství pro tělo toxická. Ta se původně skutečně vyskytovala pouze v ovoci, v medu a menším množství i v zelenině. V dnešní době se ale vyskytuje ve většině průmyslově zpracovaných potravin a to je problém. Záleží, z jakého důvodu do cukrfree jdete. Pokud máte problém se závislostí na cukru a na sladké chuti, bude potřeba na určitou dobu vysadit sladkou chuť úplně (včetně ovoce). Pokud jdete do cukrfree kvůli například prevenci různých civilizačních onemocnění a cukr ve vás nevzbuzuje chutě a jste jinak zdraví, můžete ve svém jídelníčku čerstvé ovoce (nikoli džusy nebo sušené ovoce nebo pyré) v menším množství zanechat. Základem by však měla být zelenina, která stejně jako ovoce obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, ale na rozdíl od ovoce i daleko menší množství cukru. Je také třeba myslet na to, že ovoce v našich končinách nebylo rozhodně celoroční záležitostí a není tak pro nás přirozené konzumovat sladké ovoce během celého roku. Dále je samozřejmě potřeba vyřadit veškeré potraviny a nápoje s přidaným cukrem, stejně tak džusy bez přidaného cukru, různá sladidla a vysoce průmyslově zpracované potraviny.

Janina Černá

Na Islandu studovala Mezinárodní právo životního prostředí, legislativě se ale věnovat nechce. Ráda by se více věnovala vaření a fotografování. A jednou možná otevřela cukrfree restauraci. Napsala první českou Cukrfree kuchařku, ve které najdete přes 70 receptů. Vede úspěšný blog Cukrfree a na Instagramu ji sleduje přes 44 tisíc lidí. 

Lidovky.cz: Co se vlastně stane s tělem, když přestane přijímat rafinovaný cukr?
Na cukrfree nejde jen o rafinovaný cukr, ale o cukr celkově. Je potřeba vyřadit všechen cukr přidaný, ale i cukr přirozeně se vyskytující například v sušeném ovoci nebo právě v džusech. Mohou se dostavit abstinenční příznaky, které se mohou projevovat nezvladatelnými chutěmi na sladká a vysokosacharidová jídla, špatným spánkem, křečemi, migrénami, výkyvy energie, stavy vyčerpání, lidé bývají podráždění a nesoustředění. Samozřejmě je to velmi individuální a nemusí se dostavit žádný z těchto problémů. Je však potřeba být připraven, mít dostatek soli, dostatečně pít, odpočívat a také si uvědomit, že tento stav je přechodný a že výsledek rozhodně bude stát za to!

Lidovky.cz: Může podle vás cukr za přejídání se a obezitu?
Není to jen cukr, ale celkově životní styl bez pohybu, založený na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, s vysokým množstvím cukru, nekvalitních tuků a vůbec i chemie, která do jídla nepatří. Velkou roli hraje i stres, nedostatek spánku a celkově toxické prostředí, ve kterém žijeme. Cukr je ale jedním z hlavních viníků. Jeho nadbytek v podobě sladkých pití džusů, sladkostí nebo i velkého množství příloh zhoršuje hormonální nastavení těla, zatěžuje imunitní systém a zvyšuje hladiny inzulínu, ty pak vedou k přibírání a v horším případě jsou podkladem pro vznik civilizačních onemocnění.

Lidovky.cz: Jak jste vymýšlela recepty, které jsou v kuchařce? Hodně cestujete, sbírala jste je na cestách?
Inspiruji se jak na cestách, tak i na různých zahraničních blozích a v kuchařkách. Ráda se pokouším o vytvoření cukrfree jídel na základě klasických receptů, tedy s použitím cukrfree surovin. Pro nás doma však většinou vyrábíme opravdu jednoduchá jídla, jelikož dezerty (ani ty cukrfree) už nejíme vůbec.

Lidovky.cz: Často slýcháváme: „Jsem unavený, potřebuji cukr.“ Opravdu takhle cukr funguje? Nebo je to jen mýtus?
Mozek sice ke své funkci potřebuje glukózu, jednoduchý cukr, ale není pravda, že by musela být dodána ze stravy. Naše tělo si dokáže glukózu vytvořit procesem glukoneogeneze. Navíc u striktní nízkosacharidové stravy mozek využívá kromě glukózy ketony, alternativní palivo, které se nám v těle začne tvořit, pokud jíme menší množství sacharidů. Mozek na ně funguje lépe, než když má pouze glukózu. Ketogenní strava se využívá jako léčba epilepsie a experimentálně se s ní léčí rakovina, Alzheimerova choroba i Parkinson. V tomto ohledu bych doporučila skvělou knihu Moučný mozek.

Tělo využívá palivo, které mu dáváme. Pokud je naše strava založená hlavně na cukru, je to problém, často nám dochází energie a máme během dne pocit jako na horské dráze. Po snídani je vám dobře, za hodinku dvě se dostaví hlad, případně únava, stejně tak po svačince, obědě a po odpoledním kafíčku. Neustále hledáme nějakou vzpruhu ve formě kafe nebo něčeho na zub. Pokud máte dobře nastavený jídelníček a vaše tělo umí správně fungovat na tuk (po adaptaci na cukrfree) budete mít stabilnější hladiny energie, pocity chutí a hladu se sníží nebo odejdou úplně. Budete moci přeskočit snídani nebo večeři bez problému.

Lidovky.cz: Jak při pečení cukr nahrazujete?
Jak jsem zmínila již výše, pro naše potřeby už nepeču vůbec. Čím déle jsme bez cukru, tím menší máme potřebu konzumovat jakékoli (i cukrfree) dezerty. Na druhou stranu jich najdete spoustu na mém blogu a to hlavně z toho důvodu, že spousta lidí, která se snaží stát se cukrfree, hledá právě recepty na dezerty bez cukru, aby si ten přechod alespoň trochu usnadnila. Je totiž daleko jednodušší připravit cukrfree hlavní jídlo, než nějakou sladkost. Při pečení tak používám hlavně kokos a kešu, které jsou samy o sobě nasládlé, do dezertů přidávám i vanilku a skořici, případně nastrouhám mrkev nebo přidám dýňové pyré. Většinou dezerty zdobím nízkofruktózovým ovocem, jako jsou maliny, jahody nebo borůvky, které dezert také osladí.

Narozeninový dort









Lidovky.cz: Rafinovaný cukr je mnohdy i v takových potravinách, kde bychom ho nečekali: v párcích, salátovém dresinku, keksech, majonéze, slanině, chlebu a dokonce i v dětské výživě. Co s tím?
Ano, cukr se skrývá v 80 procentech zprocesovaných potravin. Řešení je buď takové, že si vždy vyhradíte čas na čtení a studování etiket a hledání těch nejlepších výrobků bez cukru a chemie, nebo přestanete zprocesované potraviny kupovat úplně a nahradíte je doma připravenými alternativami. Krekry, majonézu, chleby, ale i dětské přesnídávky si můžete jednoduše vyrobit sami doma. Samozřejmě, zabere to více času, ale k čemu vám bude čas navíc získaný při nákupu nekvalitních zprocesovaných potravin, když to pak odnese zdraví nejen vaše ale i vašich dětí.

Lidovky.cz: Je cukr jed? A jak se jím tedy nepředávkovat?
Jednoduše. Začněte jíst pouze opravdové průmyslově minimálně zpracované jídlo. Na brokolici nebo na malinách nemusíte zkoumat složení ani obsah cukru. Samozřejmě to ze začátku může být náročné, ale po čase, kdy se začnete v potravinách lépe orientovat, už budete vše nakupovat a připravovat automaticky. Nemusíte být cukrfree na sto procent, i malá změna může udělat hodně. Já sama konzumuji pouze jídlo, které si připravím ze základních surovin. Pro ušetření času vařím například ve větším množství a zbytky poté zamrazím nebo na vaření používám takzvaný pomalý hrnec, který víceméně uvaří za vás. Pokud budete cukr získávat pouze z doma připravených potravin bez přidaného cukru (a bez alternativních sladidel) a fruktózu získávat pouze z čerstvého ovoce a zeleniny, nemusíte se o „předávkování“ cukrem vůbec bát.

Narozeninový dort

Korpus:

  • 2 hrnky mandlí
  • 1,5 hrnku vyloupaných pistácií (200 g)
  • 1 lžička kardamonu
  • 1 lžička skořice
  • 3 vajíčka od šťastných slepiček
  • 4 bílky
  • 2 lžičky kypřícího prášku z vinného kamene
  • 2 lžičky jedlé sody
  • 1 lžíce nastrouhané kůry z bio citronu
  • 1 hrnek kokosového mléka
  • špetka soli
  • stévie podle chuti

Krém:

  • 500 g mascarpone
  • 500 ml smetany na šlehání
  • vanilková esence

Na ozdobení:

  • sezónní ovoce – jahody, maliny, ostružiny, borůvky
  • květy – chrpa, sušená růže
  • lístky máty
  • nasekané pistácie

Postup: Mandle namočíme na 30 minut do horké vody a poté přecedíme. Troubu předehřejeme na 175°C. Mandle, pistácie, sůl, kardamon a skořici vložíme do mixéru a společně rozmixujeme. Směs poté vložíme do větší nádoby, přidáme kypřící prášek, jedlou sodu, kůru z citronu, popř. stévii a vše důkladně promícháme. Poté přidáme vejce, bílky a kokosové mléko a mícháme, dokud nám nevznikne hladká směs. Tu poté přemístíme do formy na dort o průměru 22 cm. Pečeme 35 – 40 minut, dokud povrch těsta nezezlátne. Propečenost kontrolujeme špejlí. Hotový korpus vyndáme z trouby a necháme ve formě vychladnout. Poté pomocí delšího nože prokrojíme korpus tak, aby nám vznikly dva stejně široké pláty.

Krém: Mascarpone promícháme společně s vanilkou. Smetanu pomocí ručního šlehače vyšleháme dotuha, poté ji pomalu přimícháme k mascarpone.

Dort: Polovinu krému rozprostřeme nejdříve na první plát dortu (můžeme přidat i kousky ovoce). Poté přiklopíme druhou polovinu korpusu, nakterou rozetřeme zbytek krému a ozdobíme lesními plody, květy, mátou a posypeme nasekanými pistáciemi. Hotový dort necháme v lednici alespoň 2 hodiny zatuhnout.

  • 14Diskuse


Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky