Zplodiny z dopravy způsobují genetické změny v těle matky a zvyšují tak pravděpodobnost výskytu astmatu u dítěte, naznačuje nový výzkum.
Vyspělé země se úspěšně potýkají s většinou nemocí a moderní zdravotnictví snižuje výskyt historických zabijáků na rekordně nízkou míru, ale najdou se i výjimky. Například o astma. Toto chronické onemocnění je na vzestupu prakticky ve všech rozvinutých zemích. A věda zatím nedokáže odpovědět na otázku, jak přesně vzniká.
Rozhodně už se ale ukázalo, že čistota prostředí má na výskytu nemoci výrazný podíl (viz). Zřejmě i proto, že i tak banální věc jako „špatný vzduch“ dokáže pořádně zahýbat s funkcí našich genů.
To ukazuje i nová studie několika desítek matek a jejich děti z chudých oblastí New Yorku, zveřejněná v odborném časopise PLoS ONE. Oblasti jako jižní Bronx nebo severní Manhatann představují oblasti s nejvyšším výskytem astmatu ve Spojených státech. Těmito potížemi trpí více než čtvrtina dětí, které se tu narodí.
Souvislosti vyčtené z pupečníkové krve Vědci nejprve u těhotných žen pomocí monitorů, které nosily s sebou, sledovali, do jaké míry byly vystaveny zplodinám z výfukových plynů. Výzkumníci se zaměřili na látky ze skupin polycyklických aromatických uhlovodíků (označovaných obvykle anglickou zkratkou PAH). Jde o produkty nedokonalého spalování paliv v motoru. Už podle starších vědeckých prací velké dávky těchto látek zvyšují pravděpodobnost některých onemocnění včetně astmatu.
Následně odebrali ženám vzorky pupečníkové krve a hledali v nich, jaké stopy zanechaly zplodiny na genetické mašinerii, která se stará o hladký chod našich těl.
U více než 70 procent žen, které byly vystaveny vyšším dávkám látek ze skupiny PAH, odborníci identifikovali i změny v „rychlosti fungování“ jistého genu. Stejně tak platilo i opačné tvrzení, že u více než 80 procent žen ze skupiny, která nebyla vystavena vysokým hodnotám zplodin, k těmto změnám v funkci genů nedošlo.
Dobrý originál, ale špatný překlad Postižený gen označovaný jako ACSL3 pracuje především v buňkách plic a leží v části našeho genetického kódu, která podle jiných nových studií souvisí s rizikem výskytu u dané osoby. Zřejmě se podílí na tvorbě buněčných membrán.
Zplodiny z ovzduší patrně ještě v těle matky způsobí „přeprogramování“ tohoto genu, soudí vědci, které vedl Shuk-mei Ho z univerzity v Cincinnati. Její potomek si tak do života odnese nechtěné dědictví, které později vede k vývojovým abnormalitám v jeho plicní tkání a tím vývoji astmatu.
Nedojde přitom ovšem k poškození genu samého, tedy k přeházení jednotlivých písmen genetického kódu. Postiženy jsou jenom mechanismy, které regulují překlad genu do látky aktivně působící v našem těle. Jde o příklad tzv. epigenetických změn, jejichž význam pro fungování organismů věda zatím nedokáže plně popsat. Podle všeho ale představují pružný mechanismus, jak regulovat funkci genetického kódu.
Gen včasného varování Objev zatím rozhodně nepovede k nové léčbě astmatu. Ale mohl by posloužit při prevenci. Vědci doufají, že by se jim mohlo podařit vyvinout nenáročný a snad i levný test pupečníkové krve, který by umožnil určit dávno před prvním projevem nemoci děti v největším ohrožení astmatem.
Alespoň také vysvětluje, proč trpí astmatem především děti z oblastí s významným znečištěním, jak dokládají statistiky. Ty ovšem nemohly zjistit, jakou roli hraje narušení funkce jednoho genu.
Nejbližším krokem ovšem bude potvrzení závěrů studie na podstatně větším množství osob. Astma je totiž komplikované onemocnění a auta za okny podle všeho nejsou jediným faktorem jeho vzniku.
