Zvláště experti z Japonska, země, která trpí na nadmíru osaměle žijících jedinců, stárnutí a nízký populační přírůstek, se těšili, jak dlouhé večery v karanténě vyústí v baby boom. Nepotvrzuje se to v cizině ani u nás. Porodnice, které Lidovky.cz oslovily, svorně hlásí, že výrazný přírůstek nastávajících matek nepozorují.
Predátoři v období pandemie nespí. Narostl i počet případů sexuálního násilí na dospělých |
,,Během pandemie ani já, ani kolegové, se kterými jsem hovořil, nemáme pocit, že by se počet gravidních žen výrazně lišil od předchozích let,“ komentuje pro Lidovky.cz předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR Vladimír Dvořák.
Stejně vnímají situaci i ve Středočeském kraji. ,,Vyšší trend těhotenství či porodů jsme u nás nezaznamenali. Celkově nám přišlo, že se v kladenské porodnici rodilo spíše méně,“ potvrzuje primář gynekologicko-porodnického oddělení Štěpán Urbánek.
Brno dokonce pociťuje mírné propady v číslech. „Za leden jsme odvedli na 480 porodů, což představuje 96,4 procenta ve srovnání s rokem minulým,“ sdělil serveru Lidovky.cz zástupce přednosty Fakultní nemocnice Brno Lukáš Hruban údaje za jejich gynekologicko-porodnické oddělení.
To, že porodů spíše ubývá, než v co doufaly předpoklady, potvrzují také údaje Českého statistického úřadu. „Data za třetí čtvrtletí 2020 naznačují, že ve srovnání s předchozím rokem by počty živě narozených v roce 2020 měly být mírně nižší,“ sdělila serveru Lidovky.cz vedoucí oddělení demografické statistiky Terezie Štyglerová.
Brzdou je i stres
ČSÚ nicméně upozorňuje, že počty narozených se odvíjejí nejen od úrovně plodnosti žen podle věku, ale také od počtu potenciálních matek. Ty se každoročně mění ve vazbě na střídání různě silných ročníků žen, zejména ve věku nejvyšší plodnosti. Tyto změny ve věkové struktuře však nyní přispívají k poklesu počtu narozených dětí – jejich množství klesá již od roku 2018 –, neboť do věku nejvyšší plodnosti přicházejí populačně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století a ženy ze silných a silnějších populačních ročníků ze 70. let a samotného začátku let 80. let 20. století se již dostaly do věku, kdy je jejich plodnost poměrně nízká.
Lockdown zvýšil chuť na sex. Lidé bez partnera mají ale problém se seznámit |
Obecně platí, že během letních prázdnin se rodí nejvíce a loňský rok nebyl výjimkou. Konkrétně v červenci se narodilo 10 113, což je o 379 dětí víc oproti druhému nejrušnějšímu měsíci – srpnu. Z těchto údajů ČSÚ vyplývá, že k početí nejčastěji dochází v prosinci a lednu, kdy lidé tráví více času doma kvůli chladnému počasí. Naopak měsíce s nejnižší porodností jsou únor a následně březen. V únoru loňského roku se v porovnání s červencem narodilo až o 16 procent méně dětí.
Z toho vychází, že letní měsíce sice zaznamenávají nejvyšší porodnost, ale nejméně párů během prázdnin otěhotní.
I když podle těchto trendů mělo více času doma vést k baby boomu, proti covidové karanténě, jež měla svádět k zakládání rodiny, mohl pracovat stres. Část lidí přišla o práci nebo o významný díl výdělků, jak se kvůli restrikcím zavíralo, existenční nejistotu doprovázela i ta existenciální.
Dlouho se nevědělo, jestli se virus přenáší z matky na plod, na kolik je to nebezpečné pro miminko i rodičku, leckdo se mohl bát přivést dítě do světa sužovaného pandemií.
Řada průzkumů ukázala, že psychické strádání se ve společnosti významně rozmohlo. Také příležitostí k seznámení vlivem zaražených kontaktů dost ubylo.
Hodnota rodiny vzrůstá
,,Slyšel jsem od kolegů oba názory. Já si ale myslím, že žádný velký boom se neprojeví, a jestli ano, bude minimální,“ sdělil serveru Lidovky.cz Radovan Vlk, předseda výboru Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků.
On sám vnímá jako silný odrazující faktor právě stres a nechuť rodičů přivést dítě do světa, který se potácí v takových problémech. Protinázor nabízí primář kliniky reprodukční medicíny UNICA Tomáš Čepelák.
„V dobách, kdy se dá hovořit o ‚ekonomické‘ krizi, si partnerské dvojice mnohem více uvědomují hodnotu rodiny, mnohdy se vzdají i nadstandardního bytí a upřednostní celistvost ve vztazích,“ domnívá se. Kdo má pravdu, se definitivně ukáže během několika měsíců, až bude mít ČSÚ k dispozici komplexní data.
Podle průzkumu o penězích doma otevřeně mluví drtivá většina Čechů. Ženy před partnery mlží častěji |
Prozatím také podle Čepeláka těhotných pacientek do gynekologické péče dochází zhruba stejně jako v roce před pandemií, ale sledují právě zmíněný progres v úspěších s umělým oplodněním. „Přisuzujeme to především tomu, že lidé mají větší prostor věnovat se rodině a je méně aktivit mimo domov a podobně,“ popsal Čepelák.
Pokud jde o asistované početí, k obdobným závěrům dospěli i odborníci z International Fertility Alliance. Podle jejich průzkumů se zdá, že během pandemie se u některých skupin pacientů, kteří podstupují léčbu IVF, tedy umělé oplodnění, zvyšuje procento úspěšnosti léčby o více než desetinu.
Vysvětlují si to tím, že lidé, jak jsou více doma, zaměřují energii na zdravý životní styl a přehodnocují priority. Roli sehrává taky vyšší psychické uvolnění, které ze zaměření na rodinu plyne, větší časový prostor na léčbu.
„Kdysi pacientky spěchaly ze sezení rychle do práce, teď se více vyptávají, večer mají čas cvičit. A také je teď pro ně léčba prioritou,“ uzavírá Čepelák.
