VĚDNOHUBKY
Jak sestavit nejlepšího robota? V principu postačí, když mu dopřejeme dětství. Tým vedený Joshem Bongardem z univerzity ve Vermontu objevil, že pokud necháme robota, aby se vyvíjel od jednoduché formy ke složitější, pohybuje se mnohem jistěji. Ukázalo se tak, že pro stroj je stejně jako pro člověka dětství velmi důležité.
Josh Bongard se inspiroval proměnou pulce v žábu, popisuje časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Výzkumníci nejprve nápad poskytnout robotům dětství otestovali v počítačové simulaci, která připomínala videohru. V ní se imaginární živočichové zpočátku plazili, později šourali a nakonec chodili.
Po čase přikročili vědci od testů v počítači k praxi. Z lega sestavili roboty, kteří se skládali z dvanácti pohyblivých částí. Na počátku připomínali úhoře a podobně jako oni se i pohybovali. Postupně se ale díky speciálnímu programu naučili, že musí své tělo přeskupit – „vytrčili“ končetiny a začali kráčet. Další generace robotů se navíc dovedla poučit z chování předchůdců – ve stadiu „hada“ trávila mnohem kratší dobu. A navíc se roboti, kteří prodělali morfologickou změnu, pohybovali v dospělosti mnohem jistěji a rychleji než roboti sestrojení rovnou do finální podoby.
Máme nejvzdálenější galaxii, ohlásil mezinárodní tým vědců ve čtvrtek v časopise Nature. Zachytili ji s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu, který po předloňském technickém vylepšení poměrně často přináší zajímavé úlovky. Galaxie se našla ve vzdálenosti 13,2 miliardy světelných let.
Vědci galaxii odhalili díky analýzám snímků z let 2009 a 2010. A domnívají se, že nyní pohlédli natolik hluboko do vesmíru, že se dostali téměř na hranici současných možností. Proto astronomové věnovali relativně hodně času ověřování získaných dat. Zároveň jde o jednu z nejstarších galaxií. Světlo z objevených hvězd se začalo vesmírem šířit pouhých 480 milionů let po velkém třesku.
Pouhé zkonzumování měkkého sýra vyvolá infekci v srdci, zjistili vědci z lékařské fakulty univerzity v Chicagu. Některé kmeny bakterií, jež se vyskytují v potravinách, totiž umí proniknout do lidského srdce. A jak uvádí studie zveřejněná v Journal of Medical Microbiology, zvládnou způsobit i infekci.
Bakterie Listeria monocytogenes, která se běžně vyskytuje v měkkých sýrech a chlazených polotovarech, zdravého člověka příliš neohrozí. Pro starší osoby, těhotné a lidi s oslabenou imunitou je však nebezpečná – může zasáhnout celý nervový systém nebo vyvíjející se plod. V deseti procentech těchto těžkých případů navíc vyvolá infekci srdce, míní Nancy Freitagová, která studii vedla. S kolegy nyní izolovala bakterie ze srdce pacienta postiženého endokarditidou (zánětem srdce). Jako původce vědci označili zvláštní kmen listerií. Při dalších experimentech se ukázalo, že vyvolává zánět srdce také u myší. A proč je zmíněná listerie tak úspěšná? Má na svém povrchu zřejmě molekuly proteinů, které jí průnik do srdce usnadňují.
O autorovi| EVA HNÍKOVÁ, redaktorka LN
