MANÁMA/PRAHA Podle bahrajnské armády je to „bratrská“ pomoc od spřátelených arabských zemí, podle opozice „okupace“ a „válka“, byť nevyhlášená. Vláda ani ne milionové ostrovní monarchie každopádně dostala strach, že sama na stále radikálnější protesty nestačí. A okolní arabské vládnoucí režimy zase začaly mít silné obavy, že by se bahrajnskými demonstracemi mohla inspirovat i jejich opozice.
To platí zvláště u Saúdské Arábie, která do Bahrajnu vyslala tisícovku vojáků. O pomoc požádala vláda v Manámě ostatní členy regionálního bezpečnostně-ekonomického uskupení - Rady pro spolupráci zemí Zálivu (GCC). Na výzvu kromě Saúdů reagovaly i Spojené arabské emiráty, které vyslaly 500 policistů.
Rychlá reakce Rijádu má svoji logiku. Podobně jako v Bahrajnu žije i v Saúdské Arábii šíitská populace, byť na rozdíl od ostrovní monarchie zde přívrženci této větve islámu tvoří pouze menšinu. Pro oba sunnitské režimy nicméně představují riziko, a to i vzhledem k obavám, že šíitských revolt by mohl využít Írán k posílení svých pozic v oblasti Perského zálivu.
Reakce na příjezd saúdských vojáků do Bahrajnu byly rozdílné a často vypjaté. Bahrajnská armáda vyzvala „občany a obyvatele, aby plně spolupracovali a uvítali své bratry“. Těmi „obyvateli“ byli zjevně myšleni cizinci, kterých v Bahrajnu podobně jako v dalších zemích regionu žije nemálo.
Zcela opačně ale na příjezd „bratrů“ reagovala bahrajnská opozice v čele se šíity. „Považujeme vstup jakéhokoliv vojáka či vojenského zařízení do vzdušného, námořního či pevninského prostoru Bahrajnského království za očividnou okupaci,“ uvedla opozice ve svém prohlášení. A aby nebylo silných slov málo, označila příjezd saúdských i dalších cizích vojáků za „nevyhlášenou válku“.
Podle očitých svědků citovaných agenturou Reuters dorazila do Bahrajnu asi tisícovka saúdských vojáků se zhruba 150 obrněnými vozidly, ambulancemi, vodními děly a dalšími auty. Jejich úkolem má být především ochrana vládních budov, ale i ropných zařízení a finančních institucí.
Obavy bahrajnské královské rodiny vzrostly po nedělní protivládní demonstraci, kdy se jejím - převážně šíitským - účastníkům podařilo po několikahodinové bitvě zahnat policejní jednotky a vystavět barikády na ulici vedoucí do hlavní finanční čtvrti. Demonstrace sice trvají už několik týdnů, při střetech už zahynulo i několik lidí, nedělní protesty ale byly označeny za dosud nejsilnější.
Stupňují se i požadavky protestujících. Zatímco zpočátku to byla pouhá liberalizace režimu, například předání pravomocí zvolenému parlamentu, nyní se už ozývají i výzvy ke svržení monarchie a nastolení republiky. V Bahrajnu už jedna země své vojáky má - základnu zde má 5. flotila amerického námořnictva. USA se ale do dění přímo nezapojují a vládu pouze vyzvaly ke „zdrženlivosti“.
