BRUSEL/PRAHA Nastává revoluce v evropském finančním světě: v Evropské unii vzniknou od příštího roku tři nové orgány pro dohled nad bankami, pojišťovnami a finančními trhy.
Speciální výbor má pak posuzovat takzvaná systémová rizika, která by mohla vést k zhroucení celého finančního systému.
Včera téměř jednohlasně přijal pravidla nového dohledu Evropský parlament ve Štrasburku. Ostře proti byla část českých poslanců. Ti se obávají, že vznik nových institucí povede ke zdražení finančních služeb pro domácnosti i firmy a unijní orgány budou moci „převálcovat“ národní instituce.
A během včerejška dala Česká národní banka najevo, že se bude novým regulím bránit. „Budeme se snažit omezit nežádoucí intervence nových evropských dohledových orgánů,“ vzkázal včera člen bankovní rady ČNB Robert Holman.
ČNB se navíc obává, že některé z unijních návrhů omezují rozpočtové pravomoci jednotlivých zemí.
Zastánci vzniku nových regulačních orgánů například z řad německých Zelených naopak tvrdí, že posílení dozoru nad finančními trhy může pomoci předcházet problémům, které vedly ke vzniku finanční krize. Někteří navíc upozorňují na to, že nové orgány budou mít jen okolo stovky zaměstnanců a že je třeba je co nejdříve posílit.
V oblasti takzvaného dohledu na mikroúrovni, tedy tam, kde nejde o chování států či centrálních bank, vznikne Evropský systém orgánů finančního dohledu, který bude rozdělen na tři další úřady: v Londýně sídlící Evropský orgán pro bankovnictví, v Paříži vznikne Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a ve Frankfurtu bude Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké pojištění. Nové evropské instituce budou navrhovat technické normy a předpisy v oblasti finančních trhů, budou moci dočasně zakázat obchodování s některými finančními produkty, řešit konflikty mezi jednotlivými národními regulačními úřady a budou mít přímý dohled nad ratingovými agenturami, které působí v Evropě. V případě, že se členské státy Evropské unie dohodnou, že je „mimořádná“ situace, dostanou navíc další pravomoci. Jak budou ale fungovat ve skutečnosti, zatím není příliš jasné.
Pokračování na straně 18
Dokončení ze strany 13
Rozsah jejich pravomocí bude totiž záviset i na již zmíněných předpisech, které samy navrhnou. A také na tom, jak se bude vykládat pravidlo, že pokud má zásah unijních finančních institucí dopady na rozpočet členského státu, má přednost národní rozhodnutí.
Přesněji řečeno, národní orgán bude moci zvrátit rozhodnutí evropského regulátora, pokud by mělo dopady na národní rozpočet. Bude ale muset v Bruselu své „odvolání“ vysvětlit. Je ale možné, že národní státy budou moci téměř každé rozhodnutí Unie vetovat, protože většina regulací má přímo či nepřímo vliv na národní rozpočet, a vysvětlování bude jen formální. Na druhou stranu mezi experty a některými politiky existují i obavy, že unijní orgány budou dávat příkazy týkající se například prodeje státních podílů v bankách a nebude možno se proti nim odvolat. „Nová pravidla finančního dohledu signalizují, že nad ekonomickou svrchovaností státu se začíná smrákat,“ varoval europoslanec Jan Březina z KDU-ČSL. Podle evropského poslaneckého klubu ODS údajně přinese zřízení těchto orgánů vysokou míru regulace.
Povinné doporučení Poslanci ODS hlasovali podle svého prohlášení proti nové evropské regulaci také proto, že je podle nich důležité neoslabovat kompetence České národní banky, která zůstává odpovědná za cenovou stabilitu v -České republice. Tím zřejmě naráželi na další schválený návrh, tedy vznik takzvaného Evropského výboru pro systémová rizika.
Jeho předsedou bude šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a jeho cílem je upozorňovat jednotlivé centrální banky a země Unie na problémy, které by mohly otřást stabilitou finančního systému, a navrhovat řešení těchto problémů. Výbor sice bude vydávat jen doporučení, ale pokud se jeho doporučeními nebudou například centrální banky jednotlivých zemí řídit, budou svoje konání muset vysvětlit.
***
Česká národní banka se bude snažit omezit nežádoucí intervence nových evropských dohledových orgánů FINANČNÍ DOHLED
* Zastánci nové podoby finančního dohledu v Evropské unii tvrdí, že pomůže zabránit opakování obrovské finanční krize z let 2008 a 2009. * Kritici finančního dohledu ovšem upozorňují, že národní státy ztratí část pravomocí a dohledu nad vlastními bankami na úkor unijních institucí. * K odpůrcům patřila původně i Česká republika, ale nakonec zůstala osamocená a neměla šanci schválení návrhu zabránit.
