Za podjaté označil soudce Elišku Wagnerovou, Pavla Holländera, Františka Duchoně, Vojena Güttlera a Michaelu Židlickou. "V případě Wagnerové a Holländera jde o osobní zášť," prohlásil Bureš.
V průběhu řízení hodlá navrhnout, aby se uvedená pětice ústavních soudců z projednávání jeho věci sama vyloučila. Předpokládá ale, že jeho návrh bude odmítnut. Bureš je ale přesvědčen, že Ústavní soud stejně nemůže rozhodnout o tom, že ho zbaví funkce. "Lze tak učinit pouze na základě rozhodnutí kárného senátu," prohlásil bývalý ministr spravedlnosti.
'Je třeba zabít Bureše'
Ústavní soud přezkoumává přidělení Bureše k Nejvyššímu soudu. Brožová ale navíc považuje za protiústavní i jeho jmenování druhým místopředsedou. Kvůli tomu podala Brožová kompetenční žalobu i na prezidenta Václava Klause, který Bureše přes její odpor jmenoval. Podle výkladu Brožové má mít Nejvyšší soud jen jednoho místopředsedu - Bureš je druhým.
Bureš již dříve řekl, že za jednáním Brožové vidí osobní spor. "Já bych použil parafrázi jednoho známého českého filmu - probíhá akce 'Je třeba zabít Bureše'. To je velmi osobní záležitost," poznamenal. Brožové podle něj zřejmě vadí, že by chtěl NS řídit koncepčně.
Klaus se v únoru pokusil Brožovou odvolat. Shodně s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem se domnívali, že neplní dobře své povinnosti. Ústavní soud ale rozhodl, že prezident použil zákon odporující ústavě, a Brožová ve funkci zůstala.
- 1. prosince 2006 16:06