„Chce to také najít obor, v němž budete jedineční,“ je si vědom Martin Švehlák, šéfredaktor nové tuzemské agentury Mediafax.
PRAHA „Není tohle odvětví mrtvé? Oběť internetu?“ Od doby, kdy před několika roky opustil po 43 letech služby vysoké manažerské posty v agentuře Associated Press, odpovídal Claude Erbsen na takovou otázku často. Tiskové agentury byly vždy nepostradatelným zdrojem, z něhož redaktoři listů a později i rádií a televizí čerpali podklady pro své materiály - nejen texty a fotografie, ale i avíza, profily osobností, chronologické přehledy. Dávno jsou ale časy podobné polovině 19. století, kdy poprvé několik amerických redakcí nahradilo své vzdálené dopisovatele jedním společným, agenturním korespondentem AP - bylo neefektivní, aby každá zvlášť platila za téměř identické zprávy ze stejného místa. Teď se agentury musejí měnit, hlavně kvůli internetu, jenž samotným redakcím umožnil shánět i zveřejňovat informace takřka okamžitě. Konkurenci přitom zvyšuje i vlastnické sdružování médií do čím dál větších skupin. Ty jsou pak zpravodajsky soběstačnější a některé dokonce roli agentur přebírají.
Rok změny Ví to i dosud dominantní, veřejnoprávní Česká tisková kancelář. Loni její servis odřekl první z velkých mediálních klientů, vydavatel regionálních Deníků VltavaLabe-Press. Ten navíc právě díky sedmi stovkám svých redaktorů začal prodávat vlastní zprávy, pod agenturní značkou Rebel. Dalšího konkurenta dostala „Četka“ tento týden, když odstartovala další soukromá agentura, tuzemská pobočka rumunského Mediafaxu mediálního magnáta Adriana Sarbua.
Kvůli nástupu nových médií a změnám na trhu zahájila ČTK už začátkem letošního roku svou vnitřní reformu. „Cítíme, že dosavadní uspořádání, které organizačně zpravodajský text od multimédií spíše oddělovalo, brání rychlejšímu provozu,“ uvědomuje si generální ředitel ČTK Milan Stibral. Řízením reformy byl pověřen zahraniční zpravodaj Jiří Majstr, který nyní působí v Británii a brzy by se měl stát Stibralovým náměstkem pro zpravodajství. Jak uvedl ředitel, Majstr se v létě vrací z Londýna a do nové funkce bude jmenován od 1. srpna.
Agentura už inovovala svůj redakční systém. „Je hotov, nasazen, je plně multimediální a otevírá Četce nové možnosti,“ tvrdí Stibral. Na jedno místo se tak může ukládat kromě textu a fotografií i zvuk a redakcemi stále častěji poptávané video nebo informační grafika.
Hlavně rychlost. Ale nejen ta „Pokud jde o požadavky médií, v silném konkurenčním prostředí cítíme tlak na rychlost, novou profilaci témat a exkluzivitu,“ říká ředitel ČTK. „Ne vždy jde o požadavky, jež odpovídají dosavadnímu uspořádání tiskových agentur.“
Nastupující konkurenci naopak vítají odběratelé z řad médií. „Pro nás jako pro klienty je možnost vybírat z více servisů přínosná, může se příznivě projevit na ceně či pružnosti,“ myslí si šéfredaktor zpravodajského serveru iDNES.cz Michal Hanák. Mediafax to ale podle něj nebude mít jednoduché: „ČTK nastavila laťku poměrně vysoko.“
„Obecně vzato, hlavní síla agentury je v síti kvalitních lidí,“ míní Jakub Unger, který dělal v Hospodářských novinách a nyní řídí mediální divizi vydavatele online deníku Aktuálně.cz. Ten už tři čtvrtě roku ČTK neodebírá. „Síť nemusí být největší, ale efektivně rozložená - zpravodajové musejí být rychle u zpráv, které vzhledem ke svému profilu považují za důležité.“
Podobně jako on, je i šéfredaktor začínajícího českého Mediafaxu Martin Švehlák přesvědčen, že rychlost nespočívá jen ve svižném zpracování informace, ale je také důsledkem schopnosti původní informaci získat: „Editory a reportéry jsem si vybíral i podle toho, že mají dobré zdroje, ne aby jen zvládli něco rychle vyhledat na internetu a přepsat. Jde o osobní kontakty na informátory, kteří nám novinky řeknou jako první.“ Pomáhá i jedinečnost Švehlák chce využít také pozvolna se zvyšující záliby médií, hlavně internetových, v informační grafice či názorných animacích. Jedna ze sekcí Mediafaxu by tak měla být jakýmsi externím grafickým oddělením redakcí právě pro tyto případy. Jak ale říká Michal Hanák, pro tištěné i webové redakce je stále efektivnější vyrábět si podobné specifické prvky vlastními silami.
Aby uspěl, měl by nový hráč na trhu právě nalézt obor, v němž bude jedinečný. Americké agentury Bloomberg a Dow Jones či místní Česká informační agentura vsadily na ekonomické informace.
Pro nyní začínající český Mediafax to je třeba oblast krimi, podle Švehláka spíše události „reálného života“: „V Praze a ve středních, západních či severních Čechách máme dojezdy shodné s dojezdy záchranné služby či policie, býváme tam první, a jako první se snažíme ověřenou zprávu poskytnout.“ Agentury jsou všeobecné Konkurenty agentur také dnes nejsou už jen mediální domy, ale i řada specialistů, kteří umí klientům prodat informace ze svého oboru. „Třeba finanční Patria.cz je takovou malou agenturou nového tisíciletí,“ říká Unger, i když dodává, že na malém českém trhu se mnoho úzce zaměřených uživit nemůže.
Všeobecně zaměřeným proto nepředpovídá brzký konec: „Obecně vzato, velké agentury se neskutečně poučily z posledních dvou let. Už vědí, že informace je třeba prodávat jinak než dřív. Pochopily to pozdě, ale snaží se ztrátu dohnat.“
Také podle Hanáka z iDNES.cz zůstanou agentury pro média „záchrannou sítí“, širokým servisem, z něhož si každý odběratel s ohledem na očekávání čtenářů či diváků vždy vybere jen určitou výseč, právě podle zaměření svého média: „Zpravodajské servery mají jiné zadání než agentura. Nedává smysl, aby se snažily jí v šíři záběru konkurovat.“ Pro média je tak stále výhodnější část ověřeného obsahu za úplatu odebírat než si platit tolik vlastních lidí. Výhodné to je třeba v případě zpravodajství ze vzdáleného zahraničí.
Nadějí jsou velké projekty A protože nadnárodních agentur operujících po celém světě není tolik, je to podle Clauda Erbsena i prostor pro další rozvoj. Jako noviny přecházejí od holých zpráv k analýzám dění a popisu souvislostí, aby dokázaly konkurovat rychlému internetu, i agentury mohou využít svých zdrojů a na klíč pro klienty zpracovávat velké multimediální projekty na důležitá celosvětová témata obecného zájmu: „Věci jako globální oteplování. Imigrace a emigrace. Drogy. AIDS. Znečištění ovzduší. Stárnutí obyvatelstva.“
Všem těm, kdo předpovídají tiskovým agenturám smrt internetem, dlouholetý praktik Erbsen odpovídá: „Špatně, špatně, špatně.“
Na loňském světovém kongresu zpravodajských agentur ve Španělsku navíc prohlásil: „Nejsou oběťmi internetu, ale jeho předchůdci. Konečně, nejsme to my, kdo už více než sto let nabízí zprávy 24 hodin denně, sedm dní v týdnu?“
