PRAHA „Jaký budem platit daně, šlapky romský živit za ně“ nebo „cikán břitvou mě šacoval, a pak mě fackoval“. To nejsou texty neonacistických hudebních skupin, ale dílo rockového zpěváka Aleše Brichty. Podobné texty psal Brichta už v polovině devadesátých let. Před několika dny Brichta vydal nové album Deratizer, za které ho kvůli údajně rasistickému textu zkritizovali nejen ochránci práv menšin, ale i hudební recenzenti.
Zpěvák Brichta byl v minulosti kritizován i za antisemitskou a rasistickou výzdobu baru, jehož je spolumajitel. V podniku měl Brichta například Plyšového psa opáleného zapalovačem a pod ním nápis: Židovský pes (dostal kouř). Vedle něj byla druhá plyšová hračka s vysvětlivkou: Velitel židovského psa - Nežid. A přímo za barem viselo upozornění, že pokud si v podniku někdo dovolí políbit Cikánku, musí zaplatit milion pokuty.
Aleš Brichta rasistickou „dekoraci“ svého baru označil „za nějakej blbej fórek“, o kterém neví, ale „hlavu by si z toho určitě nedělal“. Přitom v podniku visel i plakát jeho bývalé skupiny Zemětřesení, na kterém měl Brichta přikreslenou černou patku a hitlerovský knír. Na rasistickou výzdobu Brichtova baru upozornily Lidové noviny. Teprve potom antisemitské, xenofobní a rasistické nápisy zmizely.
Hudební recenzenti se rozdělili na dva tábory Bouřlivou diskusi vyvolal Brichtův text titulní písně alba Deratizer i mezi hudebními publicisty. Například recenzent Petr Bláha označil píseň za volání po deratizaci určitého etnika. Za jednoznačně rasistický ho považuje i právník z nevládní organizace In Iustitia.
„Dokonce bychom mohli polemizovat o tom, zda se tím nedopustil trestného činu hanobení rasy a národa, což je jistě na důkladné zvážení a určitě by nebylo od věci podniknout v tomto směru proti tomuto svéráznému umělci nekompromisní kroky,“ napsal redaktor internetového metalového magazínu ABYSS Miroslav Med. Jiní publicisté píší, že rock pracuje se zjednodušeními a přímočarostí, a proto se kontroverznímu textu nemáme divit.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
