Dosypeme mulčovací kůru ke dřevinám a rašelinu k vřesovištním rostlinám, jako jsou pěnišníky (Rhododendron), azalky, vřesy, vřesovce, a podobně. Vyhrabeme zbylé listí a zbytky rostlin ze záhonů a půdu hráběmi lehce nakypříme. Musíme dát pozor, abychom při tom nepoškodili narašené pupeny trvalek a cibulovin. Živé ploty, které nám zestárly a přerostly,můžeme zmladit. Takovéto rostliny seřízneme 20 centimetrů nad zemí. Nemusíme se ale bát, že bychom těmto rostlinám ublížili - na jaře totiž začnou bujně rašit a obrostou spoustou mladých výhonů. Jedná se hlavně o ploty z listnatých opadavých dřevin, jako je například tavolník (Spiraea), zlatice (Forsythia), ptačí zob (Ligustrum). Do pařenišť a studených skleníků nebo truhlíků vyséváme košťálovou zeleninu jako kedlubny, květák, kapusta, zelí a hlávkový salát, kterou po dopěstování sadby budeme sázet koncem dubna přímo na záhony.
V druhé polovině března již můžeme na záhony sázet ranou zeleninu (kedlubny, květák, kapusta, salát). Rostliny po nasázení přikryjeme bílou netkanou textilií - zabráníme tím možným škodám při výskytu mrazíků.
Je čas sázet hlízy dosny (Canna indica) pro předpěstování. Hlízy nemusíme sázet celé, můžeme je rozřezat na menší kousky, které vsadíme do květináče. Důležité je, aby každý kousek měl pupen a trochu kořenů. Řezné rány zasypeme dřevěným uhlím, abychom předešli infekci. Rostlinu umístíme na okenní parapet, substrát udržujeme vlhký a při běžné pokojové teplotě nám brzy začnou rašit.
Sázíme i hlízy begonie hlíznaté (Begonia tuberhybrida). Důležité je hlízy namočit na půl hodiny před sázením do vlažné vody. Naplníme truhlík nebo květináč substrátem do jedné třetiny a na povrch uložíme hlízu. Hlízu ale nezasypáváme! Substrát udržujeme vlhký a při běžné pokojové teplotě nám do dvou až tří týdnů začnou hlízy rašit. Teprve potom dosypeme substrát doplna.
O autorovi| Připravuje Miroslav Moravec zahradník
