V současné době je Univerzita Karlova největší svého druhu v Česku a některé její údy jsou pedagogicky i vědecky světové.
Newtonův „mechanik“ 10. dubna 1813 V Paříži umírá Joseph Louis Lagrange (narozen v roce 1736). Společně s Clairautem, Eulerem, d'Alembertem a Laplacem „jeden z pěti matematiků, kteří si mezi sebou rozdělili svět odhalený Newtonem“. Joseph Louis Lagrange je od devatenácti let profesorem matematiky v rodném Turínu (Itálie). Poté na skromné pozvání pruského krále Fridricha II. Velikého („největší matematik musí pobývat v blízkosti největšího krále“) po dvacet let vede matematickou fakultu Pruské Akademie věd v Berlíně.
Lagrange se podepsal téměř na všech oblastech matematiky, jeho hlavní dílo Mécanique analytique (1788), kde mj. „přepsal Newtonovy pohybové zákony do formy, která je pro svoji krásu, jednoduchost a obecnost dodnes vzorem všech fyzikálních teorií“, zůstává dodnes biblí teoretické mechaniky.
Astronautičtí konstruktéři (s kosmoscifisté) ho znají coby objevitele libračních bodů mezi dvěma hmotnými tělesy (nejčastěji Země a Měsíce), kam s oblibou umisťují výzkumné stanice.
Start kolmo vzhůru 10. dubna 1963 Už šest roků vyvíjejí tři velké německé firmy letadlo s kolmým startem. Umožnit mu to mají dva otočné raketové motory na konci křídel. Dne 10. dubna 1963 jsou konstruktéři u cíle: na letišti v Manchingu letoun absolvuje první úspěšný start - i let - první letoun tohoto druhu na světě. Rok nato dokonce dosáhne 1,4násobné rychlosti zvuku.
Stále proti větru 12. dubna 1928 V irském Dublinu startuje celokovový dolnoplošník „Bremen“ konstruktéra Huga Junkerse. Míří na západ, nad nekonečnou Velkou louži. Po 36 hodinách nouzově přistává na ostrůvku u Labradoru, bez kapky benzinu v nádržích. Podvozek i vrtule napadrť, ale tříčlenná posádka v čele s Hermannem Köhlem se přesto raduje. Aby ne -Atlantik konečně kapituloval i „proti větru“. (Směrem na východ se to podařilo dvěma Američanům v červnu 1919.)
