Do soudů, s nimiž běžní Brňané přijdou do styku, totiž tečou peníze velmi pomalu a neochotně. Přestože je město justičním srdcem republiky, brněnský městský i krajský soud se tísní v malých prostorách. A ačkoli již začala stavba nového justičního paláce, ministr spravedlnosti ji již podruhé obětoval jiným zájmům - tentokrát z ní vezme peníze, aby vyřešil problémy severočeských soudů.
Ministr informoval média dříve než samotné soudce
Vedení krajského soudu se o tom dozvědělo až od novinářů. „Nic takového jsem zatím oficiálně neslyšel,“ sdělil LN předseda krajského soudu Jaromír Pořízek poté, co ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil minulý týden řekl, že 150 milionů korun pro severní Čechy získá pozdržením některých staveb justičních objektů včetně brněnského areálu.
„Pan ministr měl na mysli finanční pozdržení stavby justičního areálu v Brně,“ zmírnil později pro LN prohlášení mluvčí resortu Jakub Stadler. V té době už část brněnských politiků chystala protesty - a stále je má připravené. „Je chyba, pokud by se stavba, která byla nejen připravena, ale i zahájena, měla zastavovat nebo dokonce zakonzervovat, jak o tom také někteří ministerští úředníci uvažují,“ prohlásil například poslanec ČSSD Jeroným Tejc, sám profesí advokát.
Další politici připomněli, že už při sestavování státního rozpočtu na letošní rok padlo rozhodnutí rozvolnit financování brněnské stavby o rok. „To by se ale na termínu dokončení stavby nemělo projevit, s dodavatelem se podařilo domluvit, že lhůtu dodrží a my budeme stavbu splácet déle,“ přiblížil dopad prvních škrtů předseda Pořízek.
Sami soudci jsou při vyjadřování se ke škrtům velice opatrní, stavba stále pokračuje a má pro ně být vysvobozením.
Odsoudit viníka? Ano, ale musí být kde
Justiční areál na Heršpické ulici má vyřešit největší problém brněnských soudů: nedostatek prostoru. Městští soudci bojují ve staré budově společně s krajskými kolegy o každou hodinu, kdy mohou využít jednací síň. Pokud se byť jen jediný svědek omluví, musí proces často místo vynesení rozsudku odložit o několik týdnů, kdy bude místnost opět k dispozici.
„Problém je v tom, že zatímco v Praze nyní stát dává do zázemí pro soudy řádově miliardy, v Brně jsou to i po započtení náročně opravy budovy Nejvyššího správního soudu jen stovky milionů. A to je samozřejmě cítit,“poznamenal náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Koudelka, který ještě jako poslanec prosazoval umístění některých soudních institucí do Brna.
V Praze například v listopadu otevřeli nový justiční areál pro soudy a státní zastupitelství Prahy 4, 8, 9 a 10 - tamní komplex stál 2,5 miliardy korun a obslouží jen o málo větší území než brněnský městský soud.
Nová brněnská budova, která roste v bývalém areálu Brněnských komunikací na nábřeží Svratky, má stát 1.5 miliardy korun a otevřena by měla být v roce 2008. Zázemí v ní mají najít městský i okresní soud a ve vedlejším objektu městské státní zastupitelství - na státní zástupce okresu Brno-venkov zatím nezbylo místo.
Ministerstvo stále připouští změny. „Zvažovali jsme například možnost snížit budovu státního zastupitelství o jedno podlaží - dosažené úspory ale nebyly tak velké, aby vyvážily problémy spojené se změnou projektu,“ tvrdí Stadler. Proto objednali audit na posouzení možnosti snížení standardů navržených konstrukcí a další prověrky projektu. Ten podle něj připouští snížení ceny v součtu o 64 milionů korun.
Po dokončení stavby bude potřebovat další úpravy justiční komplex na Rooseveltově ulici z roku 1909. Ten bude nutno upravit tak, aby sloužil krajskému soudu, který nyní pokrývá čtrnáct okresů s dvěma miliony obyvatel.
