Dostala se do dluhové pasti a nedokázala ji ukočírovat. Rozhodla se proto pro krajní řešení: část peněz si vydělává tím, že daruje plazmu. Do různých laboratoří na Ostravsku jezdí každý týden, někdy i dvakrát. Přijde si díky tomu až na sedm tisíc korun měsíčně. Předepsané čtrnáctidenní rozestupy mezi jednotlivými odběry přitom nedodržuje.
„Nemůžu si to dovolit. Oba sice s partnerem pracujeme, dokonce se mi podařilo sehnat i přivýdělek, jenže ani to na pokrytí našich dluhů nestačí,“ vysvětluje dvaatřicetiletá Romana S. z Poruby.
Dárci krve
Tolik dárců krve a krevních složek je v Česku.
Tolik lidí chodí darovat krev a krevní složky pravidelně. Za dárce krve nebo krevních složek se považuje osoba, která dala krev nebo její složku v průběhu posledních dvou let. |
Není sama. Podle šéfa odborné Společnosti pro transfuzní lékařství Petra Turka si podobně přivydělávají i stovky dalších lidí. Využívají k tomu soukromá odběrová centra, která jim za to nabízejí peníze. „Přesné počty takových dárců sice neznáme, ale bude jich hodně. Vycházím z toho, že i kdyby se takto chovalo jen jedno procento z nich, dostali bychom se k číslu nad tisíc osob. Počet dárců plazmy se totiž u nás pohybuje kolem 150 tisíc,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Všichni tito lidé přitom podle něj hazardují se zdravím. Časté darování krve či plazmy navíc nesvědčí kvalitě odebraného materiálu.
Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo tuto praxi zarazit. Dárce chce bedlivě sledovat.
