Vyšetřování úniku videa se Šloufem a Weiglem má jediný cíl: bývalého šéfa rozvědky
Já ti řeknu, jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí bude bručet, říká na známém záznamu z mikrofonů ze Španělského sálu ministr vnitra Ivan Langer šéfovi zelených Martinu Bursíkovi. Řeč byla, jak známo, o úniku videozáznamu schůzky hradního kancléře Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem v pražském hotelu Savoy.
Dva týdny po znovuzvolení Václava Klause je zřejmé, že bručet jen tak nikdo nepůjde. A když, tak jen nevýznamný vedlejší „odpad“. Je ale také zřejmé, že špinavá hra se hraje dál. Klíčové otázky: proč má přeběhlý poslanec Evžen Snítilý ochranku na úrovni nejvyšších ústavních činitelů? A pro jaké publikum se divadlo s jeho ochranou hraje?
Důvody mohou být dva. Buď skutečně hrozí Snítilému vysoké konkrétní riziko a zároveň je pro stát důležitou osobou. Nepravděpodobné. Druhou možností je, že Snítilého ochrana má adresáta jinde než mezi případnými atentátníky. Jde o vzkaz dovnitř tajných služeb a policejních útvarů, z nichž poslední dobou tečou informace jak z děravého okapu? Všechno tomu nasvědčuje.
Snaha zapojit i „civily“ Připomeňme známá fakta. Weigl se Šloufem se koncem ledna dvakrát sešli v pražském luxusním hotelu Savoy, údajně kvůli kancléřovým narozeninám a flašce, kterou ho Šlouf chtěl obdarovat. Videozáznam schůzky se později objevil na internetovém serveru Aktuálně.
cz. Premiér Mirek Topolánek a nepřímo i Bezpečnostní informační služba tvrdí, že záznam putoval k novinářům po ose Karel Randák, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, a Petr Dimun, poradce Lidového domu. Oba to popírají.
Dalším podezřelým je agent rozvědky Petr Bakeš, jenž měl o videozáznam požádat Jiřího Dvořáka, pracovníka policejního Útvaru pro zvláštní činnosti, který má na starosti sledování hotelových hostů. Opředání videa ale nebyl pořízen žádný záznam, a tak vše stojí na Dvořákově výpovědi. Bakeš byl postaven mimo službu, čeká se, jak jeho případ vyhodnotí Inspekce ministra vnitra.
Kdyby šlo jen o policejně-agentskou rovinu, mohli by teoreticky být stíháni jen Bakeš s Dvořákem, pokud by se proti nim ovšem podařilo nashromáždit dostatek důkazů. Což bude mimochodem obtížné, protože vzhledem k neexistenci předávacích protokolů by je mohli poskytnout jedině podezřelí sami.
Hra se ale hraje trochu jinak. Ti, kdo případ vyšetřují, by do něho rádi zatáhli i civilní osoby, konkrétně Randáka s Dimunem. Přičemž první jmenovaný je skutečným cílem operace, která narostla do obřích rozměrů. O Dimuna jde až ve druhém sledu.
K tomu, aby se do hry dostaly i civilní osoby, posloužil případ pěti kulek, jež v týdnu před druhou volbou prezidenta kdosi poslal pěti zákonodárcům, kteří byli rozhodnuti volit Václava Klause. Policie oba případy (video a kulky) spojila, pod patronací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vznikl speciální tým, který je vyšetřuje. Byly nasazeny odposlechy, sledovačka, na práci týmu se údajně podílí až 150 kriminalistů. Číslo na české poměry nebývalé. Své vyšetřování ovšem provádí i BIS, která se na práci týmu odmítla podílet, přestože o to byla požádána. Shrnuto, podtrženo: dva velké policejní a kontrarozvědné týmy pracují na zakázce, jež má jediný terč. Je jím bývalý ředitel rozvědky Karel Randák, jehož vztahy se současným vedením ministerstva vnitra jsou hluboko pod bodem mrazu.
Jsme tady! A vydržíme!
Těžko si lze představit, že by Randák nakonec skončil před soudem. Žádná civilizovaná země si nemůže jen tak dovolit, aby před soud postavila bývalého šéfa tajné služby, generála ve výslužbě. To už stíhání hrozí spíše Dimunovi, který se tak může snadno stát oním obětním beránkem. Jenže o Dimuna zase tolik nejde, je to malá ryba.
O tom, že má bývalý šéf rozvědky nadstandardní vztahy se svými bývalými kolegy, si cvrlikají vrabci na střeše. Stejně tak je veřejným tajemstvím, že těžkou hlavu z toho má především ministr vnitra Langer, který po svém nástupu do funkce předloni na podzim Randáka nekompromisně vyhodil.
A to je skutečný smysl akce se Snítilého ochrankou a monstrózním vyšetřovacím týmem. Randák se má bát, bát se mají i lidé v tajných službách, kteří by se s ním chtěli sejít. Je třeba odstřihnout Randáka od informací. Sledujeme vás. Jsme tady a budeme tady tak dlouho, jak bude třeba, vztyčil varovný prst ministr vnitra.
***
Karel Randák se má bát, bát se mají i lidé v tajných službách, kteří by se s ním chtěli třeba sejít. Je třeba odstřihnout bývalého šéfa rozvědky od informací.
O autorovi| Robert Malecký redaktor LN e-mail: robert.malecky@lidovky.cz
