„Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu,“ řekla Černochová. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam. Považuje ji za další nástroj k prohloubení praktické obranné spolupráce mezi Českem a Spojenými státy.
Šéf Pentagonu řekl, že strategické partnerství USA a Česka nebylo nikdy silnější. Platí to podle něho hlavně po ruské invazi na Ukrajinu. Při schůzce s Černochovou děkoval Česku kromě jiného za jeho podporu Ukrajině a že se zavázalo Kyjevu pomáhat tak dlouho, jak to bude potřeba.
S Austinem jednala ministryně kromě podpisu obranné smlouvy také o podpoře Ukrajiny nebo summitu NATO ve Vilniusu, řekla novinářům po schůzce. Událost přirovnala ke vstupu České republiky do NATO nebo Evropské unie.
„Vyjednali jsme maximum možného, co Česká republika vyjednat mohla, jsme 24. zemí, která bude smlouvu mít,“ uvedla v rozhovoru, který odvysílala Česká televize.
„Smlouva nezakládá právo USA, aby na našem území umisťovaly vojáky a základny,“ doplnila v rozhovoru s médii poté, co se spolu s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou u sochy Tomáše Garriguea Masaryka poklonila památce prvního československého prezidenta.
„Tomáš Garrigue Masaryk nám zanechal silný odkaz. Washingtonská deklarace z roku 1918 byla opřena o jeho víru v demokracii a mimořádné vztahy s USA. Obranná smlouva DCA, která bude dnes podepsána, je symbolickým navázáním na to, co on započal,“ napsala k tomu na Twitteru Pekarová Adamová
Tomáš Garrigue Masaryk nám zanechal silný odkaz. Washingtonská deklarace z roku 1918 byla opřena o jeho víru v demokracii a mimořádné vztahy s USA.
Obranná smlouva DCA, která bude dnes podepsána, je symbolickým navázáním na to, co on započal.
Děkujeme, pane prezidente.❤️ https://t.co/vy5GjlR93a
Proti obranné smlouvě protestovalo v úterý před americkým velvyslanectvím České mírové hnutí společně s KSČM. Na akci dorazila také bývalá poslankyně Marta Semelová s transparentem „Žádná vojska USA na našem území“.
Demonstrace se obešla bez výjimečných incidentů, ačkoliv jeden z protestujících zvedal do vzduchu ruskou vlajku a další se halil do vlajky Sovětského svazu. Několik lidí v projíždějících autech nad shromážděním viditelně kroutilo hlavou a jeden řidič ve velkém černém džípu stáhl okénko, zatímco mu z autorádia nahlas hrála píseň Born in the USA od Bruce Springsteena.
Místopředseda KSČM Milan Krajča na protestu smlouvu označil za „vazalskou“, lidé se proti ní podle něj musejí vzbouřit, stejně jako se před lety úspěšně bouřili proti výstavbě amerického radaru v Brdech.
„Žádná z vládních stran žádnou takovou smlouvu nikdy ve svých programech neměla a lidé této země se nemohli k takové závažné věci, jako je přítomnost cizích vojsk, nijak demokraticky vyjádřit,“ prohlásil Krajča.
Česká vláda letos v dubnu schválila česko-americkou dohodu, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Její součástí je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA většina z aliančních zemí. Dohodu musí po podpisu ministry schválit obě komory českého Parlamentu a podepsat prezident.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl v úterý, že hnutí ANO o dohodě stále diskutuje a klub ještě nedospěl ke stanovisku, jak se k ní ve Sněmovně postaví. Metnar označil smlouvu za důležitou, ministerstvo ji podle něho ale nevysvětlilo řádně. Chtěl by ještě diskutovat o právu stavby, jurisdikci a o pravidlech řešení krizí nevojenského charakteru, jako byla covidová epidemie, řekl novinářům Metnar.
