Ad LN 10. 4.: České děti nerozumí textu
Tak někteří čeští školáci nerozumí textům? Překvapující spíše je to, že textům nerozumějí poslanci, soudy, ombudsman a konečně ani Ústavní soud, a zřejmě ani učitelé. Jak si máme vysvětlit, že zákony, které mají stanovit podmínky, za kterých na základě veřejného pojištění máme bezplatnou zdravotní péči, stanoví, že za ni máme platit?
Jeden z problémů bude možná skutečnost, že čeština ani nemá aktuální slovník.
Mirek Vorlický, Hořovice
Nedívejme se na USA jen „iráckými brýlemi“
Ad LN 7. 4.: Zelení v. ODS: spor o radar
Blíží se doba podpisu smlouvy mezi naší republikou a USA. Přes všechnu propagační aktivitu vlády stále mezi našimi lidmi převládá odpor ke zřízení radarové základny americké armády u nás. Určitě na tom nese vinu právě kvalita a způsob, jakým se tato propagace prováděla, nebyla právě šťastná. Další část má ovšem na svědomí dlouholeté masírování mozků z dob totalitních. Komunistická mírová propaganda byla primitivní a často hloupá a směšná. Přesto si myslím, že se jí podařilo proniknout do našeho podvědomí a tam čekala na své uplatnění. Stali jsme se sice členy NATO a Evropské unie, jsme spojenci USA, a hle, najednou chceme dělat vlastní mírovou politiku, najednou nám bude vadit pár cizích vojáků. Jen abychom, proboha, nerozzlobili Rusko. A to, bohužel, bez ohledu na naše vlastní bezpečnostní zájmy.
Na politiku Spojených států se stále řada lidí dívá jako na válkychtivou, imperialistickou. Postrádáme tu americkou samozřejmost aktivně se postavit nebezpečí. Nehleďme na našeho amerického spojence jen „iráckými brýlemi“. Uvědomme si spíše skutečnost, že bez vstupu Spojených států amerických do první a druhé světové války bychom určitě jako samostatný stát a svobodný národ neexistovali. Máme morální, ale i spojeneckou smlouvou podloženou povinnost vyjít žádosti USA o umístění radarové základny u nás vstříc.
Vilém Hofman, Libáň
Ty ženy mají na výběr
Ad LN 7. 4.: Spor o potratovou pilulku RU-486
Při legalizaci pilulky nejde v první řadě o zájem „pacientek“, o jejich zdraví a o „šetrnější potratovou metodu“, jak se v článku uvádí. Pilulka RU-486 je především záležitost obrovského byznysu, podobně jako celý antikoncepční a potratový průmysl. A zatímco na antikoncepci se u nás už vesele vydělává, po penězích, jež se točí kolem potratové pilulky, mohou naši gynekologové jen závistivě pošilhávat k sousedům. Ovšem skupinka ziskuchtivých gynekologů a porodníků, v článcích označená velmi zobecněně „lékaři“, se s tímto stavem nehodlá smířit a jde doslova přes mrtvoly, poukazujíc na to, že je možné zabíjet šetrněji a že v tomto ohledu „zaostáváme“.
Velmi podivné je konstatování, že „pacientky nemají na výběr a všechny musí chodit na operaci“ a „po podání tablety (...) nemusí absolvovat náročnou a často i riskantní operaci“. (?!?) Copak těhotné ženy musí na potrat? Někdo je k tomu nutí? Bohužel je pravda, že nastávající matky jsou často skutečně pod tlakem své rodiny, svého okolí a v neposlední řadě svého gynekologa nuceny absolvovat náročnou a riskantní operaci. Přesto chci zdůraznit, že mají na výběr! Přece nemusí na potrat! Jednoznačně výhodnější pro matku, pro její dítě a pro společnost je varianta dítě v těle matky nezabíjet. Likvidace nejnevinnějších a nejbezbrannějších lidských bytostí v těle jejich matek je největší zvěrstvo, kterého se člověk dopouští. A toto zvěrstvo je bohužel legální. B. Myšičková, Praha
Bursík je jen výjimka
Ad LN 10. 4.: Vzpamatujte se, zelení...
Zelení nikdy nebudou jako strana dělat žádnou reálnou politiku. „Konstruktivní politik“ jako Bursík nebo Jacques se u nich vynoří, jen když v jiných stranách pro ně není místo a oni tak moc chtějí v té politice být. Typičtější tvář je jurodivý Stropnický, „matka“ Kuchtová a celá ta sestava vyskakující u Temelína nebo s komunisty proti radaru. Nic proti pravdě&lásce, ale osud stran, které si to zvolily za víc než jen líbivé heslo, je zákonitý. A „neviditelná ruka trhu“ žádným společným hodnotám nebrání, jen říká, kde a jak na ně vzít peníze.
Karel Šebesta, aerokarel@centrum.cz
Pro pohodlí úředníků
Ad LN 10. 4.: Výslech
Větší podraz, než je připravovaný nový zákon týkající se dopravních nehod, jsem dlouho nezaznamenal. Tak tedy: dva vozy do sebe šťouchnou a bude na řidičích, jestli správně odhadnou, že škoda je nad sto tisíc (což je u některých značek běžné) a zavolají správně policii. Předpokládá se tedy, že perfektně znají aktuální cenu náhradních dílů té které značky, ceník několika nejbližších servisů a že se mohou spolehnout na nestrannost policajtů, kteří samozřejmě rádi vyjedou k jakékoli nehodě -zvlášť když se na nezkušenosti řidičů dá slušně vydělat na „zbytečných“ výjezdech. Přitom je dnes už zcela běžné, že řidič prostě umí jezdit, zná základní technické parametry svého vozu a tím to končí. A tak je to správné, leč autoři zákona zřejmě žijí v době, kdy pomalu každý šofér měl znalosti zkušeného automechanika, protože jinak se za socialismu prostě jezdit nedalo. Ne, tento paskvil je dalším zákonem pro pohodlí úředníků, diskriminujícím běžného občana - zvláště řidiče, který se v tomto státě stává pomalu lovnou zvěří, vydíranou kdekým a denervovanou zmatečnými předpisy. Milan Jíra, Praha
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
