Ad LN 11. 11.: Stížnost? Gesto pro Čechy
Čin veřejnoprávní rakouské televize ORF, která odvysílala film První den o fiktivní jaderné havárii v Česku, nebyl příliš šťastný. Jaderná energetika je ve vztazích obou zemí velmi choulostivým tématem a uvedení snímku, který není objektivní a záměrně představuje českou stranu jako neschopnou účinně zasáhnout v případě havárie jaderné elektrárny, zbytečně jitří vášně. Je potřeba si uvědomit, že takový snímek může v rakouské veřejnosti vyvolat zbytečné emoce, protože v rozporu se skutečností naznačuje, že české jaderné elektrárny nejsou bezpečné. To však není pravda, což potvrdil i prezident Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej. Obávám se proto, že z rakouské strany se jednalo o cílenou provokaci.
Z tohoto důvodu rozumím prezidentovi Václavu Klausovi, který si na film stěžoval svému rakouskému protějšku Heinzi Fischerovi. Pan prezident se správně ohradil proti nepravdě a také dal najevo, že Češi nebudou Rakušanům dělat otloukánky.
Myslím si, že kdyby Česká televize natočila nějakou rádoby fikci třeba o špatném technickém stavu a haváriích na rakouských pozemních lanovkách, tak by se to Rakušanům, kteří žijí z cestovního ruchu a mohlo by je to poškodit, také nelíbilo.
Jiří Pospíšil, České Budějovice, senátor (ODS)
Proč potřebujeme Ludvíka Vaculíka
Ad LN – Orientace 25. 10.: Náš stromek Ludvík Vaculík
Ráda bych se vyjádřila k recenzi knihy pana Ludvíka Vaculíka Dřevěná mysl. Obdivuji v jeho Posledních slovech, že už od roku 2002 předpokládal, co se pak opravdu stalo a co se děje dnes.
K jeho státní ceně mu přeji nekonečně mnoho Posledních slov a stálou sílu a odvahu jako vždy je vyslovit. Pan Vaculík hledá v lidech to člověčí. Moc to potřebujeme.
A. T. Ledererová-Lukešová, Praha
O Pešatových kvalitách není proč pochybovat
Ad LN 7. 11.: Zneuctili jim Kunderu!
Ve svém diskusním příspěvku podotkl Bohumil Doležal na okraj prohlášení 11 světových spisovatelů na obranu Milana Kundery mimo jiné toto: „...existuje svědectví jakési tajemné ‚vynikající osobnosti vědeckého světa z Prahy‘, které Kunderu jasně vyviňuje. Spekuluje se, že má jít o Zdeňka Pešata. V tom případě je jeho hodnocení poněkud nadnesené, ale o to teď nejde.“
Nevím, zda S. Rushdie, G. García Márquez, J. M. Coetzee, N. Gordimerová a dalších sedm Kunderových kolegů mají ve svém stanovisku, vydaném v Paříži 3. listopadu 2008, na mysli právě Zdeňka Pešata (kriticky k práci Respektu a Ústavu pro studium totalitních režimů vystoupil také například předseda Akademie věd Václav Pačes i další vědecké osobnosti). V každém případě však považuji za zbytečné pochybovat, navíc jen tak mimochodem, zda Zdeňku Pešatovi náleží podobné hodnocení právem.
Naopak málokterá osobnost poválečné české literární vědy požívá v odborné obci takového respektu jako tento literární historik, redaktor čtvrtého dílu akademických Dějin české literatury i v těchto dnech dokončeného Lexikonu české literatury a také první polistopadový ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Pavel Janáček, předseda Rady Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i.
Aspoň že o tom Kunderovi se diskutuje
Ad LN 15. 10.: Lže Kundera, nebo ústav?
Jsem důchodce, který každý den věnuje poměrně dost času čtení LN. Jako Masarykovo dítě jsem prožil od roku 1938–2008 všechny osmičky. Jsem o rok mladší než pan Kundera, a tudíž jsem žil v období všech českých prezidentů.
Za celý život jsem však nezažil to, abych mohl náhodou přijít na článek z LN dne 21. 8. 2008. „Současný prezident se přiřadil k nejhoršímu druhu tuzemských kolaborantů dopředu, jako byli v roce 1968 Kolder, Biľak a Indra. Václav Klaus je hnusný a nebezpečný politický intrikán.“ Autor: Petr Placák, historik.
Na článek pana Placáka se ani jeden ze 122 poslanců a senátorů ODS neozval. Je chvályhodné, že u pana Kundery se diskutuje, jaká je pravda.
B. Zemek, Heřmanův Městec
Marťané útočí
Ad LN 6. 11.: Komunisté budou vládnout v krajích. Díky ČSSD
Když Paroubek kdysi prohlásil, že se spojí i s Marťany, aby mohl vládnout, říkal jsem si, jestli takového Marťana poznám, jestli budu mít dost zkušeností. Nakonec to nebyl tak složitý úkol, jak se zprvu zdálo.
Jsou to jen staří dobří komunisté. Někteří vystupují bez kamufláže, jiní prošli několika jinými stranami, ale když promluví, jsou to oni. Zelená tykadýlka jsou neznatelná, lidským okem nepostřehnutelná. Uprostřed na hlavě ale mají znatelnou narudlou anténku, která se, když promluví, natáčí směrem na Kreml. Navíc na vršku té anténky je zaschlá kapička krve těch milionů mrtvých, které soudruzi v minulém století zavraždili.
Jen doufám, že odhadnu správnou dobu a zároveň, že budu mít ještě dost sil, abych je po té anténce příložníkem cvrnknul.
Ing. Rostislav Hynek, Olomouc
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
