Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Od příštího roku mají být registrovány drony od 250 gramů, tedy skoro všechny, říká šéf letového provozu

Ředitel ŘLP Jan Klas. foto:  Petr Topič, MAFRA

Rozhovor
PRAHA - Bezpilotní letouny se stávají nedílnou součástí leteckého prostoru. „Malé stroje, které ale již představují potenciální ohrožení, neumí naše bezpečnostní technika zachytit," připouští v rozhovoru pro LN ředitel Řízení letového provozu Jan Klas s tím, že se chystá jejich povinná registrace.
  5:00

Lidovky.cz: Od kdy má ŘLP zkušenosti s bezpilotními letouny a drony jakožto s bezpečnostní hrozbou?
Tyto otázky vyvstaly zhruba před pěti lety. Naše odvětví tou dobou začínalo řešit, jak by měla koexistence klasického letového provozu s bezpilotními letouny vypadat. Samozřejmě se ukazovaly některé problémy. Ve světě se objevovaly drony ve vzdušných prostorech letišť, u nás k tomu došlo dvakrát. Hodně mediálně známý byl případ nebezpečného přiblížení na londýnském Gatwicku, kde došlo k přerušení provozu.

Lidovky.cz: Kanceláře máte na dohled od Letiště Václava Havla. Když si představíme dron do 250 gramů, dokážou ho bezpečnostní systémy letiště zachytit?
Strojek o takové velikosti dnešní technika zachytit nedokáže a nezvládne to pravděpodobně ani v budoucnu. V zásadě ani nejsou bezprostředně nebezpečné. Dnes se většina dronů pohybuje mezi kilogramem až dvěma. Takový stroj už je potenciálně nebezpečný, pokud by se k prostoru letiště přiblížil.

Lidovky.cz: A dvoukilové stroje už detekujete?
V současnosti ne. Chceme se ale brzy k takovým informacím dostat. Pokud na takovou situaci dojde, musíme spolupracovat s policií, která se snaží operátora daného dronu najít. Do budoucna bychom chtěli tuto situaci změnit.

Lidovky.cz: Představme si situaci: u Ruzyně se ve vzduchu vyskytne 1,5 kilogramu vážící dron. Vy jste říkal, že vaše technika ho nezachytí. Znamená to, že se spoléháte na nahlášení někoho, kdo si letícího stroje všimne?
V podobných případech, kdy jsme zasahovali, došlo k nahlášení od posádky letadla. V tuto chvíli ale mnoho možností nemáme, vizuální detekce je stále nejlepší metodou. Pokud jde o perimetr areálu letiště, tak je to hlavně zodpovědnost provozovatele. Ten zajišťuje nyní i biologickou ochranu letiště, tedy ochranu před ptáky.

Lidovky.cz: Jak na tuto novou odnož letectví pohlížíte?
Snažíme se to nevnímat jen jako hrozbu, ale také jako příležitost. Pokud totiž budeme schopni poskytovat uživatelům bezpilotních letounů přidanou hodnotu, dostaneme se také k informacím o poloze, k údajům o prováděných letech a bude tak snadnější dodržovat vysoké standardy bezpečnosti.

Jan Klas

  • Absolvent Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině se specializací na letectví. 
  • V oboru řízení letového provozu pracuje od roku 1986, kdy začínal jako řídící letového provozu v Praze a následně prošel řadou manažerských funkcí. 
  • V roce 1999 začal pracovat pro Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu), jako ředitel její organizační jednotky odpovědné za strategii a rozvoj. 
  • Generálním ředitelem ŘLP ČR, s. p., byl jmenován 1. října  2007. 
  • V roce 2018 byl zvolen předsedou výkonné rady ředitelů služeb řízení letového provozu v Evropě.
Jan Klas vidí budoucnost leteckého prostoru nad Evropou jasně - mělo by to být...

Lidovky.cz: Jak je tomu teď? Máte přehled o tom, kdo s čím létá?
V současnosti velký přehled nemáme, není na to ani plně připravená legislativa. My už ten systém ale vyvíjíme. Od příštího roku by navíc měly být registrovány všechny drony přesahující hmotnost 250 gramů čili většina z nich. Intenzivně jednáme s resortem dopravy o tom, aby ta registrace probíhala skrze náš systém, jehož další funkce mohou uživatelé ocenit, třeba přístup k veškerým aktuálním potřebným letovým informacím.

Lidovky.cz: Co konkrétně můžete provozovatelům bezpilotních letounů nabídnout?

Jedna z funkcí je takzvaná geo awarness (povědomí o poloze – pozn. red.), tedy služba, která dá uživateli dronu vědět, pokud se jeho stroj nachází v prostoru, kde by být neměl. Dále také tzv. geo fencing (geografické oplocení – pozn. red.), který umožňuje některé oblasti pro bezpilotní letouny úplně softwarově uzamknout.

Lidovky.cz: Můžeme si to představit jako rušičku?
Rušičkou bych to nenazýval. Je to spíše součást softwaru, kterou do strojů mohou umístit už výrobci, aby daný prostor před svými drony zcela zabezpečili. Do budoucna bychom měli mít například přístup k datům od výrobců. Takže uzavřít pro tyto letouny část vzdušného prostoru je záležitost správného naprogramování. To samozřejmě platí pro drony vyráběné průmyslově. Na stroje vyrobené speciálně za účelem něco narušit to fungovat nebude.

Letecké spojení Prahy s Ruskem se rozšíří o desáté město, přibude Perm

Lidovky.cz: Jak tedy naložíte s nimi?
Náš přístup je založen na vstřícnosti k těm, kteří s námi spolupracovat chtějí. Díky nim se totiž dají antidronové systémy velmi dobře zaměřit na nepřátelské stroje. Pracovat bychom měli také na prevenci. Musíme spolupracovat i s bezpečnostními složkami, které mají nástroje, jak se zaměřit na uživatele dronů s nekalým úmyslem.

Kampaň „létejte zodpovědně“

Řízení letového provozu ČR, s. p. přichází aktuálně s novým projektem Létejte zodpovědně, který je osvětovým a zároveň edukačním programem pro širokou veřejnost v oblasti létání s drony. K tomuto účelu byly spuštěny i stejnojmenné internetové stránky  se všemi dostupnými informacemi a poučeními.

  • Seznamuje piloty dronů s předpisy a zásadami bezpečného létání
  • Eliminuje létání v zakázaných zónách
  • Předchází případným zraněním či škodám na majetku

Lidovky.cz: Je řízení letového provozu pro bezpilotní letouny lukrativní byznys model?
Zatím to ještě byznys model není, myslím, že ho v Evropě nemá nikdo. Všichni po něm ale pokukují. V Německu už takový systém vyvíjejí. Naše úvahy se ubírají stejným směrem, ale bezpečnost má nesporně přednost. Proto už běží naše informační kampaň Létejte zodpovědně. Pokud se nám majitele dronů podaří přesvědčit, že naše služby za to stojí, můžeme za ně hlídat, zda nedělají něco, co by neměli. V budoucnu naše systémy mohou sloužit jako infrastruktura pro ty, kdo chtějí s letouny létat autonomně a mimo dohled operátora. To už jsou zpravidla průmyslové drony a jejich provozovatelé by za naše služby platili.

Lidovky.cz: V Česku se ale například vyrábějí drony vážící i přes sto kilogramů, to je trochu jiná kategorie. Jedná se v podstatě o „miniletadla“. I s takovými se v našem vzdušném prostoru potýkáte?
S takovými, až na výjimky, jako je vojenská technika, ne. Evropská legislativa ale už zapojení těchto strojů do provozu předjímá. Kromě registrace je třídí do kategorií. Dosud se rozdělovaly podle vzletové hmotnosti, v budoucnu už to bude podle účelu.

Ředitel ŘLP Jan Klas.

Lidovky.cz: A co amatéři s drony, které se dají koupit i v hračkářství?

My jim říkáme „hobíci“, lidé provozující drony pro rekreační účely. Pro ty bude ta otevřená, nejnižší kategorie. Její specifikum je, že musíte mít dron vždy v dohledu. Následuje kategorie, kdy létáte se strojem mimo svůj dohled. Sem spadají autonomní systémy. Ty budou komerčně využitelné – třeba pro kontroly infrastruktury nebo doručování. Poslední kategorie je certifikovaná. To jsou letouny pohybující se v prostoru už dnes řízeném naším střediskem. Ty by měly dodržovat stejná pravidla jako pilotované stroje.

Lidovky.cz: Takže by v budoucnu větší drony měly znamenat totéž, co třeba malé letadlo typu Cessna?
Pokud se bude bezpilotní letoun vyskytovat v mezinárodními předpisy regulovaném prostoru, pak by měl skutečně do velké míry dodržovat tatáž pravidla.

Letecký byznys je nejtěžší práce na světě, říkával Lauda, když F1 vyměnil za podnikání

Lidovky.cz: Ne všechny drony ale vznikají průmyslově. Je tu také část nadšenců, kteří si létající stroje staví sami, jejich drony jsou unikátní. Počítá s tímto připravovaná legislativa?
I s podomácku vyrobeným dronem budete mít povinnost registrace. Pokud to odmítnete učinit a stroj zatajíte, už se bavíme o dronech, které můžeme nazývat nepřátelskými. Je také otázka, nakolik bude česká legislativa v případě takových pirátských dronů striktní. Dále bude narůstat důraz na kvalitu systémů, které mají chránit klíčovou infrastrukturu.

Lidovky.cz: Jak takové systémy vypadají?
Nejzákladnější je radar, který je ale velmi drahý, pokud má pokrývat skutečně velké prostory. Další pracují se zachycením komunikace mezi dronem a operátorem nebo třeba detekcí hluku, který letouny produkují. Tyto metody jsou už k dispozici a já očekávám velmi tvrdou restrikci proti těm, kdo budou nastavená pravidla porušovat. Hrozí totiž nejen srážky ve vzduchu, ale také zranění lidí na zemi nebo zničení důležité infrastruktury. A samozřejmě je tu také nebezpečí narušování soukromí.

Jan Klas v centrále ŘLP v Jenči.

Lidovky.cz: Vnímáte rozšiřování technologií spojených s bezpilotním létáním jako násobící se hrozbu?
Jednoznačně ano. Ale na druhou stranu jsem celoživotní optimista, takže vidím také to, že se vyvíjejí postupy detekce i případné likvidace. My nazýváme celý vzdušný prostor ekosystémem. A v něm se vyvíjí celá řada opatření umožňující bezpečnější létání.

Lidovky.cz: Vaše pokrytí bude tedy zahrnovat i rekreační letový prostor nad loukami a poli?
To ne, to je nereálné. Stroje by v budoucnu měly být schopné jiné bezpilotní letouny zaznamenat a automaticky se jim vyhnout.