BRUSEL Bič na země, které se zadlužují více, než dovolují unijní pravidla, hledá Evropská unie.
Bruselští úředníci teď mají řešení: kdo nebude šetřit, přijde o dotace pro své zemědělce. Návrh prý zveřejní zítra.
O plánu informoval včera server Euobserver, který má velmi dobré kontakty v kruzích Evropské komise, výkonném orgánu unie s pravomocemi podobnými vládě.
Navrhovaný postup by umožnil Evropské komisi tvrdě postihnout za nadměrné rozpočtové schodky a dluhy nejen menší země, jak je to možné podle současných pravidel, ale také velké státy včetně Francie či Německa. Sankce by se měla vztahovat na země, které mají schodek veřejných financí nad tři procenta HDP a dluh dlouhodobě nad 60 procent HDP.
V současnosti by tato pravidla měly dodržovat státy platící eurem. Splňují je však pouze Finsko a Lucembursko. Chudí proti bohatým Momentálně má Evropská komise možnost potrestat příliš rozhazovačné země tím, že jim pozastaví dotace z tak zvaného Fondu soudržnosti. Jde o peníze určené na zlepšování životního prostředí a podporu stavby silnic, železnic či rozvoj městské hromadné dopravy. Z fondu ale dostávají peníze hlavně chudší státy – země, jejichž hrubý domácí produkt je nižší než 90 procent průměru unie. Navíc podstatná část těchto prostředků jde do zemí, které vstoupily od unie po roce 2003 včetně České republiky.
Možnost zastavení výplat z tohoto fondu nebyla zatím v praxi nikdy využita. Přesto se země střední a východní Evropy obávají, že pokud Brusel začne této možnosti využívat, budou postiženy více než starší a bohatší členové unie.
Kdyby ale Komise měla možnost přiškrtit tok zemědělských dotací, byla by situace opačná. Z dotací na tak zvanou Společnou zemědělskou politiku těží hlavně staří členové EU. Největšími příjemci jsou Francie a Německo, následuje je Španělsko, Itálie a Velká Británie. Nováčkové v Evropské unii naopak zatím dostávají nižší zemědělské dotace než staré členské země.
Možností zastavit zemědělské dotace by také Brusel získal mnohem pádnější nástroj na trestání zemí nedodržujících společná pravidla. Zatímco z Fondu solidarity vyplácí každý rok unie zhruba dvě miliardy eur, na podporu zemědělců šlo loni z Bruselu 55 miliard eur, tedy 42 procent celého unijního rozpočtu.
Dokument, o kterém se zmiňuje Euobserver, sice umožňuje tvrdý postih, k hříšníkům je přesto měkčí, než se očekávalo.
Zvláště Německo tvrdě prosazuje, aby stát, který dlouhodobě nedodržuje stanovená pravidla, mohl dočasně přijít v Evropské unii o hlasovací právo. De facto by tak ostatní rozhodovali o něm bez něj a to by zřejmě umožnilo zavést proti neposlušným zemím další sankce, aniž by se mohly bránit. Cílem Německa je zachovat pevnou evropskou měnu euro.
Proti ale byla Francie. Nakonec prý ale došlo k dohodě: Francouzi podpoří možnost ztráty hlasovacích práv výměnou za podporu svého plánu na vytvoření stálého sekretariátu šéfů států eurozóny, který by měl na starosti ekonomické otázky. De facto by tak vznikla hospodářská vláda Evropské unie. Jenže s tím zase nesouhlasí menší státy EU a spokojena není ani Komise, která by se tak v hospodářských otázkách dostala na druhou kolej.
Návrhy na koordinaci evropských hospodářských politik a možná i evropské hospodářské vlády zpracovává skupina pod vedením evropského prezidenta Hermana Van Rompuye. Zveřejnit je chce v říjnu.
Pokud ale své vlastní plány představí Evropská komise skutečně už nyní a získá i podporu menších zemí, kterých je v EU většina, bude mít nad Rompuyem převahu. Navíc podle listu The Wall Street Journal uvažuje Komise o snížení hranice maxima povoleného státního dluhu. To by mohlo být klíčové pro získání podpory Německa.
