V prosinci v Bruselu šéfové států a vlád zemí EU schválili otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Gruzii přiznali status kandidátské země.
Zejména čeští politici si podle bývalého eurokomisaře Štefana Füleho musejí uvědomit, že reforma unie je podmínkou pro její rozšíření. „Tvrdit, že rozšíření podporujeme, ale reformu nechceme, není nic jiného než ‚hození vidlí‘ do celého procesu rozšíření,“ řekl.
„Dvě věci považuji za zásadní. Za prvé, aby příprava kandidátů na členství a příprava EU na nové členy probíhaly ve stejnou dobu a byly vzájemně propojené, respektive podmíněné. Je to jediný způsob, jak zajistit důvěryhodnost procesu rozšíření jak v kandidátských zemích, tak i v členských zemích EU,“ uvedl Füle.
Co se týče přijetí eura, na kterém se současná vládní koalice neshoduje, podle Füleho se o něm rozhodlo referendem. „Politici s tím ale nespěchali a necítili potřebu, abychom byli součástí významných rozhodovacích procesů o dalším vývoji euro a eurozóny,“ poznamenal. Argumentovat nyní tím, že euro dnes vypadá a funguje jinak než v době vstupu do EU, není podle bývalého eurokomisaře ničím jiným než výmluvou.
„Ti, co budou chtít najít ekonomické a finanční argumenty, proč euro nepřijmout, takové argumenty určitě najdou. Ti, kteří budou hledat takové argumenty pro přijetí euro, budou bezesporu stejně úspěšní,“ poznamenal. Pokud chce hrát Česko důležitou roli a mít spoluzodpovědnost za budoucnost klíčového nástroje integrace, jediným argumentem je být součástí eurozóny, míní Füle. „A čím dříve, tím lépe,“ dodal.
Euro okomentoval i někdejší eurokomisař a premiér Vladimír Špidla. Český vliv a schopnost mít kontrolu nad svým osudem podle Špidly oslabuje to, že se v Česku neplatí eurem. Vzhledem k aktuální politické diskusi neočekává brzký vstup ČR do eurozóny, postupně se však český přístup k euru pravděpodobně změní, odhaduje Špidla, který byl premiérem v době českého vstupu do EU.
Unie by se podle Špidly měla reformovat jako každý živý organismus, který musí reagovat na přicházející změny a situace. „EU je nástroj a nástroj musíme přizpůsobovat situaci. Je zjevné, že žádný jednotlivý evropský stát nemá geopolitickou relevanci, tu má již pouze EU. Svět se začíná organizovat v rámci koncertu velmocí a je v našem nejvlastnějším zájmu, aby unie byla u stolu, kde se rozhoduje,“ řekl Špidla, který byl eurokomisařem od listopadu 2004 do února 2010.
Jako jednu z cest vidí posílení rozhodování kvalifikovanou většinou v zahraniční a bezpečnostní politice. „K tomu, abychom měli nějaký globální vliv, se musíme spojit. Prostě je to tak. A to znamená, že je třeba diskutovat o tom, jakým způsobem docílit toho, aby unie fungovala v těch oblastech, kde to potřebuje,“ uvedl.
Euro, na jehož přijetí se neshoduje vládní koalice, je podle Špidly pro Česko výhodné vzhledem k tomu, v jakém prostoru se nachází. „To, že euro nemáme, oslabuje náš vliv a schopnost mít kontrolu nad svým osudem,“ uvedl. Považuje za zjevné, že skutečný vliv na hospodářskou politiku EU budou mít hlavně země eurozóny. „V bezprostřední době, vzhledem k české politické diskusi o euru, se nedá předpokládat, že euro přijmeme, ale je zjevné, že dochází ke spontánní euroizaci,“ míní. Očekává, že český přístup k euru se změní. Za klíčové pozitivum přijetí společné měny by považoval odstranění rizika kurzových změn.
Vstup do EU před necelými 20 lety upevnil podle Špidly i Füleho zakotvení ČR v západním kulturním okruhu. „Bezprostředně to znamenalo posílení našeho vlivu a naší schopnosti mít kontrolu nad svým osudem. Neexistuje prakticky důležitá otázka, kterou by bylo pro nás snazší řešit mimo Evropskou unii,“ míní. Členství v unii posílilo podle Špidly bezpečnost Česka, ale i bezpečnost země v ekonomickém smyslu.
