130 let

Experti se bojí, že se vzbudí i větší vulkán

Česko

Sopečný oblak by se měl dnes nad Českem otáčet k severozápadu a možná tu několik dní setrvá. Existují obavy, že by sopka Eyjafjöll mohla probudit vedlejší mnohem větší vulkán Katla, který by dokázal napáchat devastující škody.

PRAHA Jak dlouho bude ještě islandská sopka Eyjafjöll chrlit dým nad Evropu? O dny pravděpodobně nepůjde, vyznívá z tvrzení českých i evropských seizmologů. Odhady jsou velice různé. Například podle vulkanologa Clivea Oppenheimera z Cambridgeské univerzity se erupce zpravidla táhnou měsíc nebo dva. V případě islandské sopky prý těžko hádat – vědci by k tomu potřebovali znát víc faktů, jako například, jak velká masa roztavených hornin (magmatu) se dnes ukrývá pod povrchem, který kryje ledovec. „Každopádně lze říct, že k občasné aktivitě se probere i v následujících měsících,“ varuje Oppenheimer. I podle českého seizmologa Aleše Špičáka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd jsou islandské sopky zpravidla vytrvalejší. „Aktivita toho vulkánu je zatím velmi krátká. Trvá jen od 20. března. Například islandská sopka Hekla, která začala chrlit v roce 1970, fungovala dva roky,“ varuje Špičák. Optimistickou zprávou je naopak to, že začátek erupce byl na islandské poměry standardní. „Těm erupcím z 20. března i té z 13. na 14. dubna předcházely příznačné jevy. Došlo k malým zemětřesením, která na explozi dopředu upozornila. To je na Islandu běžné,“ říká Špičák.

Seizmologové mají ale jiného strašáka. Bojí se, že vše je možná jen předehrou řádění islandských vulkánů. Poměrně malá sopka Eyjafjöll by totiž mohla probudit k životu svou o mnoho větší sestru Katlu. To už několikrát v minulosti dokázala. „Erupce vulkánu Eyjafjöll v letech 1821 až 1823 a v roce 1612 vzbudily k aktivitě jeho mnohem mocnějšího souseda, Katlu. Ta už prokázala, jakou má sílu. V roce 934 zabila na Islandu tisíce lidí. Kdyby se probudila Katla, byly by následky mnohem horší,“ prohlásil Adrew Hooper z nizozemské Delftské univerzity.

Přerušení letecké dopravy je zatím poměrně malá komplikace i podle Špičáka. Při větších explozích následuje tak hustý mrak popela, že sluneční paprsky neproniknou na zem a nastává ochlazení klimatu. Erupce sopky dosud nijak neovlivňuje podnebí v Česku. „Zatím je nad námi jen oblak popela, který je unášen k jihovýchodu. V pondělí se otočí na severozápad, a možná se tak nad námi pozdrží,“ říká meteorolog Tomáš Mejstřík. Prachový spad je zatím minimální. Více popela by mohlo spadnout zítra, kdy se čekají deště. I kdyby v dešťových kapkách byly prachové částice z Islandu, lidé na ulicích by ale podle Mejstříka stejně nic nepoznali.

Autor: