PRAHA Americká ekonomika se nezotavuje „takovým tempem, jaké bychom si přáli“, řekl Ben Bernanke, guvernér americké centrální banky Fed.
Na konferenci v Bostonu proto prohlásil, že je připraven k provedení dalších kroků, které by hospodářství povzbudily. Zejména je prý třeba bojovat s nezaměstnaností, která dosáhla už 9,6 procenta, a také s nízkou inflací. Neupřesnil však, jakou formou a kdy Fed zasáhne. Předpokládá se, že tak ale učiní na začátku listopadu.
Jelikož všechny tradiční nástroje, jako je snižování mezibankovních sazeb, už Fed vyčerpal, jeho poslední zbraní proti stagnující ekonomice bude nejspíše takzvané kvantitativní uvolňování. K němu však guvernéři přistupují, až když je opravdu zle.
Vpraxi to funguje tak, že centrální banka „natiskne“ (v dnešní době digitalizace jenom připíše na svůj účet) určitý objem peněz a za ně nakoupí například státní dluhopisy a další cenné papíry.
Za ně dá protistranám natištěné peníze. Ty je pak mohou investovat a podpořit tak skomírající hospodářství. Je ale obtížné dopředu odhadnout dopad tak velkého zásahu do tržního prostředí. Odhaduje se, že by Fed takto mohl vytvořit od 500 miliard až do 1,2 bilionu dolarů.
Ekonomové a analytici oslovení agenturou Dow Jones Newswires se nicméně nedomnívají, že by toto opatření mohlo Američanům dlouhodoběji pomoci.
Slabá měna = spása pro zemi „Možná to dočasně srazí úrokové sazby, ale není pravděpodobné, že by to mělo významnější dopad,“ tvrdí Ward McCarthy, finanční ředitel v newyorské investiční společnosti Jefferies & Co.
Hlavní problém podle McCarthyho je, že opatření se nedotkne malých podnikatelů, kteří jsou na úvěrech od bank závislí. Také nepomůže lidem, kteří zápasí se splácením hypoték.
Významným pozitivním efektem, který by mohlo kvantitativní uvolňování přinést, je ale další oslabení dolaru. Při slabší měně se pro zahraničí zlevní americké zboží, což podpoří exportéry a ti pak začnou najímat více pracovníků.
Dolar přitom vůči euru do června posiloval. Když se ale s novými daty ukázalo, že je na tom hospodářství USA mnohem hůře, než se obecně čekalo, trend se obrátil.
Od té doby ztratila americká měna vůči euru 15 procent ze své hodnoty. A to by mohlo největší ekonomice světa pomoci. Není divu, že se o oslabení své měny snaží také například japonská vláda. Zatím neúspěšně.
Tato politika by ale mohla přinést i odvetu ze strany ostatních států – například Číny, které budou také chtít podporovat vývoz. Nejhorším scénářem je pak měnová válka, která by v konečném důsledku poškodila všechny.
Příliš nízká inflace Bernanke by kvantitativním uvolňováním mohl zabít ještě jednu mouchu, a sice znepokojivě nízkou inflaci. Šéf Fedu poprvé veřejně představil svůj záměr udržet růst cen na „úrovni dvou procent, nebo trochu níže“. Tento cíl je však hodně vzdálený realitě.
Za prvních osm měsíců letošního roku činí inflace jenom 1,1 procenta. A právě „zaplavení“ ekonomiky natištěnými dolary by mohlo růst cen nastartovat.
Ačkoli má pojem inflace negativní nádech, ve skutečnosti hospodářství škodí více deflace – tedy když ceny klesají. Lidé odkládají nákup a radši si počkají, dokud zboží ještě trochu nezlevní. Výrobcům se pak ale plní sklady, přichází o zisky a musí propouštět.
Dvouprocentní inflační cíl je velmi důležitým signálem také pro trhy. Bernanke, který možnosti tištění peněz přikládá velký význam, konečně určil hranice, za které Fed nehodlá při pomoci ekonomice jít.
Graf
CELKOVÁ AKTIVA V DRŽENÍ FED (miliardy dolarů)
Jde o objem odkoupených dluhů, tedy částku, kterou Fed nalil do ekonomiky USA
Nejvíce musel Fed pomáhat bankám a pojišťovnám na začátku krize, kdy od nich kupoval například nekvalitní hypotéky
Vývoj kurzu dolaru k euru (dolary za euro)
