Firma podávala v letech 2013 a 2014 daňová přiznání k dani z přidané hodnoty ve formátu PDF, v daném období totiž zákon ani vyhláška nespecifikovaly, v jakém formátu se má přiznání zasílat. Správce daně však podle ombudsmanky na základě interních předpisů požadoval, aby firma daňová přiznání zasílala výhradně ve formátu XML. „Správce daně proto firmě vyměřil pokuty za nepodané daňové přiznání k DPH. Výši daně i pokuty přitom paradoxně určil na základě podkladů, které firma dodala,“ uvedl Biler.
Finanční správa omezí činnost finančních úřadů, obce to kritizují. Prý se odlidní venkov |
Správce daně firmu podle Bilera nejprve vyzýval k odstranění vad přiznání. Na základě žádosti firmy lhůtu k odstranění vad prodlužoval, protože se čekalo, jak dopadne žaloba jiné společnosti u krajského soudu, jejímž předmětem byla právě otázka přípustnosti podání daňového přiznání ve formátu PDF. V této době totiž podle Bilera ještě mohla být otázka povinné formy daňových přiznání sporná.
Na konci roku 2014 krajský soud rozhodl, že podání daňového přiznání ve formátu PDF bylo přípustné. Společnost tak měla za to, že tím je problém vyřešený. „V roce 2016 správce daně znovu vyzval firmu k podání daňového přiznání za uvedená období,“ uvedl Biler. Na to ale už nereagovala. Správce daně jí tak v roce 2017 vyměřil daň, z jejíž výše pak určil výši pokut. Celkem šlo o 245 000 korun.
„Prodlužováním lhůty a čekáním na rozhodnutí soudu přitom správce daně vytvořil u firmy legitimní očekávání, že se bude rozhodnutím krajského soudu řídit, což však po vynesení rozsudku neučinil,“ uvedl Biler. Letos pak rozhodnutí krajského soudu potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Pokuty tak byly uznány neoprávněné. „V průběhu šetření správce daně přistoupil na argumentaci ombudsmana a soudů a vyměřené pokuty zrušil,“ uvedl Biler. Doplnil, že od května 2016 už není možné daňové přiznání k DPH podávat v jiném formátu než XML, protože se změnil zákon o DPH.
