Pražský magistrát je opravdu číman: do dnešního dne nevyplatil granty náležející pražským divadlům. Jejich ředitelé „jedou z podstaty“ a výplatu mezd s optimismem, který je pro výkon tohoto povolání nutný, odsunuli na pozdější dobu. Magistrát asi usoudil, že herci hrají až večer, tudíž se přes den flákají, tak ať si pomůžou, jak umí. Co kdyby pan radní Richter a jeho spomocníček Pecha také čtyři měsíce nedostali nic, to by nejspíš byl konec s oslňováním sladěným oblečkem, jenž panu radnímu, zdá se, leží na srdci mnohem víc než pražská kultura. Po ní se asi chce vyškrábat do nejvyšších politických sfér, takže se máme na co těšit.
Hlavně že mají komunální politici péči, aby lístky na Havlovo Odcházení v Arše nebyly drahé. A přitom skoro nic z veřejných prostředků na inscenaci nejde. Asi podle vzoru, čím víc toho umíš, tím méně dostaneš, ostrakizace úspěšných byla u nás vždy oblíbená. Diváci si ale kupodivu nestěžují. Už si zvykli za kvalitu a atraktivitu platit. Svéprávného konzumenta kultury (ne té s označením pseudo-) musí vyděsit, že na vznik inscenace původní české hry jednoho ze světových autorů, které máme, se veřejné peníze nenajdou, zatímco pro pokleslé muzikálové paskvily typu Kleopatra či Hamlet má magistrát po ruce hned čtyři milionky.
Čtěte „Podpisů pod...“ na str. 19
